Jak bude vypadat svět za 10 let: Renomovaný fyzik nastínil odvážnou vizi

Umělá inteligence se během několika posledních let přesunula z oblasti sci-fi přímo do běžného života. Americký fyzik a podnikatel Alexander Wissner-Gross však varuje, že dosavadní pokrok představuje pouhý začátek. V příštím desetiletí podle něj lidstvo dosáhne bodu zlomu, kdy se AI stane hlavním motorem při řešení nejpalčivějších výzev v medicíně, vědě i celé civilizaci.

Wissner-Gross, absolvent MIT a držitel doktorátu z Harvardu, ve své nedávné práci uvedl:

„Není podstatné, jak bude svět vypadat za 250 let. Klíčové je, jaké základy položíme dnes, aby se budoucí generace mohly na toto období dívat jako na okamžik zásadního rozšíření lidských možností.“

Proč byl GPT-2 tak převratný

Wissner-Gross provokativně tvrdí, že nejdůležitější událostí prvního čtvrtletí 21. století nebyly chytré telefony ani cloudové technologie, ale průlom velkých jazykových modelů. Konkrétně vyzdvihuje model GPT-2 od OpenAI, který prokázal schopnost učit se z obrovského množství příkladů a generovat smysluplný text.

„Tehdy jsme skutečně pochopili, jak vytvořit superinteligenci: shromáždit obrovské množství znalostí a efektivně je zkomprimovat pomocí statistických modelů.“

Podle jeho analýzy mnoho průlomů v oblasti AI – od rozpoznávání řeči přes strojový překlad až po hry jako šachy a Go – nebrzdil výpočetní výkon, ale nedostatek kvalitních dat. Jakmile se objeví dobře definované úkoly a široce dostupná data, pokrok se stává rychlým a předvídatelným.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Kdo chce dnes vyhrát, bude muset vytáhnout znalosti ze všech koutů paměti

27. 8. 2026

Hrozí nová zima umělé inteligence?

Umělá inteligence zažila během své historie několik takzvaných zim, kdy prudce klesla očekávání i financování výzkumu. Wissner-Gross se však domnívá, že klasická zima ve stylu 80. let tentokrát nehrozí.

„Jsme nyní příliš hluboko v cyklech rychlého škálování a sebezdokonalování. Pokud se obrovské investice do datových center nevrátí tak rychle, jak trh očekává, mohla by nastat krátkodobá ‚mini-zima‘. Takový pokles by však byl spíše finanční úpravou než technologickou patovou situací.“

I kdyby algoritmy narazily na určitý strop, superinteligence by podle něj mohla sama hledat cesty k překonání svých limitů – ať už lepším hardwarem, novými fyzikálními principy nebo efektivnějšími energetickými řešeními.

Za 10 let zjistíme, zda jsme ve vesmíru sami

Jedna z nejodvážnějších Wissner-Grossových předpovědí zní: během 5 až 10 let se může vyjasnit, zda je lidstvo ve vesmíru osamoceno. Nejde přitom o mystickou předpověď, ale o logiku technologického vývoje.

„Blížíme se k okamžiku, kdy bude možné zkonstruovat samoreproduktivní sondové systémy cestující rychlostí blízkou rychlosti světla, které se dokážou exponenciálně množit v jiných hvězdných soustavách. Spolu s pokročilou nanotechnologií a superinteligencí by to teoreticky umožnilo radikálně změnit prostředí v galaktickém měřítku během relativně krátké doby.“

Pokud v naší galaxii již existuje jiná vyspělá civilizace, náhlý technologický skok Země by ji měl znepokojit. Proto Wissner-Gross soudí, že právě hypotetické mimozemské civilizace by v nejbližších letech měly pospíšit s odhalením své existence – už kvůli vlastní sebezáchově.

Přečtěte si také

Kdo v Česku dosáhne na průměrnou mzdu a jak si vedeme v porovnání se státy EU

27. 8. 2026

Vědomí, kopie mozku a digitální nesmrtelnost

Další téma, které fyzik spojuje s horizontem deseti let, je povaha vědomí. Předpovídá, že vědecká komunita s pomocí superinteligence během příštího desetiletí dosáhne alespoň částečného konsenzu o tom, co vědomí vlastně je a jak ho formálně popsat.

To úzce souvisí se zesílením lidského poznání. Wissner-Gross věří, že do 10 let uvidíme obrovský pokrok v širokopásmových rozhraních mozek-počítač, plně ponorné virtuální realitě a později i v přenosu lidské mysli do digitálního prostředí.

V delší, stoleté perspektivě si představuje civilizaci, kde většina inteligence ve Sluneční soustavě nepochází z biologických těl, ale z digitálních kopií lidského mozku a jejich potomků. To by radikálně změnilo nejen ekonomiku či politiku, ale i samotný koncept toho, co znamená být člověkem.

AI jako akcelerátor celé vědy

Wissner-Gross zdůrazňuje, že průlomy AI v matematice – například řešení stále složitějších úloh – jsou teprve začátek.

Pokud to fyzikální zákony dovolí, během 10 let se mohou objevit nejen teoretické, ale i rané funkční prototypy zařízení připomínajících svět Star Treku – od molekulárních syntezátorů po mimořádně účinné zdroje energie. AI může radikálně zkrátit cestu od nápadu k reálnému vynálezu.

Priorita: zachránit 150 tisíc životů denně

Z tohoto pohledu není úkolem lidstva zastavit pokrok, ale vědomě si vybrat, které problémy řešit jako první. Wissner-Gross připomíná jednoduché, ale často opomíjené číslo: každý den na světě zemře více než 150 000 lidí.

„Pokud umělá inteligence může pomoci toto číslo snížit, měla by to být jedna z klíčových priorit naší generace,“ říká vědec.

Otázka tedy nezní, zda AI změní svět. Otázka zní, jak rychle a k jakému účelu ji nasměrujeme.