Čmeláci ztrácejí čich kvůli vlnám veder: Tato skutečnost představuje vážnou hrozbu pro jejich roli přirozených opylovačů
Foto: Sandermeertinsphotography.gmai / Depositphotos
3 min
Tropické teploty jsou nepříjemné nejen pro nás lidi, ale i pro další zástupce živočišné říše. Vědci například nedávno zjistili, že čmeláci mohou mít v důsledku horka výrazně omezenou možnost cítit květy, které tvoří základ jejich potravy.
Reklama
Úděl včel a čmeláků je v přírodě poměrně jasný. Zatímco však včely medonosné nejsou během teplých dnů příliš aktivní a raději zůstávají v bezpečí svých úlů, čmeláci pracují prakticky bez ustání. Právě jim jsme pak vděční za spousty druhů ovoce, zeleniny, ořechů i luštěnin, které po opylení, dozrání a sklizni nakonec končí na našich stolech. Přesto však v přírodě čmeláků postupně ubývá. Hlavními důvody jsou pak ztráta přirozeného prostředí a změny klimatu.
Vědci v laboratoři simulovali podmínky tropických veder
Podle nové studie zveřejněné v časopise Royal Society B ztěžují stále silnější vlny veder hmyzu práci tím, že zhoršují jejich schopnost rozpoznávat jednotlivé květinové vůně. Tato skutečnost představuje vážnou hrozbu pro jejich roli přirozených opylovačů. Pokud totiž čmeláci přestanou cítit květy jednotlivých rostlin, dojde k přerušení jejich příjmu potravy, a tedy i schopnosti opylovávat.
“The results are pretty clear: There is an effect of heat waves on bumble bee physiology.” https://t.co/6FuLdwn5ws
— News from Science (@NewsfromScience) September 10, 2024
Tým složený z odborníků působících na univerzitě v německém Würzburgu zaměřili na zkoumání konkrétního vlivu rostoucích teplot na schopnost čmeláků rozpoznávat květinové pachy. Jako vzorek populace tohoto životodárného hmyzu jim posloužilo 190 jedinců druhu Bombus pascuorum (čmelák rolní) a Bombus terrestris (čmelák zemní), kteří patří mezi nejrozšířenější evropské zástupce rodu čmeláků. Zvířata byla uvnitř speciálních trubic vystavena simulovaným vlnám veder o teplotách 40 °C po dobu až tří hodin. Vědci jim poté odstranili tykadla, která následně připojili k elektrodám a snímali jejich elektrickou odezvu v reakci na tři chemické látky typické pro květinové vůně: ocimen, geraniol a nonanal. Všechny tyto sloučeniny pak v květech slouží především jako lákadla pro opylovače.
Ztracený čich se čmelákům vystaveným vysokým teplotám neobnovil
Závěry analýzy byly pro vědce překvapivé. Vystavení teplu snížilo citlivost tykadel čmeláků na všechny tři aromatické látky až o 80 %. Hmyz je tak během veder skutečně omezen ve své schopnosti detekovat základní květinové signály, a zvyšující se teploty tak mají skutečně významný vliv na čmeláčí fyziologii. Ve většině případů se pak funkce tykadel nepodařilo obnovit ani po 24hodinovém zotavování při nižších teplotách.
This beautiful sunflower and bumblebee stood out from the rest this morning 😍🌻🐝 pic.twitter.com/0k7KeguJjb
— 🌱Hello, I'm Mark (@LoveGrowingVeg) September 3, 2024
„Snížení detekce pachů by mohlo vážně omezit efektivitu hmyzu ve sběru jejich potravy, jelikož čmeláci se při výběru těch nejlepších květů pro svůj nektar spoléhají především na svůj čich,“ uvádí autoři studie. Redukce jejich opylovacích schopností pak zákonitě povede k omezení reprodukce rostlin a snížení výnosů z pěstování zemědělských plodin. Dopady klimatické krize se tak prohlubují a zasahují i do sfér, kde jsme jejich vliv zatím příliš nezkoumali.
