Epidemie, která ochromila české vesnice: Do našich zemí se mor začal dostávat někdy kolem roku 1347
Foto: [email protected] / Depositphotos
3 min
Dnes již téměř neznámá tragédie, která do Čech dorazila v polovině 14. století v podobě dýmějového moru, zcela změnila podobu tehdejších zemí Koruny České. Odhaduje se, že kvůli nepochopení nemoci, špatným hygienickým podmínkám a neexistující léčbě zemřelo na mor 30–60 % obyvatelstva.
Reklama
Černá smrt přichází do Čech
Do našich zemí se mor začal dostávat někdy kolem roku 1347, pravděpodobně z dnešního Německa a Rakouska. Mezi prvními a nejvíce zasaženými oblastmi byla Praha a Kutná Hora, tehdejší nejlidnatější a nejkulturnější místa. Z velkých měst se nemoc šířila jako požár a nakonec byla infikována drtivá většina měst a vesnic na území Čech.
V tu dobu u nás vládl Karel IV., který se kromě jiného musel potýkat s nepřítelem, který nebyl vidět, a přesto zabíjel po tisících. Řešením bylo opevňovat města a zamezit volnému proudění lidí dovnitř i ven, čímž byl značně potlačen obchod.
Zničené vesnice a hladomor
Lidé na vesnicích však častokrát možnost žít v pohodlí hradeb neměli. Kvůli velkému úbytku obyvatelstva, především na venkově, neměl kdo obdělávat pole a produkovat základní potraviny, a Čechy balancovaly na hraně hladomoru.
Mezi nejvíce zasažené oblasti patřily regiony Prahy, Kutnohorska, Táborska a Písecka, kde během několika let zmizely celé vesnice a kvůli nedostatku obyvatel nebyly nikdy obnoveny. O některých takových místech víme z tehdejších kronik a pozdějších archeologických nálezů. Například Svídna, vesnice nacházející se poblíž dnešního Drnku na Kladensku, byla podle archeologických výzkumů tvořena 14 usedlostmi s kamennými domy a hospodářskými stavbami. Dalším příkladem je vesnice Kří, která se nacházela v lese u osady Kersko v okrese Nymburk. Dodnes jsou zde patrné zbytky středověké vesnice, včetně půdorysů jednotlivých domů a tvrze.
Je však důležité poznamenat, že takových vesnic a osad byly desítky a jejich zánik byl kombinací jak morové nákazy, tak hospodářských změn a válečných tažení.
Mor na ústupu
Oficiální konec epidemie Černé smrti je datován k roku 1352. Po pěti letech nemoc konečně začíná ustupovat, avšak v menších ohniscích u nás přetrvává dále a zasáhne Čechy ještě několikrát. Znovu udeřila, a ještě silněji, za vlády Václava IV. roku 1380, kdy se uvádí, že během jednoho měsíce přišla Malá Strana v Praze o tři tisíce obyvatel.
Lidé v těchto dobách hledali viníka této tragédie, což se proměnilo doslova v hon na Židy, kteří se stávali oběťmi pogromů. Začalo se také objevovat mnoho sektářských skupin, které věřily, že jde o trest boží, a hledaly útěchu ve víře. Nikdo tehdy nevěděl, že mor roznášejí všudypřítomné krysy, konkrétně blechy, které přenášely nemoc na lidi.
