Řeč domorodého australského kmene: Mluví díky kompasu v hlavě, neznají vpravo, vlevo ani časovou osu
Foto: ByGurzoglu/ Shutterstock
3 min
Na světě samozřejmě není jen jeden jazyk, na světě se mluví přibližně 7 000 jazyky. A všechny ty jazyky se od sebe v něčem trochu liší. Některé mají odlišné zvuky, rozdílnou slovní zásobu a především jsou jinak strukturované.
Reklama
A to vyvolává otázku: Ovlivňuje jazyk způsob, jakým myslíme? Je to odvěká otázka. Co kdybychom se ale společně s vědci vydali k jazykům, které se od našeho liší markantně?
Starodávný kmen s raritní orientací
Začneme příkladem z komunity Aboridžinců v Austrálii. Lidé kmene Kuuk Thaayorre. Žijí ve vesnici Pormpuraaw na nejzápadnějším konci Yorského poloostrova. Řeč domorodého severoaustralského kmene třeba vyjadřuje prostorové vztahy pomocí světových stran. Na jazyce Kuuk Thaayorre je ohromné to, že nepoužívají slova jako „vlevo“ nebo „vpravo“, ale všude řídí se světovými stranami: sever, jih, východ a západ. A když říkáme všude, myslíme tím opravdu všude. V jejich jazyce byste říkali: „Hele, po jihozápadní noze ti leze mravenec.“ Nebo: „Šoupni si hrnek trochu na severoseverovýchod.“
Vše řídí směr
V jazyce Kuuk Thaayorre dokonce i běžné „ahoj“ řeknete jako: „Kterým směrem kráčíš?“ A odpověď by měla znít jako: „Předaleko na severoseverovýchod. Co ty?“ Zkrátka jejich komunikace se řídí vždy podle toho, kde v prostoru se zrovna nacházejí. Mluvit takovým jazykem tedy předpokládá být si neustále vědom toho, kde je sever, aniž by se musel kontrolovat kompas.
Čas nechápeme všichni stejně
Způsob zpracování prostorových vztahů v jazyce tu pak má vliv i na celou řadu dalších, abstraktnějších myšlenkových vzorců: když budeme mít za úkol seřadit podle časové posloupnosti obrázky stárnoucího člověka, my budeme typicky postupovat zleva doprava, od obrázku nejmladší tváře k nejstarší. Existují velké rozdíly v tom, jak lidé uvažují o čase.
Například když ukážete fotky svého dědečka v různém věku. Když požádáte anglického mluvčího, aby je seřadil podle času, nejspíš je poskládá zleva doprava. Má to co dělat se směrem psaní. Kdybyste mluvili hebrejsky či arabsky, asi byste na to šli z opačné strany: zprava doleva.
Příslušník kmene Kuuk Thaayorre ale stejný úkol vyřeší úplně jinak: zleva doprava obrázky seřadí, pouze pokud sedí čelem na jih, ale jakmile se otočí směrem na sever, stejné obrázky uspořádá zprava doleva, při orientaci čelem na východ zas obrázky půjdou z prostoru směrem k tělu a čelem na východ od těla vpřed. Pro kmen Kuuk Thaayorre je čas řízen krajinou. O čase přemýšlí dočista odlišným způsobem.
