Proč se někteří lidé dožívají přes 100 let. Odpověď překvapila i vědce
Foto: Dan Negureanu / Shutterstock
3 min
Stoletých přibývá. Vědci si lámají hlavu, čím to může být. Jestli na dlouhověkost skutečně existuje nějaký univerzální lék? Odpověď asi nikdy nebudeme znát na sto procent, k jedné věci však výzkumy slibně ukazují.
Vědci už tento fenomén zkoumají ze všech stran.
Štamprlička, běhání, žádný stres nebo meditace?
Proč Vám je sto let? Nevím...
Kolik toho už bylo řečeno na toto téma? Každý stoletý dostává otázku, čím si vysvětluje svou dlouhověkost. Tito lidé často odpovídají, že se nestresují, jedí něco speciálního, pijí po ránu alkohol nebo prostě meditují. Jedí ryby, nebo prostě jen „neví“.
Ta poslední odpověď je možná nejblíže pravdě. To prvně řečené má jistě také svůj podíl, ale možná menší než to vypadá. I století jedí chleba, přesto není důvodem jejich dlouhověkosti.
Jako první vysvětlení se nabízí genetika. Ta však hraje roli maximálně z 30 %. Nebo to stačí?
Mají posunutý věk nemocí?
Století lidé mají společné většinou to, že jsou mimořádně zdraví, obyčejně zhruba o třicet let později začínají obvykle trpět tím, co by bývalo bylo k jejich věku záhodno. Jejich životní styl nemusí být nutně zdravý, naopak, své zdraví si mimořádně nehlídají. Děti stoletých lidí jsou také obvykle zdravější. Je to genetika, nebo výchova, prostředí?
Web weforum uvedl, že
Jedna studie zjistila, že až 60 % aškenázských židovských stoletých kouřilo po většinu svého života silně, polovina z nich byla po stejnou dobu obézní, méně než polovina se věnuje byť jen mírnému cvičení a méně než 3 % jsou vegetariáni.
Ani děti stoletých se nezdají být o nic více uvědomělé ohledně zdraví než běžná populace.
Průlomové... Tedy století nežijí nijak extra zdravě!
Dále uvádí, že tu může být souvislost se psy a poníky.
Malí psi a poníci? Nejsou určeni k degeneraci
Přirovnávají to například k malým psím plemenům, která se dožívají více.
Poník nebo hucul je schopen se dožít až o třetinu vyššího věku než ušlechtilý velký kůň. Jak je to možné? Navíc tu byly i další zajímavé genetické predispozice.
Geny, které jsou náchylné například k Alzheimerově nemoci se u stoletých vůbec nevyskytují. To byl první zajímavý poznatek.
Malé se dožívá více, i v přírodě
Dotýkáme se možná toho největšího viníka, tedy růstového hormonu. Lidé, kteří ho mají nižší hladinu, mají šanci se dožít vyššího věku. I to je dáno často genetiky. Malí lidé mají v rodě dlouhověkost? Zkuste se podívat po svém okolí, jestli vám zkušenost potvrdí tuto teorii. Vědci tam souvislosti našli. Méně růstového hormonu, více zdraví.
Je to jasné, nemusíte žít zdravě
Dobré genetické mutace vás chrání před onemocněními a v podstatě znovu platí, nemusíte pro to nic extra dělat. Dokonce ani zdravě žít. Longevity kultura dostává na frak, nic to ale nemění na tom, že zdravým životním stylem minimálně zvýšíme šanci na to být zdraví do věku, který je nám určen. Dlouhověkost je tedy stále jen pro vyvolené?