Slýchali jsme o něm jako děti. Teď mizí a bere s sebou kus jazyka
Tohoto malého predátora zná dnes už jen málokdo. Jeho tajemný hlas, podobný táhlému mňoukání kočky, se nočními vesnicemi rozléhal poměrně běžně ještě v polovině minulého století.
Právě hlas této „Athéniny sovy", jak zní ve volném překladu její vědecký název Athene noctua, byl příčinou vzniku řady mýtů živených pověrčivými lidmi. Seznamte se s mizejícím sýčkem obecným. Je to malá čiperná sova velikosti kosa. Posedává s oblibou na komínech, hřebenech střech nebo ve výklencích budov a vypadá jako malá načepýřená kulička. Jeho peří je tmavohnědé s bělavými skvrnami a nejnápadnější na něm je jasně žlutá duhovka očí, popisuje publikace jihomoravského Českého svazu ochránců přírody.
Kde a jak sýčci žijí
Sýčci jsou obyvateli sušších a teplejších oblastí, vyhovuje jim otevřená zemědělská krajina s volně rostoucími ovocnými stromy, alejemi, sady a pastvinami. Živí se hmyzem, žížalami, brouky, drobnými hlodavci a ptáky. Ke hnízdění využívají dutiny ve stromech nebo v budovách (např. pod střechami), nejčastěji ve výšce 2-4 m. Samice snáší obvykle 4 - 5 bílých vajec a mláďata se líhnou přibližně po 28 dnech. Mláďata opouštějí hnízdo ještě nedospělá, rozptylují se po okolí hnízda a nechávají se dokrmovat rodiči. Sýček je stálý pták věrný svému partnerovi i místu - proto se s ním můžeme na stejné lokalitě setkávat i několik let.
U nás se Athénina sova považovala za neblahé znamení. V Řecku však sloužila jako symbol moudrosti, a byla také ochráncem a průvodcem v obtížných časech.
Sýčků v naší přírodě bohužel rychle ubývá, podle výsledků celostátního mapování jejich výskytu žije v ČR jen 250 - 500 párů. Přitom jen za posledních 20 let vymizel sýček ze 40 % původních lokalit. Mezi hlavní negativní faktory a příčiny mizení sýčka z přírody patří hned několik věcí, jako jsou úbytek stromů a zeleně - je třeba zabránit kácení alejí, ovocných vysokokmenných sadů, zmenšování ploch pastvin a luk, silná silniční doprava, otevřené nádrže s vodou, nezakryté komíny a ventilace, hojnější používání jedů a v neposlední řadě relativně velké množství jeho predátorů – kun a koček.
Proč sýčky chránít
Sýček obecný je původním druhem naší přírody a proto bychom se měli zasadit o to, aby z ní zcela nevymizel, apelují biologové. Pak bychom totiž mohli vymazat ze slovníků i některá, už téměř zapomenutá, česká slova, třeba „sýčkovať", mohli by kontrovat jazykovědci. Úbytek sýčků byl bohužel zaznamenán ve většině evropských států. Vyspělé země se snaží tuto nepříznivou situaci řešit tím, že připravují a realizují programy zaměřené na ochranu krajiny a druhů, které v ní žijí.
Krajina, ve které žije dostatečný počet živočišných a rostlinných druhů, je stabilnější a je schopna lépe odolávat nepříznivým vlivům. Ve vyvážené krajině s přirozenými vazbami nedochází k rozsáhlým přemnožením některých druhů a k destrukci způsobené klimatickými vlivy (např. větrná a vodní eroze). Sýček je jako predátor nedílnou součástí ekologických vazeb v přírodě, a proto má v naší krajině své nezastupitelné místo.
Útočiště v panelácích v České Lípě
Nečekané se stalo skutečností a ornitologové se nestačí divit. Podle nejnovějších informací se v České Lípě usadili tito malí predátoři ve větracích otvorech paneláků na sídlištích Špičák a Sever. Dokazuje to, že s úbytkem svých přirozených lovišť se tito dravci umějí vypořádat po svém. Tak si přejme, ať se se změnou životních podmínek sýčci vyrovnají co nejllépe a slyšíme zase hojněji jejich houkání.
Co znamená, když houká sýček?
Houkání přepisované jako „půůůjď“ si lidé vysvětlovali jako lákání na onen svět. Zvědaví sýčci se navíc občas nechali přilákat světlem v okně, a protože se dříve celou noc svítilo obvykle jen u těžce nemocných, pověra, že „sýček nosí smrt" byla na světě, vysvětluje web České ornitologické společnosti.