Velmi bohatá Bohémka z Pardubicka: Zachovalá DNA i unikátní šperky. Takto vypadala tmavovláska z doby bronzové
Foto: Sanimfocus / Shutterstock
3 min
I když totožnost ženy z hrobu neznáme, byla velmi bohatá. Na sobě měla bronzové a zlaté šperky a nádherný náhrdelník z jantaru. Světlá pleť, hnědé vlasy a hnědé, široko od sebe posazené oči, výrazná brada, drobnější postava – i to vydal nález na hřbitově v Mikulovicích na Pardubicku, v bývalé zemi Bohémů.
Reklama
Žena žila v letech 1880 až 1750 před naším letopočtem, a to podle radiokarbonového datování hřbitova, kde byly nalezeny její ostatky. 27 hrobů na hřbitově se ukázalo jako pozoruhodná pokladnice artefaktů, včetně asi 900 jantarových předmětů, napsal server LiveScience.com. „Máme jantar ve 40 % všech ženských hrobů,“ řekl Michal Ernée z oddělení archeologie pravěku Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Na tomto jediném hřbitově je podle něj více jantaru než ve všech únětických hrobech v Německu.
Přepychová výbava
Vědci zrekonstruovali tvář tmavovlasé ženy, která patřila k nejbohatším obyvatelům Čech doby bronzové. Byla pohřbena s pěti bronzovými náramky, dvěma zlatými náušnicemi a třířadým náhrdelníkem s více než 400 jantarovými korálky a pěti tzv. rozřaďovači. Spolu s ní byly v hrobě tři bronzové šicí jehly. Patřila k únětické kultuře, skupině národů z rané doby bronzové střední Evropy známé svými kovovými artefakty, včetně seker, dýk, náramků a náhrdelníků typu torques.
Přesnou a vědecky podloženou rekonstrukci její podoby dokončili ve spolupráci s Ernéem antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Žena vybraná pro ztvárnění podoby zemřela ve věku kolem 35 let a pocházela z vyšší společenské vrstvy starší doby bronzové. Její hrob je nejbohatším ženským hrobem tzv. únětické archeologické kultury a jeden z nejbohatších v tehdejší Evropě.
Podoba není spekulace ani umělecké ztvárnění
Přesná antropologická rekonstrukce byla možná díky dobře a téměř kompletně dochované lebce pohřbené ženy a také díky provedené analýze archaické DNA získané z kosti pohřbené ženy. „Není to žádná spekulace ani umělecká představa. Analýza nám nejen potvrdila údaje o pohlaví pohřbené ženy, ale umožnila získat i bližší informace o barvě její kůže, vlasů a očí. Toto jiným způsobem než analýzou DNA získat nelze,“ zdůraznila vloni Eva Vaníčková z brněnské Laboratoře antropologické rekonstrukce pro Cysnews.cz.
