Obr z Indie: Metrová duhová veverka skáče šest metrů a nenechává zoology spát

Obr z Indie: Metrová duhová veverka skáče šest metrů a nenechává zoology spát

Foto: Renjusplace / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Za rekordmana mezi hlodavci lze považovat indickou veverku obrovskou. Její velikost však není tím nejzajímavějším, co by nás mohlo zaujmout. Je to unikátní pestrobarevné zabarvení její srsti, jehož původ zůstává pro vědce dodnes záhadou.

Obří veverka indická, jinak ratufa obrovská (Ratufa indica), známá také jako veverka královská, je považována za největší svého druhu na světě - a je tak dokonce zapsána v Guinnessově knize rekordů. Podle internetového magazínu s vědeckými novinkami LiveScience může dorůstat délky až jednoho metru a vážit až dva kilogramy. Pro srovnání, veverky pocházející ze střední Evropy mají průměrnou délku těla 40 až 45 centimetrů a váží 200 až 400 gramů, uvedl eb 24 Garden.

Tento mohutný obyvatel korun stromů však zaujme nejen svou mimořádnou velikostí, ale také pestrou hrou barev na svém kožíšku. Různé odstíny srsti jsou důvodem, proč je zmíněný hlodavec známý také jako „duhová veverka“.

Pohybuje se mezi větvemi až šestimetrovými skoky. 

„Břicho a končetiny obřích veverek indických jsou krémově béžové, zbytek jejich srsti je poněkud méně obvyklý - s odstíny oranžové, fialové a červené," píše Megan Shersbyová, přírodovědkyně a autorka knih o divoké přírodě na serveru LiveScience. Vědci se zatím nemohou shodnout na tom, proč jsou veverky tak barevné.

Jedna z teorií říká, že jejich barevné kožíšky slouží jako maskování v lesích. Podle National Geographic vytvářejí stromy s velkými listy v lesích, v nichž veverky žijí, během dne mozaikovitý vzor slunečních skvrn a stínů, který připomíná vzor srsti těchto zvířat.

Pokud je v ohrožení, namísto útěku se přestane pohybovat či se přitiskne ke kmenu stromu. 

Obří veverka indická žije jako samotářské zvíře vysoko na stromech, kde si staví kulatá hnízda, tzv. drey. Hlodavci si svá hnízda podpírají pomocí vidlic z větví, které proplétají popínavými rostlinami. Ty jsou pak útulně vystlány listy. Na rozdíl od mnoha jiných druhů veverek neskladují veverky duhové svou potravu na zemi, ale právě v korunách stromů.

Lidé na sítích nemohli uvěřit

Jak uvádí National Geographic, fotografie obří indické veverky, které pořídil amatérský fotograf Kaushik Vijayan, vyvolaly v roce 2019 na Instagramu pozdvižení. Někteří uživatelé prý nemohli uvěřit, že hlodavci skutečně existují. „Částečně za to mohlo jejich neobvyklé zbarvení srsti, kde se střídají černé a krémové plochy s tmavými, švestkově zbarvenými skvrnami," píše časopis. Zatímco jeden odborník na divokou zvěř potvrdil syté zbarvení srsti na snímcích, evoluční biolog měl podezření, že snímky na Instagramu mohly být upraveny.

Reklama
Reklama