V polském boršči najdete zcela nečekané ingredience. Polévka se často zjemňuje kombinací zakysané…
Kuchyně našich severních sousedů navazuje na dlouholeté tradice a má mnoho společných rysů s...
Hrdelní právo mělo v Čechách dlouhou tradici, jmenný seznam katů je rovněž rozsáhlý, ovšem do vědomí široké veřejnosti se nesmazatelně zapsalo jedno jméno – Jan Mydlář, slavný pražský mistr popravčí, který svůj um předvedl 21. června 1621 během staroměstské exekuce, tedy popravy 27 vůdců protihabsburského povstání z roku 1618. Znáte celý příběh příběh Jana Mydláře?
Jeden z velmi oblíbených amerických prezidentů 19. století má svou slávu již za sebou. I přesto se o něm ale velmi často hovoří, a to ve spojitosti s tajemstvím opředeným záhadami. Abraham Lincoln má totiž i v 21. století stále navštěvovat Bílý dům.
Hadriánova vila, kterou si z velké části navrhl císař sám, je majestátním dílem, které kombinuje mnoho architektonických stylů z Hadriánových cest. Návštěvníky láká již 2000 let.
Jestliže se rčení „po nás potopa“ používá od dob Ludvíka XV. pro vyjádření nevhodného až bezohledného, krátkozrakého vztahu k budoucnosti, potom teprve současné generace ukážou našim potomkům „zač je toho loket“. Kdyby jenom vodu, ale podle slov renomovaného geologa zde do daleké budoucnosti zanecháme zcela jiné nezničitelné „artefakty“.
Polská královna Alžběta Rakouská měla velmi bouřlivé dětství. Osiřela, střídala opatrovníky a prodělala závažnou chorobu, kvůli které byla doživotně znetvořená. S polským králem Kazimírem, se kterým měla 13 dětí, však prožila šťastné manželství.
Tetris je na pohled nenásilná a jednoduchá logická hra, která však za sebou skrývá příběh z dob studené války, který je naopak plný intrik a tajných dohod na obou stranách železné opony.
Po dlouhá staletí shlíží na Staroměstské náměstí unikátní astronomické hodiny, které jezdí obdivovat turisté z celého světa. Památka má za sebou pozoruhodný příběh, který mapuje dějiny naší země.
„Ten člověk se narodil, aby vzbuzoval děs v srdcích všech národů, aby se před ním třásly všechny země,“ uvedl kronikář Jordanis o Attilovi, pod jehož velením zasadili hunští válečníci poslední smrtící úder Římské říši.
Ve starověkém světě se na řadu sociálních projevů pohlíželo poněkud odlišným způsobem, než je tomu v moderní společnosti. Nejinak tomu bylo i v případě nahoty. Jak se v tomto ohledu lišily národy starého Říma a Řecka?
Při brutálních bojích, které se odehrávaly na tichomořské frontě, věřili japonští vojáci, že je čestnější zemřít v boji než se vzdát. Když útočili na nepřítele, jejich bojový pokřik zněl „Tennōheika Banzai“, což v překladu znamená „Ať žije jeho veličenstvo císař“.