televizní tipy

Možná jste zmeškali

Jak si čeští emigranti v Chicagu poameričťovali příjmení

Jak si čeští emigranti v Chicagu poameričťovali příjmení

Během období rozsáhlé imigrace do Spojených států, kdy do Chicaga přicházely tisíce lidí ročně, se Češi asimilovali do převážně anglicky mluvící společností jen omezeně. Změny v podobě jejich příjmení probíhaly spíše sporadicky.

Příběh světoznámého čaje, který by nevznikl bez „Devastující Emily“

Příběh světoznámého čaje, který by nevznikl bez „Devastující Emily“

Srí Lanka je ostrovní stát v Indickém oceánu, asi 30 km jižně od pobřeží Indie. Svojí rozlohou se blíží velikosti České republiky, žije zde ale téměř 22,5 milionu lidí. Obyvatelstvo tvoří převážně Sinhálci (buddhisté), menšinu pak tvoří Tamilové (hinduisti) a Maurové (vyznavači islámského náboženství).

Psí a lidský mozek se při vzájemném pohledu z očí do očí vzájemně synchronizují

Psí a lidský mozek se při vzájemném pohledu z očí do očí vzájemně…

Mezi lidmi a psy je krásné pouto, které z těchto zvířat dělá nejlepšího přítele člověka. Toto spojení je však ve skutečnosti možná ještě pevnější, než jsme si dosud dokázali představit, a probíhá až na úrovni synchronizace mozkové aktivity.

Vyhynulý lidoop Gigantopithecus: Předchůdce orangutana vyhynul zřejmě v době ledové

Vyhynulý lidoop Gigantopithecus: Předchůdce orangutana vyhynul zřejmě…

Gigantopithecus, v překladu obří lidoop, byl předchůdce orangutana, který žil v oblasti jižní Číny a Indie, avšak jehož ostatky byly nalezeny též ve Vietnamu, Thajsku a Indonésii. Pojďme si o tomto úchvatném tvoru říci více.

Marie Curie: Zajímavosti o vědkyni, která již navždy změnila svět vědy

Marie Curie: Zajímavosti o vědkyni, která již navždy změnila svět vědy

Marie Curie Sklodowská, rozená Maria Salomela Sklodowká, je snad nejznámější vědkyní všech dob, a to díky svým převratným objevům na poli fyziky. Narodila se 7. listopadu 1867 ve Varšavě, do které se také poté v průběhu svého života vrátila a vystavěla zde institut na zkoumání rádia, který následně vedla její sestra Bronia.

Šest Nobelových cen pro octomilky: Podílely se na výzkumech, pomohly nám pochopit, jak funguje naše tělo

Šest Nobelových cen pro octomilky: Podílely se na výzkumech, pomohly…

Šest Nobelových cen. Tolik mají na svém účtu mouchy octomilky, které se tak staly hmyzem, který nám pomohl pochopit, jak funguje lidské tělo. Díky nim moderní medicína pokročila. Navíc se zjistilo, že jejich a naše tělesné funkce nejsou tak odlišné, dokonce jsou hodně podobné.

Let z Tokia se stal osudným pro více než 500 lidí: Vítejte na palubě společnosti Japan Airlines číslo 123

Let z Tokia se stal osudným pro více než 500 lidí: Vítejte na palubě…

Vraťme se téměř o 40 let zpátky, a to do srpna roku 1985. Toto datum se zapsalo na černou listinu letecké historie. Let japonských aerolinek číslo 123 měl během krátkých 30 minut na svědomí přes 500 lidských životů.

Čmeláci ztrácejí čich kvůli vlnám veder: Tato skutečnost představuje vážnou hrozbu pro jejich roli přirozených opylovačů

Čmeláci ztrácejí čich kvůli vlnám veder: Tato skutečnost představuje…

Tropické teploty jsou nepříjemné nejen pro nás lidi, ale i pro další zástupce živočišné říše. Vědci například nedávno zjistili, že čmeláci mohou mít v důsledku horka výrazně omezenou možnost cítit květy, které tvoří základ jejich potravy.

Maniny v pražských Holešovicích byly nejfrekventovanějším brodem pro kupce z celého světa před stavbou Karlova mostu

Maniny v pražských Holešovicích byly nejfrekventovanějším brodem pro…

Nejstarší Praha neležela na Malé Straně a Hradčanech, nýbrž v předpolí maninského brodu a dále na západ. Ještě ve 12. století, před postavením Juditina mostu, musely jít všechny těžké náklady přes Maniny, tedy přes „neschůdné místo“.

Od Babylonské věže po univerzální gramatiku aneb Jak vlastně vznikl jazyk

Od Babylonské věže po univerzální gramatiku aneb Jak vlastně vznikl…

Vývoj jazyka je téma, které fascinovalo lidi od dávnověku. Vždyť již staří Řekové a Římané se snažili dobrat se jeho původu nebo se bavili vymýšlením slovních druhů a indický vzdělanec Pánini sepsal první známou gramatiku již někdy v 5. či 7. století př. n. l.

Reklama