Češi si trdelník přivlastnili s až podezřelou jistotou. Jenže původ vede jinam
Foto: shutterstock
3 min
Voňavý válec posypaný skořicí a cukrem láká turisty na každém rohu Starého Města. Jenže za označením „tradiční česká specialita
Reklama
Když procházíte pražským centrem, je téměř nemožné minout stánky s trdelníkem. Vůně skořice a karamelu se line ulicemi, fronty turistů s telefony v rukou čekají na svou porci a cedule hrdě hlásají „Traditional Czech Trdelník„. Jenže tady začíná problém. Historické prameny totiž vyprávějí úplně jiný příběh – a ten vede daleko za české hranice.
Cesta do archivů: Kde se trdelník skutečně narodil
Nejstarší doložené zmínky o tomto válcovém pečivu nepocházejí z Čech, ale ze Sedmihradska a západního Slovenska. Už v roce 1781 se v kuchařské knize hraběnky Marie Éder objevuje recept na „kürtőskalács
Na Slovensku má trdelník domov především ve Skalici, kde se podle historických záznamů peče od počátku 19. století. Místní tradice praví, že recept do města přinesl kuchař uherského generála Josefa Gvadányiho. A právě Skalický trdelník získal v roce 2007 evropské chráněné zeměpisné označení (CHZO) – oficiální potvrzení jeho slovenského původu. České archivní prameny z té doby? O trdelníku mlčí.
Propast mezi tradicí a turistickou verzí
Pokud jste někdy ochutnali autentický Skalický trdelník, víte, že se od pražské verze liší jako den a noc. Tradiční recept vyžaduje kynuté těsto z kvalitní mouky, vajec, mléka a másla, pomalé pečení nad otevřeným ohněm a posyp sekanými vlašskými ořechy. Výsledkem je jemná máslová chuť a lehká křupavá kůrka.
A co dostanete na Karlově mostě? Často přeslazené těsto s levným rostlinným tukem, potřené Nutellou, nacpané zmrzlinou nebo šlehačkou. Původní trdelník se nikdy neplnil. Tato inovace se prohloubila až v dnešní době. Je to trochu jako dát do svíčkové kečup a prohlásit ji za tradiční českou kuchyni.
Od rodinných slavností k turistickému fast foodu
V původních oblastech – na Slovensku i v Sedmihradsku – má trdelník hluboký kulturní význam. Je spojen s rodinnými slavnostmi, vánočními a velikonočními jarmarky, symbolizuje pohostinnost a tradici. Připravuje se s péčí, často v rodinném kruhu.
V Praze se z něj stal především byznys. Vizuálně atraktivní produkt, který se snadno vyrábí, dobře fotí na Instagram a lze ho prodat za vysokou cenu turistům hledajícím „autentický zážitek
Evropská rodina válcového pečiva
Trdelník ostatně není v Evropě žádný unikát. Podobné pečivo najdeme v Německu (Baumkuchen), Litvě (šakotis) i Švédsku (spettekaka). Všechny sdílejí techniku pečení na rotující jehle nad ohněm. Jde o širší středoevropskou kulinární tradici, která se vyvíjela v různých regionech s lokálními odlišnostmi.
Žádný národ si nemůže nárokovat exkluzivní vlastnictví této myšlenky. Ale právě proto je zavádějící, když se jedna verze vydává za „tradiční
Co si z toho odnést?
Příště, až budete procházet pražským centrem a ucítíte tu charakteristickou vůni, nemusíte trdelník bojkotovat. Pokud vám chutná, vychutnejte si ho. Jen mějte na paměti, že kupujete spíše marketingový produkt než kus české historie.
A možná je to příležitost zamyslet se nad tím, kolik dalších tradičních pochoutek máme. Skutečná česká kuchyně má přitom co nabídnout – od svíčkové přes vepřo-knedlo-zelo až po ovocné knedlíky. Jen to možná není tak instagramové jako trdelník plněný zmrzlinou.
