K čemu slouží kousek látky přiložený k oděvu? Pomáhá zjistit reakci na prací prostředek
Tento zdánlivě malý pytlíček je mnohdy velmi užitečný. Nejedná se o nějakou chybu, kterou udělal...
Karel IV. byl nepochybně schopný státník a nadprůměrně vzdělaný panovník, duchovně založený. Navíc disponoval mimosmyslovými schopnostmi i viděním budoucích událostí, podle nichž do značné míry usměrňoval své kroky. Jeho příbuzní propadli nejedné z tajných věd.
Osobní život Franze Kafky byl poznamenán pocity sebeponížení, depresí a odporem k sexu. Tyto prožitky se odrazily v jeho literární tvorbě a jejich pochopení nám může pomoci prohloubit porozumění aspektů Kafkových osobních zkušeností v jeho psaní.
Staří Egypťané byli považováni za mimořádně vyvinutou civilizaci. Ovládali celou řadu odvětví, včetně vlády, umění, písma a náboženství. Navíc budoucím generacím přinesli řadu legendárních technologií a vynálezů, např. zubní pastu či vodní kolo.
Sir Edward Kelley byl předním alchymistou na dvoře císaře Rudolfa II. Jeho život byl plný zvratů, že by podle něj mohl být natočen celý dramatický seriál. Jaký je příběh tohoto pozoruhodného muže, který byl v Čechách opakovaně vězněn?
Během Francouzské revoluce ve vězení i mimo něj zemřeli statisíce lidí. Ti často byli nevinní. Neprovinili se ničím jiným než tím, že žili ve špatném čase na špatném místě. Přesto spoustu z nich čekala nemilosrdná smrt.
Bušmeni, Sanové čili Křováci pokládali pozici svého pohlavního údu za významný rys své odlišnosti od ostatních, že dali svému národu jméno, které tento fakt otevřeně hlásá: Qhwai-xkhwe.
„Tak krásný a veliký kraj jest ve vašich rukou, rozvažte, jaké by bylo vhodné jméno pro tu zemi. A všichni hned, jako z božského vnuknutí, zvolali: Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?“
Nový výzkum ukazuje, že staří Egypťané začali používat svůj složitý mumifikační proces o dobrých 1000 let dříve, než se dříve věřilo. Mumie, která stojí za tímto objevem, byla nalezena v roce 2019. Pokud bude tento objev podpořen dalšími důkazy, mohlo by to vést k přepsání knih o historii Egypta.
Jestliže se rčení „po nás potopa“ používá od dob Ludvíka XV. pro vyjádření nevhodného až bezohledného, krátkozrakého vztahu k budoucnosti, potom teprve současné generace ukážou našim potomkům „zač je toho loket“. Kdyby jenom vodu, ale podle slov renomovaného geologa zde do daleké budoucnosti zanecháme zcela jiné nezničitelné „artefakty“.
Po pádu egyptské civilizace byl význam hieroglyfického písma na více než tisíc let zapomenut. Klíčem k jeho rozluštění se stala až Rosettská deska, kterou našli Napoleonovi vojáci po dobytí Egypta.