Černobyl: Katastrofa, která neskončila. Proč jádro stále děsí Evropu
Ráno 26. dubna 1986 se do historie zapsalo jako den, kdy svět pochopil, jak nebezpečná může být...
Válka byla v historii lidstva tradičně vnímána jako oblast, v níž dominují muži, a role žen v době války zůstávala většinou nepovšimnuta. Přesto však existovalo několik elitních bojovnic, které se v mnohém dokázaly rovnat mužským protějškům.
„Eskymáčtí mužové někdy prokazují málo uhlazenosti ve vnějším vystupování k ženám, tedy když vidí ženu vykonávat těžkou práci, stojí s rukama zkříženýma a usmívají se, aniž jim v nejmenším pomohou,“ vypozoroval polárník Nansen.
Umět tančit je schopnost, které si moderní společnost stále cení. Zejména během formálnějších událostí. Ve starověkém Řecku měl tanec ale ještě hlubší význam a propojoval lidi s bohy.
Klaudius obsadil vysoké úřednické posty propuštěnými otroky, kteří spravovali jeho korespondenci, státní pokladnu i zákony. Mnozí historikové přisuzují císařovy vladařské chyby právě velkému vlivu těchto propuštěnců a vlivu jeho manželek.
„Ve srovnání s Eskymáky máme všeho nadbytek. Podle své morálky soudí proto Eskymáci, že bychom se něčeho z toho mohli zřeknout, a když tak nečiníme, je to proto, že jsme lakotní a samolibí.“
Brutalitu metod používaných Japonci za druhé světové války k mučení zajatců nebo při výzkumných účelech nemá obdoby. Citlivější povahy by určitě neměly číst následující článek před spaním a ani před jídlem.
Kdo je Golem? Jde o záhadnou bytost vytvořenou z hlíny, která v 16. století údajně ožila a potom záhadně zmizela. A co slovo Golem znamená? V překladu z hebrejštiny je to člověkem oživená socha nebo také beztvaré maso.
Nejcennějším románským uměleckým dílem v České republice je nepochybně relikviář svatého Maura. Jedinečná zlatnická památka byla nalezena v listopadu 1985 na zámku Bečov nad Teplou, kde celá desetiletí byla ukryta pod zemí…
V dánském městě Aarhus uvedli do provozu nové semafory pro chodce, na kterých je místo tradičního panáčka vyobrazen vikingský bojovník se štítem a sekerou.
Všichni lidé odpovídají na chlad svalovým chvěním nebo aktivním pohybem, čímž vytvářejí teplo. Zdá se však, že některé populace snášejí chlad lépe než ostatní. Koncem 50. a během 60. let 20. století byly prozkoumány reakce na chlad, zvláště na mírný chlad, u rozmanitých lidských skupin.