Hnědý trpaslík roky mátl astronomy. Ti už vědí proč: jsou totiž dva
Foto: Helen_F / Depositphotos
3 min
Astronomie zná několik záhad, které nedají vědcům spát dlouhé roky. Jedním z nich bylo i matoucí pozorování tzv. hnědého trpaslíka jménem Gliese 229B. Jeho tajemství odolávalo od roku 1995. Až donedávna…
Reklama
Gliese 229B – první známý hnědý trpaslík
Astronomové rádi používají pro označování vesmírných objektů poměrně zajímavá a vtipná jména. Jedním takovým je hnědý trpaslík. Jde o určitý mezistupeň mezi velkou plynnou planetou typu Jupiteru a hvězdou jako je naše Slunce. Všechny tyto objekty jsou složeny především z vodíku a helia. Rozdíl je v tom, že jen u hvězd jsou podmínky takové, že dojde k zažehnutí termonukleární reakce, která je „rozsvítí“.
U planet a hnědých trpaslíků k tomu nedojde, neboť nemají dostatečnou hmotnost. U hnědých trpaslíků to platí i přesto, že jejich hmotnost je 15krát až 75krát větší než u našeho Jupiteru. Stále to na zažehnutí jaderné fúze, tedy slučování atomových jader za uvolňování velkého množství energie, nestačí.
Existenci hnědých trpaslíků vědci nějakou dobu předpokládali, prvním skutečně objeveným byl potom v roce 1995 Gliese 229B. Objev měli na „svědomí“ astronomové z amerického Caltechu a hned od začátku bylo jasné, že kromě potvrzení teorie o existenci hnědých trpaslíků přinese objev i několik nových otázek.
Tajemství hnědého trpaslíka
V první chvíli byl hnědý trpaslík považován přímo za dokonalou ukázku toho, jak naše teoretické představy sedí s realitou. Ukázalo se, že je to trochu složitější. Gliese 229B se ukázal být asi 70krát hmotnější než Jupiter. Tomu ale vůbec neodpovídala jasnost objektu. S takovou hmotností měl být prostě o dost jasnější.
O tomto rozporu byly napsány stovky odborných článků. Teprve nyní ale podle všeho astronomové řešení našli, resp. prokázali. Nejnovější objev pak opět vznikl na Caltechu. Série nových pozorování a výpočtů ukázaly, že Gliese 229B není jeden hnědý trpaslík, nýbrž dva objekty spojené gravitační silou do objektu dvojitého.
Jeden hnědý trpaslík má hmotnost 38 Jupiterů a ten druhý pak 34 Jupiterů. Oba objekty okolo sebe potom obíhají s periodou 12 dní. Proč nebylo možné dobrat se tohoto závěru jíž na začátku? Je to poměrně prosté. Oba trpaslíci jsou velmi blízko sebe a příslušná měření zkrátka neumožňovala rozdělit celou soustavu na dva samostatné objekty. Nyní to ale možné je a vyřešila se tím jedna hodně stará záhada. Kromě toho jsme ale díky tomu zjistili mnohé i o hnědých trpaslících a jejich vývoji obecně. Je možné, že takové binární systémy jsou ve vesmíru velmi časté. A kdo ví, možná, že to není neobvyklé ani u exoplanet.
Kolem některých hvězd mohou obíhat dvojité, či dokonce trojité planety, a předvádět tak úchvatný vesmírný tanec. V poznávání vesmíru jsme zkrátka stále na začátku a čeká na nás ohromné množství nových fascinujících objevů.
