Ranní cereálie se tváří jako zdravé, přitom jsou plné cukru. Na co by měli dát rodiče pozor

Barevné krabice s kreslenými postavičkami slibují zdravý start do dne. Realita je jiná - jedna porce dětských cereálií může obsahovat až čtyři kostky cukru. A důsledky se už projevují v ordinacích dětských lékařů.

Stojím v supermarketu před regálem s cereáliemi a sleduji, jak malý kluk tahá maminku za rukáv. Ukazuje na krabici s dinosaurem, na které svítí nápis „s vitamíny a minerály„.

Jenže když se podíváte na zadní stranu té samé krabice, zjistíte něco znepokojivého. Typická porce dětských cereálií obsahuje 15 až 20 gramů volných cukrů. V přepočtu jsou to tři až čtyři kostky cukru – a to ještě před tím, než dítě sáhne po druhé misce, což se děje častěji, než by rodiče chtěli přiznat.

Čísla, která by měla znepokojit každého rodiče

Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby volné cukry tvořily méně než 10 procent denního energetického příjmu dětí, ideálně dokonce pod 5 procent. Jedna porce přeslazených cereálií tento limit často překročí sama o sobě. A to mluvíme jen o snídani.

Data Státního zdravotního ústavu z let 2021/2022 ukazují, že nadváhu nebo obezitu má v Česku už každé páté dítě školního věku. Ještě alarmující je nárůst diabetu 2. typu u mladé generace – v roce 2022 bylo v České republice registrováno přes 200 dětí a dospívajících s tímto onemocněním, které bylo dříve považováno za výhradně problém dospělých.

Není to jen o váze. Vysoký glykemický index těchto snídaní způsobuje něco, čemu odborníci říkají „cukrová horská dráha„.

Jak se z cukru stane jed

Marketing dětských cereálií je mistrovským dílem manipulace. Pestré barvy, oblíbené postavičky z pohádek, sliby celozrnných složek – i když ty tvoří často jen zlomek obsahu.

K tomu přidejte barviva, konzervanty a emulgátory. Některá z těchto aditiv jsou spojována s hyperaktivitou u dětí. Evropská unie sice některé látky omezuje a vyžaduje varování na obalech, ale stále se jich v dětských potravinách nachází dost na to, aby to vyvolávalo oprávněné obavy.

Proč výrobci nemění receptury?

Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Cukr a tuk nedodávají produktům jen chuť – zajišťují také křupavost, texturu a prodlužují trvanlivost. Cukr funguje jako plnivo i pojivo. Nahradit tyto složky bez ztráty obliby u dětí vyžaduje značné investice do výzkumu.

Někteří progresivní výrobci už ukazují, že to jde. Alternativní sladidla na bázi stévie nebo erytritolu, inovativní způsoby zpracování – cesta existuje. Chybí ale dostatečný tlak ze strany regulátorů i spotřebitelů.

V některých zemích se situace mění. Velká Británie i Chile zavedly zákaz klamavé reklamy na nutričně nevhodné potraviny cílené na děti. Diskutuje se o zavedení systému Nutri-Score, který by barevně a jednoduše ukazoval nutriční kvalitu přímo na přední straně obalu. Cukrová daň, která by zdražila přeslazené produkty, by mohla motivovat výrobce k reformulaci.

Co s tím můžeme udělat my?

Přímé české studie spojující konkrétní značky cereálií s konkrétními zdravotními problémy u dětí jsou omezené. Ale globální vědecká komunita je jednotná – souvislost mezi vysokým příjmem cukrů z ultra-zpracovaných potravin a nárůstem dětské obezity i diabetu je prokázaná.

Možná je čas přestat se spoléhat na to, co nám říkají pestré krabice. Možná je čas začít číst etikety – ty malé, nepříliš čitelné tabulky na zadní straně. A možná je čas položit si otázku, jestli snídaně, která obsahuje více cukru než dezert, je opravdu tím nejlepším startem do dne pro naše děti.

Ten kluk v supermarketu nakonec krabici s dinosaurem dostal. Jeho maminka asi neměla sílu vysvětlovat, proč ne. Chápu ji – je to vyčerpávající boj. Ale je to boj, který stojí za to vést.