Otřesný zážitek z Dubrovníku byla nejhorší potupa v mém životě, do Chorvatska už nepojedu

Otřesný zážitek z Dubrovníku byla nejhorší potupa v mém životě, do Chorvatska už nepojedu

Foto: Unsplash

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Dubrovník jsem si vysnila jako dokonalou dovolenou. Místo toho jsem zažila ponížení, které mě pronásleduje dodnes. Dovolená se změnila v noční můru plnou studu a bezmoci.

Reklama

Když jsem poprvé viděla fotky Dubrovníku, věděla jsem, že tam musím. Ty bílé zdi, moře jako z pohlednice, úzké uličky plné historie. Našetřila jsem si celý rok, vybrala hotel s výhledem na staré město a těšila se jako malé dítě. Bylo mi třicet dva a tohle měla být moje první dovolená úplně sama, bez rodičů, bez přítele, bez kamarádek. Jen já a město, které vypadalo jako z filmu.

První den byl přesně takový, jaký jsem čekala. Procházela jsem se po hradbách, fotila každý koutek, ochutnávala místní víno v malé restauraci s výhledem na přístav. Cítila jsem se svobodná a odvážná. Večer jsem se vrátila do hotelu unavená, ale šťastná. Sprchovala jsem se, oblékla si noční košili a šla spát s pocitem, že jsem udělala správně, že jsem sem přijela sama.

Druhý den ráno jsem se probudila do ticha. Divné ticho. Klimatizace nefungovala, lampička na nočním stolku nesvítila. Zkusila jsem vypínač u dveří. Nic. Výpadek elektřiny, pomyslela jsem si. Stane se. Oblékla jsem se a šla dolů na recepci.

Recepční na mě pohlédl tak, jako bych mu řekla, že jsem viděla ducha. Pak mi sdělil, že elektřina funguje normálně. Problém je v tom, že moje karta od pokoje je zablokovaná. A je zablokovaná proto, že můj účet v hotelu je v mínusu.

Nechápu, řekla jsem. Zaplatila jsem online. Ukázala jsem mu potvrzení v telefonu. Podíval se na obrazovku, pak na mě, pak zase na obrazovku. Řekl, že platba nedorazila. Že jejich systém nic nevidí. A že dokud nezaplatím v hotovosti nebo kartou přímo tady, nemůžu používat pokoj.

Vytáhla jsem kartu. Zkusili jsme platbu. Zamítnuto. Zkusili jsme to třikrát. Pokaždé zamítnuto. Zavolala jsem do banky. Paní na lince mi sdělila, že moje karta byla zablokovaná kvůli podezřelé aktivitě a je z bezpečnostních důvodů zmrazená na čtyřiadvacet hodin.

Čtyřiadvacet hodin. Stála jsem na recepci v šatech, které jsem si vzala na výlet, s prázdnou peněženkou, protože jsem měla v plánu platit všude kartou, a recepční mi říkal, že pokud nezaplatím do večera, budu muset opustit pokoj.

Zkusila jsem vysvětlit situaci. Ukázala jsem pas, potvrzení o platbě, výpis z účtu v telefonu. Nic nepomohlo. Pravidla jsou pravidla, řekl. A já jsem začala chápat, že tady nejsem host. Jsem problém.

Vrátila jsem se do pokoje, který byl stále bez elektřiny. Seděla jsem na posteli a snažila se vymyslet řešení. Zavolat rodičům? Poslat mi peníze přes Western Union? Ale nejbližší pobočka byla hodinu cesty odtud a nevěděla jsem, jestli tam vůbec dojedu bez peněz na taxi nebo autobus.

Sešla jsem dolů a zeptala jsem se, jestli by mi nemohli aspoň zapnout elektřinu, dokud nevyřeším platbu. Recepční zavrtěl hlavou. Systém je automatický, řekl. Nemůže do toho zasahovat.

Celý den jsem strávila v pokoji bez klimatizace, v červnovém vedru, s telefonem, který se mi vybíjel, protože jsem nemohla nabíjet. Pila jsem vlažnou vodu z kohoutku a snažila se nemyslet na to, jak moc jsem si tohle představovala jinak.

Večer přišel manažer. Starší muž s našpulenou tváří. Zeptal se mě, jestli mám peníze. Řekla jsem, že ne, ale že zítra ráno bude karta fungovat a zaplatím všechno. Podíval se na mě a řekl, že to nestačí. Že potřebuje záruku. Zeptal se, jestli nemám něco cenného, co bych mohla nechat jako zástavu.

Vytáhla jsem z batohu notebook. Podíval se na něj, pak na mě, a řekl, že to nebude stačit. Zeptal se, jestli nemám šperky. Řekla jsem, že mám náušnice a řetízek, ale že to jsou dárky od babičky. Řekl, že mu je to líto, ale že bez záruky mě nemůže nechat zůstat.

Sundala jsem náušnice. Sundala jsem řetízek. Položila jsem je na recepční pult a cítila jsem, jak mi po tvářích tečou slzy. Nebyla to hodnota. Byla to vzpomínka. A já jsem ji dávala cizímu muži v cizí zemi jako zástavu za to, že můžu spát v posteli, kterou jsem si zaplatila.

Manažer vzal šperky, dal mi papír na podpis a řekl, že elektřinu zapnou do hodiny. Vrátila jsem se do pokoje a celou noc jsem nespala. Poslouchala jsem, jak za oknem prochází turisté, smějí se, mluví v různých jazycích, a já jsem ležela v posteli a cítila se jako ta poslední blbec na světě.

Ráno jsem zaplatila. Karta fungovala. Dostala jsem zpátky šperky. Recepční se na mě usmál a popřál mi hezký den. Jako by se nic nestalo.

Zbytek dovolené jsem strávila v pokoji. Nevyšla jsem ven. Neměla jsem sílu. Každý pohled na město mi připomínal, jak jsem se cítila bezmocná. Jak jsem musela prosit. Jak jsem dala pryč něco, na čem mi záleželo, jen abych mohla zůstat v místě, kde mě nikdo nechtěl.

Když jsem se vrátila domů, všichni se ptali, jak to bylo. Řekla jsem, že hezky. Že Dubrovník je nádherný. Že se tam musí jet podívat. Nelžu ráda, ale tohle jsem nemohla říct nahlas. Bylo to příliš ponižující.

Dodnes mám ty náušnice a řetízek v šuplíku. Nikdy jsem je už nenosila. Pokaždé, když se na ně podívám, vidím recepčního pultu a cítím ten stud. A vím, že do Chorvatska už nikdy nepojedu.

Reklama
Zdroj článku:
Autorský text

Možná jste zmeškali

Santorini zavedlo pravidla pro jízdu na oslech: Maximálně 100 kg kvůli ochraně zvířat

Santorini zavedlo pravidla pro jízdu na oslech: Maximálně 100 kg…

Představa Santorini je jasná: azurové moře, bílé domky na útesech a západ slunce v Oia se sklenkou vína. Realita ale přidá stovky schodů, spalující slunce a otázku, jak se z přístavu dostat nahoru bez vyčerpání. Tradiční odpověď? Oslíci.

Zničila jsem si telefon díky dezinfekčním ubrouskům: Nedělejte stejnou chybu

Zničila jsem si telefon díky dezinfekčním ubrouskům: Nedělejte…

Během pandemie jsme si zvykli dezinfikovat všechno kolem sebe. Jenže to, co mělo chránit naše zdraví, může pomalu ničit naše věci. A málokdo nám to řekne.

Chemické riziko v domácnosti: Proč nikdy nemíchat bělidlo s amoniakem

Chemické riziko v domácnosti: Proč nikdy nemíchat bělidlo s amoniakem

Bělidlo a ocet patří k nejběžnějším pomocníkům při úklidu. Jenže jejich kombinace spouští reakci, která během sekund vytvoří jedovatý plyn. Co přesně se děje a proč je to tak nebezpečné?

Hodnota dětství: Jak se staré videohry a komiksy prodávají za miliony

Hodnota dětství: Jak se staré videohry a komiksy prodávají za miliony

Zapečetěná videohra z devadesátek se prodá za desítky milionů korun. Zažloutlý komiks z půdy může mít cenu bytu. Retro sběratelství už dávno není koníček podivínů – je to sofistikovaný trh, kde se potkává věda, nostalgie a velké peníze.

Tváří se jako pomocník, ale dělá víc škody než užitku. Češi si tím likvidují domácnost bez mrknutí oka

Tváří se jako pomocník, ale dělá víc škody než užitku. Češi si tím…

Robotické vysavače slibují bezstarostnou domácnost, ale co když zároveň tiše poškozují vaše podlahy? Podívala jsem se na to, co říkají testy odolnosti a zkušenosti uživatelů.

Staré knihy Harryho Pottera: Může se ve vaší knihovně skrývat jmění?

Staré knihy Harryho Pottera: Může se ve vaší knihovně skrývat jmění?

V některých školách byla četba této knihy povinná. Navíc se jedná o velmi vzácnou knihu, kterou možná máte doma i vy. Dnes se její prodejní cena pohybuje vysoko, proto je dobré doma trochu zapátrat.

Tohle si Češi dávají místo pečiva. A pak se diví, že jim není dobře

Tohle si Češi dávají místo pečiva. A pak se diví, že jim není dobře

Vyměnili jste rohlík za rýžový chlebíček s pocitem, že volíte zdravější variantu? Nutriční hodnoty i vědecké studie ale ukazují, že skutečnost může být podstatně složitější.

Border kolie, ovčák a dalmatin: Krásní psi, ale pro seniory spíš starost než radost

Border kolie, ovčák a dalmatin: Krásní psi, ale pro seniory spíš…

Představa klidného důchodu se psem po boku láká mnoho lidí. Procházky, společnost i pocit bezpečí dávají smysl. Právě při výběru ale často vzniká problém – řídit se jen vzhledem nebo vzpomínkami z mládí nemusí být dobrá volba. Různá plemena mají odlišné nároky a ne každé se hodí pro klidnější životní tempo.

Neefektivní spoření na důchod: Problém generace nad 40 let

Neefektivní spoření na důchod: Problém generace nad 40 let

Každý člověk se snaží podle svých finančních možností ušetřit nějakou korunu navíc. Jenže někdy se to pro někoho možná zdá být nemožné, obzvlášť v dnešní době.

Záludná rovnice -6 (2x-1) + 3 = 5x - 7(x-4) čeká na řešení

Záludná rovnice -6 (2x-1) + 3 = 5x - 7(x-4) čeká na řešení

Záporné koeficienty před závorkami dokážou zmást i poměrně zkušené počtáře. Tento příklad vyžaduje nejen přesnost, ale také schopnost udržet přehled o znaménkách. Zvládnete ho bez chyby?

Doporučené články

Kvíz: Divoký anděl. Otestujte své znalosti oblíbené telenovely

Kvíz: Divoký anděl. Otestujte své znalosti oblíbené telenovely

TV Nova odtajnila ukázku z poslední epizody Ulice. Čeká nás výlet do exteriérů

TV Nova odtajnila ukázku z poslední epizody Ulice. Čeká nás výlet do exteriérů

Pěkně drsný čtvrteční večer ve věznici v područí drsných pravidel

Pěkně drsný čtvrteční večer ve věznici v područí drsných pravidel

Fotokvíz: Vladimír Menšík. Komik s nezaměnitelným hlasem a srdcem na dlani

Fotokvíz: Vladimír Menšík. Komik s nezaměnitelným hlasem a srdcem na dlani

Drbárna ze Strání: Veronika si s filmaři neporadila, vesničané to vyřešili po svém

Drbárna ze Strání: Veronika si s filmaři neporadila, vesničané to vyřešili po svém

Reklama