Rozvoj Prahy za Karla IV. byl tak velkolepý, že vystačil na půl tisíciletí
Foto: Public domain, Wikimedia commons a Xantana / Depositphotos
4 min
Historické jádro rovinatého území mezi Hradčany a Vyšehradem bylo v podstatě zastavěno už koncem středověku. Ale bezprecedentní rozvoj města za panování císaře Karla IV. ve 14. století byl tak velkolepý, že vystačil na půl tisíciletí. Velkými hybateli rozkvětu Prahy byla Karlova energie, vizionářství, pragmatismus a racionalismus, v té době nevídané.
Reklama
České hlavní město je právem pokládáno za jeden z předních světových turistických cílů. Mimořádně významná je už sama geografická poloha Prahy přibližně uprostřed Evropy a ve středu České kotliny, na místě dávného přechodu přes Vltavu. Archeologické nálezy dokládají poměrně husté pravěké osídlení v období starší a zejména mladší doby kamenné, popisuje publikace Zeměpis cestovního ruchu.
Chtěl ukázat své město celému světu
Historické jádro rovinatého území mezi Hradčany a Vyšehradem bylo v podstatě zastavěno už koncem středověku. Ale rozvoj města za panování císaře Karla IV. ve 14. století byl tak velkolepý, že vystačil na půl tisíciletí. Díky jeho vizionářství a energii zažilo město v tomto století nevídaný rozkvět. Císař chtěl ukázat své sídelní město celému světu jako nový Řím, který se bude pyšnit skvostnými stavbami a sakrálními poklady symbolicky ukazujícími jeho velikost.
Založil skvosty naší historie
Ještě před tím, než usedl na český i římský trůn, se Karel zasloužil o obnovu zanedbaného Pražského hradu a současně se založením arcibiskupství spolu s otcem položil základy pražské katedrály.
Za Karlovy vlády dále vzniklo Nové Město Pražské, Karlův most na místě o dvě století staršího kamenného Juditina mostu, který zajišťoval spojení Starého města s Malou Stranou a s Hradem. Pro nově založenou univerzitu (1348) bylo zřízeno Karolinum. Staré biskupství (založené 993) bylo povýšeno na arcibiskupství (1344). Gotickou Prahu obohatilo množství paláců, kostelů, klášterů a dalších světských a církevních staveb.
„Doba panování Karla IV. znamenala pro Prahu dobu velkého rozvoje, jehož skvosty a architekturu můžeme obdivovat dodnes. Metropole vděčí Karlovi IV. za mnohé,“
uvedl pražský radní Jan Wolf při příležitosti výstavy o Karlu IV., která se konala na pražské Kampě na jaře roku 2016 a nesla název Karel IV. Jaký byl?.
Světové metropole inspirací
Karel IV., mistr praktičnosti a logického myšlení, vložil do svého pražského „díla“ hluboké symbolické poselství, které dodnes fascinuje historiky. Mnozí věří, že Praha měla být jeho vizí „nového Říma“, mocenského centra, které naváže na slávu antického Říma a Konstantinopole. Jiní v ní vidí „nový Jeruzalém“, duchovní srdce křesťanského světa. A nelze opomenout ani inspiraci Paříží, jež se odráží v architektonických skvostech jako je kaple Všech svatých a katedrála sv. Víta. Karel IV. tak Prahu proměnil v jedinečné místo, kde se snoubí moc, duchovnost a umění.
Praha zůstala kompaktní
Na konci 15. století se začala uplatňovat renesance, později manýrizmus, vrcholící ve slavném období císaře Rudolfa II. Po třicetileté válce v době protireformace zcela převládlo všude patrné baroko. Habsburští monarchové přesídlili do Vídně a z Prahy se stalo jen provinční město, popisuje publikace Zeměpis cestovního ruchu. Byla tím ušetřena rekonstrukcí a modernizací v 18. a 19. století, které naopak postihly Paříž, Vídeň, Budapešť a jiná evropská velkoměsta. Její kompaktní historický ráz byl tak uchován.
