Moravské vinice zná celý svět, ale ty nejsevernější v Evropě, kousek od Prahy, jen málokdo
Foto: Juan de Vojníkov / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Pod pátou nejrozlehlejší vodní nádrží v Čechách, Nechranickou, vstupuje řeka Ohře do prostorného dolního Poohří a pod Terezínem se u Litoměřic, v nadmořské výšce 146 m, vlévá do Labe. K úrodné nížině přiléhá romantická krajina Českého středohoří s řadou vypreparovaných sopečných vrcholů, od Loun na jihu až po údolí Ploučnice na severu.
Reklama
České středohoří dělí na dvě části průlomové údolí Labe a dopravně silně využívaná Česká brána (Porta Bohemica). Právě tou vstupuje do pohoří největší česká řeka a vytváří zde velmi nevšední krajinu s hlubokými zářezy do kopců.
Jihozápadní část sopečného pohoří je o něco vyšší a dominuje jí nejvyšší hora pohoří Milešovka (837 m) s meteorologickou observatoří. Severovýchodní, o něco nižší, ale rozsáhlejší části pak vévodí hora Sedlo (726 m). V roce 1976 vyhlášená CHKO na ploše 1070 km² zahrnuje i části sousedních oblastí. Na jihu lemují nížinu lesnaté plošiny Džbánu (536 m), popisuje krásnou oblast České republiky publikace Zeměpis cestovního ruchu.
Netypická vinařská oblast
Celá oblast má poměrně přívětivé teplé a suché podnebí, které umožňuje na chráněných místech i pěstování vinné révy. Proslulé vinice, nejsevernější v Evropě, rostou nad vzdutou hladinou Labe v Žernosekách u Litoměřic.
Ačkoli se to na první pohled nezdá, tato krajina, ukrytá v blízkosti Českého středohoří (asi 20 km od CHKO), je pravým rájem pro vinnou révu. Již od 10. století se zde s úspěchem pěstuje víno, které si získává srdce znalců. Okolí Velkých Žernosek oplývá řadou příjemně vychlazených vinných sklípků.
Tisíciletá historie vinařství
„Místní vinice byly založeny mnichy z cisterciáckého a premonstrátského řádu, a tak místní historie vinné révy sahá až do období mezi 10. a 12. stoletím. I když se území nachází daleko na sever od úrodné Moravy, dobré klimatické podmínky kolem řeky Labe vínu přesto prospívají. Různorodé podloží, zastoupené slídami, opukou a pískovci totiž napomáhá pohlcování tepla, které se přes den postupně uvolňuje,“ popsal web Deník.cz.
Hroznům se tu mimořádně daří také díky častým ranním mlhám. Zdejší vína jsou proslulá svou živostí a svěžestí, kterou jim propůjčuje výrazná kyselinka. Právě ta zabraňuje tomu, aby víno ztratilo svůj charakter a nebylo tzv. utahané. Žernosecké vinice se navíc mohou pochlubit výjimečným postavením – jsou nejseverněji položené v celé střední Evropě.
Skutečnost, že se vínu tak dobře daří i nad Třebenicemi, které leží jen 10 kilometrů od Velkých Žernosek, jasně ukazuje, že Čechy mají pro vinařství výjimečně příznivé klima.
