Rádia z první republiky se prodávají za desítky tisíc. Co rozhoduje o výši ceny?

Rádio jako samostatný přístroj je v dnešní době už téměř zbytečností. Některá stará a otlučená rádia se hodí tak akorát do sběrného dvora, vybrané a méně poškozené modely ale mohou mít překvapivě vysokou cenu.

„Když jsem dědovi pomáhal vyklízet garáž, narazili jsme na zaprášenou dřevěnou bednu. Děda mi říkal, ať to odvezu na smetiště. Začal jsem ho poučovat o tom, že dnes už neodvážíme staré krámy někam na mez, ale poctivě je svážíme do sběrného dvora, když v tom mě na té věci něco zaujalo,“ vypráví Jiří z Plzeňského kraje. Šlo o staré rádio z meziválečného období. Když se oprášilo, vypadalo překvapivě zachovale.

Jiří zapátral na internetu a zjistil, že se o podobné typy starožitných přístrojů zajímají sběratelé. Zkusil ten svůj nabídnout na českém aukčním portálu, ale neuspěl, tak to zkusil na aukci německé. Celou rodinu velmi překvapilo, že se pro rádio v Německu opravdu našel kupec. A zaplatil v přepočtu téměř 50 tisíc korun. Na první pohled překvapivá částka ale dává sběratelům smysl. Zachovalá rádia z období první republiky jsou dnes totiž stále vzácnější.

Přečtěte si také

Zapomenuté maso plné výživných látek: Proč by nutrie měla častěji končit na našich talířích

19. 5. 2026

Když staré rádio není jen krám, ale historický artefakt

Na trhu se občas objeví funkční rádio z dvacátých nebo třicátých let minulého století. Pro běžného člověka jde o zastaralou techniku, pro sběratele ale často o velmi cenný kus historie. Dochovalo se jich jen omezené množství a ještě méně z nich je v provozuschopném stavu.

Právě kombinace funkčnosti, originality a estetického zpracování posouvá jejich hodnotu výrazně výš. Nejde jen o nostalgii – spíš o spojení techniky, designu a řemesla, které dnes už v původní podobě prakticky nevzniká.

Sláva československého rozhlasového průmyslu

Období první republiky bylo pro rozvoj rozhlasu velmi důležité. Na trhu působily domácí i zahraniční značky a rozhlasová technika se rychle vyvíjela. Mezi známé výrobce patřily například firmy Elektra, Philips nebo později Tesla, které nabízely různé typy přijímačů pro domácnosti.

Rádia tehdy nebyla jen spotřebičem. Často šlo o výrazné kusy nábytku – dřevěné skříně z ořechu nebo dubu, kovové detaily a ručně montované vnitřní součástky. Každý model měl trochu jiný charakter i zvuk.

Co rozhoduje o ceně starého rádia

Hodnota historického rádia závisí na několika základních faktorech. Jedním z nejdůležitějších je stav a funkčnost. Přístroj, který je možné zprovoznit a poslouchat na něm vysílání, má obvykle výrazně vyšší cenu než nefunkční kus určený pouze jako dekorace.

Další roli hraje stav dřevěné skříně. Původní povrch, nepoškozené dřevo a citlivé renovace jsou pro sběratele důležité. Naopak příliš moderní zásahy nebo neodborné opravy mohou hodnotu snížit.

Třetím faktorem je vzácnost konkrétního modelu. Některé typy se vyráběly jen krátce nebo v menších sériích, případně měly specifické technické řešení. Takové kusy jsou mezi sběrateli vyhledávanější.

Přečtěte si také

Proč je česká sekaná chutnější než americký meat loaf: Jedinečnou chuť jí dodává koření

19. 5. 2026

Technika staré doby

Meziválečná rádia používala různé typy konstrukcí – od velmi jednoduchých krystalových přijímačů až po složitější elektronkové přístroje. Právě elektronky byly tehdy klíčovou součástí a umožňovaly zesílení signálu i kvalitnější poslech.

Dnes je ale jejich údržba náročná. Mnoho původních součástek už není běžně dostupných a renovace často vyžaduje kombinaci odborné elektronické práce a citlivého zásahu do původní konstrukce.

Důležitou kapitolou je také bezpečnost. Starší zařízení nebyla konstruována podle dnešních standardů, a proto se při renovaci často doplňují skryté moderní prvky, které zajišťují bezpečný provoz, aniž by narušily původní vzhled.

Proč mají stará rádia hodnotu

Zájem o historická rádia roste nejen mezi sběrateli, ale i mezi lidmi, kteří oceňují starou techniku jako designový a historický objekt. Každý kus nese stopu své doby – od tvaru skříně až po způsob ovládání.

Významnou roli hraje také příběh. Rádio, které má dohledatelný původ nebo prošlo rukama jedné rodiny po generace, je pro sběratele zajímavější než anonymní kus bez historie.

Zatímco dříve se podobné přístroje daly koupit za pár tisíc korun, dnes se ceny funkčních a zachovalých kusů pohybují běžně v desítkách tisíc, u výjimečných exemplářů i výše.

Kus minulosti, o který je zájem

Pro mnoho majitelů není staré rádio jen investicí, ale i emocionální spojnicí s minulostí. Připomíná dobu, kdy rozhlas znamenal hlavní zdroj informací i zábavy a kdy technika byla spíše řemeslem než masovou spotřebou.

Když se takový přístroj znovu rozběhne, nejde jen o zvuk. Je to okamžik, kdy se propojí současnost s dobou, která už dávno zmizela – ale v podobě dřevěné skříně a tichého šumu zůstává stále přítomná.