Opálové vázy vypadají jako skleněné, ale jsou těžší. Některé mají vysokou cenu

Na první pohled vypadají jako běžné sklo. Mají mléčný, lehce zakalený povrch a často vytvářejí dojem, jako by byly vyrobené z porcelánu nebo z nějaké zvláštní směsi skla a kamene. Kdo je vezme do ruky, obvykle si všimne jedné věci. Jsou překvapivě těžké.

Právě hmotnost bývá jedním z prvních vodítek. Opálové sklo je totiž díky svému složení hutnější než běžné dekorativní sklo a působí masivnějším dojmem. Charakteristická je také jeho zvláštní mléčná průsvitnost. Na světle často vytváří jemný opalizující efekt, podle kterého získalo svůj název.

Sklo, které mělo připomínat drahé materiály

Opálové sklo se začalo ve větší míře vyrábět už v Evropě v 19. století. Výrobci se snažili vytvořit materiál, který by připomínal vzácný porcelán, alabastr nebo polodrahokamy, ale současně si zachoval výhody skla. Výsledkem byl materiál s jemně mléčným vzhledem, který působil luxusně a elegantně.

Postupně vznikaly vázy, mísy, dózy, lampy i dekorativní plastiky. Některé byly bohatě zdobené zlatem nebo ruční malbou, jiné sázely na jednoduché tvary a efektní práci se světlem.

Přečtěte si také

Sůl se skrývá v nenápadných potravinách. Nevíme o tom a jíme je každý den

30. 5. 2026

Francouzské jméno, po kterém sběratelé šílí

Pokud se mezi starými vázami objeví jméno Sabino, pozornost sběratelů okamžitě roste.

Francouzská sklárna Sabino patřila ve 20. a 30. letech minulého století k nejznámějším výrobcům opálového a opalescentního skla. Její výrobky se dnes pravidelně objevují v aukcích i starožitnictvích a ceny se často pohybují v řádech tisíců až desetitisíců korun.

Například vázy nebo dekorativní mísy z období art deco se běžně prodávají za několik stovek eur. U vzácnějších kusů nebo dobře zachovaných exemplářů mohou ceny vystoupat ještě výrazně výš.

Právě proto se občas stává, že někdo objeví na půdě nebo ve staré pozůstalosti předmět, který považoval za bezcennou dekoraci, a teprve později zjistí, že jde o vyhledávaný sběratelský kus.

Jak poznat opálové sklo

Nejčastěji má bílou, krémovou, světle modrou nebo nazelenalou barvu. Typický je jemně mléčný vzhled a zvláštní práce se světlem. Materiál není zcela průhledný, ale zároveň nepůsobí neprůsvitně jako porcelán.

Sběratelé doporučují zaměřit se na několik detailů. Důležitá je hmotnost, kvalita zpracování, případná signatura výrobce a také stáří předmětu. U starších kusů bývá na spodní straně patrná stopa po ruční výrobě. Moderní napodobeniny bývají často lehčí a působí méně kvalitně.

Přečtěte si také

Lín obecný: Přehlížená ryba v mnoha ohledech překoná lososa

30. 5. 2026

Ne všechno mléčné sklo má hodnotu desítek tisíc

To je důležité zdůraznit. Mnoho lidí dnes po přečtení podobných článků začne prohlížet každou starou vázu po babičce v naději, že našli malý poklad.

Realita bývá střízlivější.

Velkou cenu mají především známé značky, umělecké kusy, limitované série nebo předměty z období secese a art deca. Běžná produkce z druhé poloviny 20. století může mít hodnotu jen několik stovek korun.

Rozdíl mezi vázou za 300 korun a vázou za 30 tisíc korun přitom laik často na první pohled vůbec nepozná.

Poklady stále čekají v českých domácnostech

Přesto odborníci na starožitnosti opakovaně upozorňují, že v českých domácnostech stále zůstává velké množství předmětů, jejichž skutečnou hodnotu majitelé netuší. Týká se to porcelánu, obrazů, hraček, starých lamp i dekorativního skla.

A právě opálové sklo patří mezi ty materiály, které lidé často podceňují. Vypadají nenápadně, někdy dokonce staromódně. Jenže zatímco pro jednoho jde o zaprášenou vázu z kredence, pro sběratele může představovat vysněný kousek, za který je ochoten zaplatit částku přesahující splátku hypotéky.