Ani brambůrky, ani salámy. Nejvíce soli skrývá potravina, kterou jí denně všichni od důchodců po děti
Foto: snezhana k / Shutterstock
5 min
Chipsy, fast food nebo salám? Ve skutečnosti přijímáme nejvíc soli z potravin, které jíme každý den a často je považujeme za „normální“. Psychologové i odborníci na výživu upozorňují, že Češi konzumují až trojnásobek doporučené dávky soli. Problém začíná už u snídaně.
Reklama
Největší solná past? Obyčejné pečivo
Když se řekne příliš slané jídlo, většina lidí si představí brambůrky, instantní nudle nebo fast food. Jenže realita je mnohem překvapivější. Podle odborníků totiž obrovské množství soli přijímáme z úplně běžných potravin, které jíme prakticky každý den, často několikrát denně.
Velkým překvapením bývá hlavně pečivo. Dva obyčejné krajíce chleba se šunkou dokážou pokrýt až polovinu doporučeného denního příjmu soli. U malých dětí dokonce i víc. A pokud si člověk koupí oblíbenou housku posypanou hrubou solí, může se dostat téměř na celý doporučený denní limit už během jediné svačiny.
Právě pečivo přitom mnoho lidí vůbec nepovažuje za rizikovou potravinu. Psychologicky máme totiž sůl spojenou hlavně s výrazně slanými pochutinami. Jenže problém je v pravidelnosti. Zatímco chipsy nejíme každý den, pečivo ano. A právě drobné dávky soli v každodenním jídelníčku vytvářejí největší problém.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by dospělý člověk neměl denně přijmout více než pět gramů soli, tedy přibližně jednu čajovou lžičku. Češi ale podle odborníků běžně konzumují dvojnásobek až trojnásobek této dávky.
Sůl se skrývá i tam, kde byste ji vůbec nečekali
Překvapivě vysoké množství soli obsahují také potraviny, které se tváří skoro zdravě. Typickým příkladem jsou snídaňové cereálie nebo cornflakes. Ve 100 gramech cornflakes může být až 1,6 gramu soli. Přitom právě snídaňové produkty si mnoho lidí spojuje spíš s lehkou a zdravou stravou.
Další velkou „solnou bombou“ jsou uzeniny, sušené šunky nebo některé sýry. Například prosciutto obsahuje až šest gramů soli na sto gramů výrobku. Podobně vysoké hodnoty mají některé párky, tavené sýry nebo balkánské sýry.
Výživoví poradci upozorňují, že problém není jen v samotné soli, ale hlavně v tom, jak nenápadně se v jídelníčku hromadí. Člověk si dá ráno pečivo, k obědu hotovku nebo fast food, večer sýr či uzeninu a doporučený limit překročí dávno před večeří.
Zajímavé je, že lidé si na vysokou slanost velmi rychle zvykají. Čím více soli dlouhodobě konzumujeme, tím méně slané nám jídlo připadá. Psychologové i výživáři proto upozorňují, že mnoho lidí si ani neuvědomuje, jak výrazně přesolenou stravu vlastně jí.
Češi sůl milují. Internet řeší „nejlepší rohlíky se solí“
Že je sůl v české kultuře skoro fenomén, dokazují i sociální sítě. Na Redditu pravidelně vznikají diskuse o slaném pečivu a někteří lidé přiznávají, že mají nejraději právě „rohlíky, které jsou víc sůl než pečivo“. Jiní naopak píší, že si musí sůl z pečiva doslova oškrabovat nožem.
Právě podobné debaty ukazují, jak moc jsme si na výrazně slanou chuť zvykli. Restaurace i výrobci potravin navíc často pracují se solí záměrně. Sůl totiž zvýrazňuje chuť a podporuje chuť k jídlu, což vede k vyšší konzumaci.
Podle odborníků může nadměrný příjem soli způsobovat vysoký krevní tlak, zadržování vody v těle, otoky nebo zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Dlouhodobě zatěžuje také ledviny a může souviset s obezitou.
Největší problém? Hotová jídla a „nenápadné“ potraviny
Velkou část soli dnes přijímáme z průmyslově zpracovaných potravin. Hotová jídla, instantní polévky, omáčky, kečupy nebo kořenicí směsi často obsahují mnohem více soli, než lidé čekají. Výživáři upozorňují, že právě průmyslově vyráběné potraviny jsou hlavním důvodem, proč moderní populace přijímá tolik sodíku.
Typickým příkladem jsou různé „light“ nebo nízkotučné produkty. Výrobci v nich často nahrazují chybějící chuť větším množstvím soli. Člověk tak může mít pocit, že jí zdravěji, ale ve skutečnosti přijímá vysoké množství sodíku.
Zajímavé je i to, že sůl bývá často přítomná v potravinách, které vůbec nechutnají výrazně slaně. Třeba sladké pečivo, sušenky nebo cereálie mohou obsahovat překvapivě vysoké hodnoty.
Dá se příjem soli snížit? Ano, ale chce to čas
Dobrou zprávou je, že chuťové buňky se dokážou změnit poměrně rychle. Odborníci doporučují snižovat množství soli postupně. Pokud člověk omezí dosolování a začne více používat bylinky nebo koření bez soli, tělo si během několika týdnů zvykne.
Výživáři doporučují hlavně:
- sledovat množství soli na obalech
- vybírat méně průmyslově zpracované potraviny
- omezit instantní jídla a uzeniny
- více vařit doma
- doplňovat draslík pomocí zeleniny, ovoce nebo brambor
Právě domácí vaření totiž člověku dává kontrolu nad tím, kolik soli skutečně sní. A někdy stačí překvapivě málo, třeba jen přestat automaticky sahat po solničce.
