EU chce znásobit instalace tepelných čerpadel. Nejsou na to ale lidi ani peníze
Foto: Pexels
4 min
Brusel chystá revoluci v domácnostech. Do pěti let má být v Evropské unii každý rok instalováno téměř dvakrát tolik tepelných čerpadel, než se jich instaluje dnes. A nejde jen o zimu – horké letní vlny přinášejí nový důvod, proč se o tuto technologii zajímat.
Reklama
Když léto přestává být pohoda
Vlny veder trvají déle a jsou intenzivnější než kdykoliv předtím. To, co jsme ještě před deseti lety vnímali jako výjimečné léto, se stává normou. Domy postavené v minulém století počítaly především se zimou – tlustými stěnami, radiátory pod okny a kotlem v suterénu. Na třítýdenní tropické peklo však nikdo nemyslel.
Právě proto se v Bruselu začíná mluvit o tepelných čerpadlech jinak. Nejen jako o náhradě plynového kotle, ale jako o ochraně proti klimatickým výkyvům. Zatímco u nás stále projektujeme budovy podle mrazivých lednových nocí, Evropská komise už počítá s tím, že stejně důležité bude udržet v domech snesitelnou teplotu v létě.
Zájem roste i mezi českými a slovenskými majiteli domů. Chladicí funkce přestává být luxusem – stává se nutností pro zachování kvality života. Jenže cesta k jejímu masovému rozšíření naráží na několik tvrdých překážek.
Ambiciózní plán s velkým otazníkem nad realizací
Bruselský Akční plán pro elektrifikaci, oficiálně představený 17. července 2026, počítá s nárůstem z 2,4 milionu ročně instalovaných čerpadel na 4 miliony do roku 2030. Zní to jako suchá statistika, ale realita je mnohem komplikovanější.
Každé zařízení potřebuje precizní návrh podle konkrétní budovy, její izolace a systému rozvodů tepla. Pak musí přijít kvalifikovaný tým, který ho správně namontuje. A nakonec je třeba servisní zázemí pro pravidelnou údržbu. Marek Hvozdík ze společnosti Panasonic upozorňuje, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků může být jednou z hlavních brzd dalšího růstu.
Evropská komise si tento problém uvědomuje. Proto chce usnadnit přeshraniční uznávání kvalifikací instalatérů a elektrikářů v rámci EU. Bez dostatečného počtu techniků zůstane i ten nejambicióznější plán jen na papíře.
Zároveň se mění i samotný přístup k navrhování domů. Enrique Vilamitjana z Panasonic Heating & Cooling Solutions Europe očekává větší důraz na celoroční účinnost systémů – tedy jedno zařízení pro vytápění i chlazení místo dvou samostatných. Důležité bude i inteligentní řízení spotřeby podle reálných potřeb budovy v daném okamžiku.
Do roku 2040 má elektřina pokrýt až 46 procent konečné spotřeby energie v celé Unii – dnes je to jen 23 procent. Takový skok vyžaduje nejen nová čerpadla, ale i posílení elektrické sítě a změnu myšlení architektů i stavebníků.
Peníze jako hlavní překážka změny
Teorie zní lákavě. Brusel tvrdí, že výměna plynového kotle za tepelné čerpadlo může snížit náklady na vytápění až o 60 procent. Realita je ale mnohem složitější – závisí na cenách energií, stavu domu, kvalitě zateplení i otopného systému.
A pak je tu vstupní investice. K pořízení tepelného čerpadla potřebujete něco mezi 250 000 až 450 000 Kč, což jsou částky, které běžná rodina v prasátku našetřené nemá.
Evropská komise chce proto do roku 2027 prověřit mechanismus, který by zmenšil rozdíl v pořizovací ceně mezi čerpadly a fosilními kotli. Připravuje také samostatný plán pro vytápění a chlazení. Klíčové bude i snížení poměru cen elektřiny vůči plynu – dnes je v Evropě průměrně 3:1, cílem je dostat se na maximálně 2,5:1 pro domácnosti do roku 2030 úpravou daní a poplatků.
Bez finančně dostupnější elektřiny a nižších vstupních nákladů zůstane přechod na tepelná čerpadla výsadou těch, kdo si mohou dovolit investovat desítky tisíc eur. A to není cesta k masové změně.
