Toto zboží jsou vyhozené peníze. Češi sedli na lep, varují odborníci
Foto: pexels
5 min
Miliardy korun ročně utratíme za doplňky stravy v přesvědčení, že děláme něco pro zdraví. Jenže co když je většina těch pilulek zbytečná, nebo dokonce škodlivá?
Reklama
Každé ráno stejný rituál. Multivitamin, vitamin D, možná ještě hořčík a omega-3. Polknout, zapít vodou, pokračovat v dni s pocitem, že jsme udělali něco dobrého pro své tělo. Jenže co když je tento rituál založený spíš na marketingu než na vědě?
Když se podíváte na regály v lékárnách a drogeriích, najdete stovky různých preparátů slibujících lepší imunitu, krásnější pleť, ostřejší mysl. Český trh s doplňky stravy představuje miliardový byznys. A přitom většina zdravých lidí s pestrou stravou žádné pilulky nepotřebuje.
Proč pilulka není totéž co jablko
Zásadní rozdíl mezi syntetickým vitaminem a stejným vitaminem v jídle spočívá v kontextu. Vitamin C v pomeranči nepřichází sám – doprovází ho bioflavonoidy, vláknina, desítky dalších látek, které společně ovlivňují, jak ho tělo vstřebá a využije. Syntetická kyselina askorbová v tabletě je osamělý hráč bez týmu.
Tělo funguje jako sofistikovaný orchestr, kde jednotlivé nástroje hrají v souhře. Izolovaná chemická látka v pilulce je jako houslista, který hraje sám v prázdném sále – technicky správně, ale bez té synergie, která dělá hudbu hudbou.
Kdy se z pomocníka stává nepřítel
Představa, že vitaminy jsou neškodné, protože jsou „přírodní“, je nebezpečný mýtus. Vitaminy rozpustné v tucích – A, D, E a K – se v těle ukládají a jejich nadbytek může způsobit vážné problémy. Předávkování vitaminem A může poškozovat játra a v těhotenství může vést k vrozeným vadám. Extrémní dávky vitaminu D mohou způsobit hyperkalcémii, která zatěžuje ledviny a cévy.
Ani zdánlivě nevinný vitamin B6 není bez rizika. Dlouhodobé užívání vysokých dávek může vést k neuropatii – poškození nervů projevující se brněním a necitlivostí končetin. Paradoxně tak snaha o lepší zdraví končí u neurologa.
Lékaři v gastroenterologických a nefrologických ordinacích se s důsledky nadměrné suplementace setkávají pravidelně. Jenže málokdo přizná, že si zdravotní problém způsobil sám – pilulkami kupovanými v dobré víře.
Kdo vitaminy skutečně potřebuje
Existují situace, kdy je suplementace medicínsky opodstatněná a důležitá. Těhotné ženy potřebují kyselinu listovou k prevenci vrozených vad neurální trubice. Vegani se bez doplňků vitaminu B12 neobejdou, protože tento vitamin se vyskytuje prakticky výhradně v živočišných produktech.
Senioři často hůře vstřebávají některé živiny a jejich kůže méně efektivně syntetizuje vitamin D. Lidé s celiakií, Crohnovou chorobou nebo po bariatrických operacích mají narušené vstřebávání a suplementace je pro ně nezbytná. Některé léky, třeba metformin užívaný diabetiky, snižují hladinu B12.
Pro zdravého člověka s pestrou stravou jsou ale multivitaminy a nadbytečné doplňky zbytečné – a mohou být i kontraproduktivní.
Proč volíme pilulky místo brokolice
Je paradoxní, že lidé ochotně utratí stovky korun měsíčně za doplňky, ale váhají investovat do kvalitních potravin. Za tímto chováním stojí několik faktorů. Především síla marketingu, který slibuje rychlou opravu a snadné zdraví. Polknout pilulku zabere pět sekund. Naplánovat jídelníček, nakoupit čerstvé suroviny a uvařit vyžaduje čas a energii.
Roli hraje i nedostatek nutriční gramotnosti. Mnoho lidí jednoduše neví, jak vypadá vyvážená strava, a podceňuje sílu obyčejného jídla. Sociální sítě situaci zhoršují – influenceři bez odborného vzdělání doporučují produkty, za které dostávají provize.
A pak je tu iluze, že „děláme něco pro zdraví“. Psychologicky uspokojivý pocit, i když reálný přínos chybí.
Samodiagnostika jako hazard
Únava, vypadávání vlasů, lámavé nehty. Stačí zadat tyto symptomy do vyhledávače a internet vám nabídne desítky možných deficitů – a samozřejmě produkty, které je vyřeší. Jenže stejné příznaky může mít nedostatek železa, problémy se štítnou žlázou, deprese nebo chronický stres.
Samodiagnostika na základě informací z internetu je přímou cestou k chybné léčbě. Člověk začne brát železo, které nepotřebuje, zatímco skutečná příčina jeho potíží zůstává neléčená. Jediná spolehlivá cesta vede přes lékaře a laboratorní testy.
Praktičtí lékaři by se měli pacientů rutinně ptát na užívání doplňků stravy. Zatím se tak děje zřídka. A pacienti často ani sami od sebe nezmíní, co všechno berou – vždyť jsou to „jen vitaminy“.
Co s tím vším dělat
Než příště sáhnete po další krabičce s doplňky, zkuste si položit několik otázek. Jím pravidelně ovoce a zeleninu? Mám pestrou stravu zahrnující různé zdroje bílkovin? Trávím alespoň nějaký čas venku na slunci? Mám diagnostikovaný deficit potvrzený krevními testy?
Pokud na první tři otázky odpovíte ano a na čtvrtou ne, pravděpodobně žádné doplňky nepotřebujete. Peníze, které byste utratili za pilulky, investujte raději do kvalitních potravin. Váš organismus to pozná.
Možná je načase přehodnotit ten ranní rituál. Ne proto, že by vitaminy byly automaticky špatné – ale proto, že skutečné zdraví se nedá koupit v lékárně. Buduje se den za dnem, jídlo za jídlem, rozhodnutí za rozhodnutím.
