Toto je částka, kterou by měl každý Čech naspořit do 50 let. Většině lidí se o tom ani nezdá

Když se začtete do finančních rad o spoření na důchod, narazíte na částky, které vám vyrazí dech. Patnáct, dvacet, někdy i pětadvacet milionů korun – tolik by prý měl mít naspořeno průměrný pár, pokud chce od padesátky žít bez závislosti na státu. Problém je, že nikdo pořádně nevysvětluje, jak se k takovým číslům vlastně dopočítal.

Není to náhoda. Žádná univerzální metodika pro „každého Čecha“ totiž ve skutečnosti neexistuje. Výpočty vycházejí z různých modelů, předpokladů o délce života, inflaci nebo výnosech investic. Stačí změnit jediný parametr – například očekávané měsíční výdaje nebo tempo zdražování – a výsledná částka se může lišit o miliony korun. Proto se v různých analýzách objevují tak rozdílná čísla, která často působí spíš jako orientační scénáře než jako přesný návod.

Vezměme si základní demografická data. Podle Českého statistického úřadu se muži v Česku dožívají průměrně 76–77 let, ženy přes 82 let. Pokud chcete žít z úspor od padesátky, musíte pokrýt minimálně 25 až 30 let života. To je první proměnná, která vstupuje do hry.

Druhá je inflace. Ještě v roce 2022 jsme se potýkali s téměř osmnáctiprocentním zdražováním. I když se situace uklidnila a Česká národní banka opět cíluje na dvě procenta, dlouhodobě inflaci ignorovat nelze. Jednoduchý příklad: při průměrné tříprocentní inflaci bude mít dnešní milion korun za dvacet let kupní sílu pouhých 550 tisíc.

Investiční výnosy jako sázka do loterie

Aby člověk dosáhl na ty zmiňované miliony, finanční modely předpokládají roční reálný výnos čtyři až šest procent. To znamená peníze neustále v pohybu – v akciích, fondech, rizikovějších aktivech. Jenže kdo dokáže garantovat takové výnosy po dobu dvaceti nebo třiceti let?

Spořicí účty, které reagují na úrokové sazby ČNB (aktuálně 5,25 procenta a klesající), většinou sotva pokryjí inflaci. Vaše peníze na nich spíše ztrácejí hodnotu, než aby rostly. A burzy? Stačí si vzpomenout na propady během globálních krizí. Sny o klidné padesátce se mohou rozplynout během jediného špatného roku.

Státní důchod jako záchranná síť s velkými dírami

Průměrný starobní důchod v České republice aktuálně přesahuje 20 tisíc korun měsíčně. To stěží pokryje základní životní náklady, natož pohodlný život. S rostoucím podílem seniorů a klesajícím počtem ekonomicky aktivních občanů je tlak na důchodový systém enormní.

Vláda už připravuje reformy zahrnující pozdější věk odchodu do důchodu a změny v indexaci. Spoléhat se na státní důchod jako na významný zdroj příjmu pro životní styl, který si představujeme, je riskantní strategie. Cílová úsporová částka tak musí státní příjem doplnit, nebo v ideálním případě zcela nahradit.

Proč neexistuje jedno číslo pro všechny

Největší problém těch astronomických částek je předpoklad průměrného člověka.

Někdo žije sám v podnájmu ve městě, jiný má vlastní dům na venkově s velkými náklady na energie. Jeden je vášnivý cestovatel, druhý se spokojí s pobytem na chalupě. A zdraví? Náklady na zdravotní péči se mohou drasticky lišit člověk od člověka.

Univerzální částka je spíše marketingový nástroj než realistický cíl. Má vyvolat pocit naléhavosti a nutnosti spoření, aniž by reflektovala skutečné životní situace. Místo jednoho čísla bychom měli pracovat se spektrem scénářů pro různé životní styly a očekávání.

Co z toho plyne pro běžného člověka

Současná makroekonomická situace nabízí mix dobrých a špatných zpráv. Nezaměstnanost je rekordně nízká (kolem tří procent), většina lidí má práci a teoreticky může spořit. Jenže vysoké životní náklady stále požírají velkou část rodinných rozpočtů.

Pokud sníte o klidném životě po padesátce, klíčem není honba za konkrétním číslem, ale strategické plánování. Spočítejte si vlastní náklady, zohledněte svůj životní styl, myslete na inflaci. A hlavně – přestaňte věřit na univerzální recepty. Váš finanční plán musí být šitý na míru právě vám, ne imaginárnímu průměrnému Čechovi.

Jedno je jisté: čím dříve začnete a čím realističtější budete ve svých očekáváních, tím lépe. Zbytek je jen mlha čísel, která má spíše vyděsit než pomoci.