Zlaté město starého Egypta vydalo unikátní svědectví o životě za vlády faraonů
Foto: Pexels
4 min
Archeologický tým pod vedením Zahiho Hawasse odkryl v Egyptě tři tisíce let starou metropoli, která zůstávala po staletí ukryta pod pískem. Lokalita poblíž Luxoru přináší zcela nový pohled na každodenní život obyvatel během éry největší prosperity starověké egyptské říše. Odborníci považují tento objev za druhý nejdůležitější archeologický nález od objevu Tutanchamonovy hrobky.
Reklama
V září 2020 začal mezinárodní tým archeologů pracovat na lokalitě nedaleko Údolí králů, zhruba 500 kilometrů jižně od Káhiry. Nikdo z badatelů nečekal, že během několika týdnů narazí na senzační objev. Pod vrstvami písku se začaly objevovat obrysy cihlových staveb, které se táhly všemi směry.
Renomovaný egyptolog Zahi Hawass, který výzkum vedl, v dubnu 2021 oznámil světu objev ztracené metropole z doby vlády faraona Amenhotepa III. Tento panovník řídil Egypt v letech 1391 až 1353 před naším letopočtem, v období, kdy říše dosáhla vrcholu své moci a bohatství.
Město, které hledaly generace badatelů
Hawass zdůraznil, že četné zahraniční expedice marně pátraly po této lokalitě po celá desetiletí. „Objevili jsme místo rozsáhlého města ve výborném stavu zachovalosti, s téměř kompletními zdmi a místnostmi plnými předmětů denní potřeby“, popsal svůj úžas nad nálezem.
Město, které dostalo jméno Aten podle egyptského božstva, sloužilo nejen za vlády svého zakladatele. Pokračovali v něm život i za vlády faraonů Aye a slavného Tutanchamona. Právě Tutanchamonova téměř neporušená hrobka, kterou v roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter v nedalekém Údolí králů, byla až dosud považována za největší egyptologický objev moderní éry.
Druhý nejvýznamnější nález století
Betsy Brianová, profesorka egyptologie na univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru, neskrývala nadšení. „Jde o druhý nejdůležitější archeologický objev od nálezu Tutanchamonovy hrobky“, uvedla americká odbornice. Podle jejího vyjádření poskytne lokalita vzácný vhled do života starověkých Egypťanů právě v době, kdy impérium dosahovalo maximálního blahobytu.
Během sedmi měsíců intenzivního výzkumu archeologové odkryli několik čtvrtí s rozdílným určením. Identifikovali pekárnu, administrativní okrsek a obytnou zónu. Každá část města vypovídá o promyšlené urbanistické koncepci a organizaci společnosti té doby.
Poklady ukryté v písku
Mezi nejcennější artefakty patří šperky, barevná keramika a amulety ve tvaru skarabů. Zvláštní význam mají cihlové bloky nesoucí pečetě s jménem Amenhotepa III, které pomohly přesně datovat lokalitu. Nápisy na keramických nádobách potvrdily stáří města a jeho souvislost s konkrétním panovníkem.
Hawass, bývalý ministr starožitností, avizoval pokračování prací na místě. Jeho tým předpokládá, že v okolí se nacházejí dosud neotevřené hrobky plné pokladů. Archeologové objevili také množství dekorativních a rituálních předmětů, které odhalují duchovní život tehdejší společnosti.
Okno do minulosti
Lokalita leží na západním břehu Nilu poblíž Luxoru, v těsné blízkosti některých nejznámějších egyptských památek. Zachovalost staveb překonala všechna očekávání – stěny stojí prakticky kompletní, v místnostech zůstaly nástroje a předměty, které jejich obyvatelé používali každý den.
Výzkum pokračuje a odborníci očekávají další překvapivá odhalení. Každý nový nález přispívá k pochopení fungování starověké egyptské společnosti na vrcholu její slávy. Město Aten se tak stává klíčem k poznání éry, kdy Egypt dominoval starověkému světu.
Archeologové zdůrazňují, že význam objevu přesahuje pouhou materiální hodnotu artefaktů. Jde především o možnost rekonstruovat životní podmínky, sociální strukturu a hospodářské vazby v době největšího rozkvětu egyptské civilizace. Následující roky výzkumu slibují odpovědi na otázky, které egyptology trápí po generace.
