Nedávno nalezený poklad vyvolal v Česku i ve světě otázky
Foto: Muzeum v Hradci králové
5 min
Cenný nález opěvují prestižní zahraniční magazíny, protože není úplně běžné, aby se v dnešní době našel náhodně tak objemný nález. U nás se na sociálních sítích rozvinula debata o tom, že nálezci si poklad měli nechat, protože nedostanou adekvátní odměnu.
Poctivost nálezců leží lidem v žaludku a dokonce si vysloužili i pár nepěkných nadávek. Muzeum v Hradci Králové vydalo soupis únorového nálezu a množství cenností je opravdu právem nazývané pokladem. Hliníková dóza vyčnívající nad povrch valu obsahovala celkem 598 zlatých mincí rozdělených do 11 sloupečků a zavinutých do černé textilie. V kovové schránce nalezené zhruba v metrové vzdálenosti pak byly uloženy předměty ze žlutého kovu – celkem 16 tabatěrek, 10 náramků, taštička z jemného drátěného pletiva, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka.
Dvě dózy plné tajemství
Dvé dózy s pokladem byly schované v kamenném valu, který někdo záměrně vytvořil na poli. Dnes je toto místo už zarostlé lesem na jihozápadním úbočí kopce Zvičina. Podle mincí nebylo složité identifikovat období, kdy byly mince a cennosti ukryté. Jedna z teorií uvádí, že šlo o období, kdy množství nejvíce ohrožených lidí prchalo před válkou a někteří z nich svůj majetek ukryli na místě, o kterém předpokládali, že jej snadno najdou, až bude příležitost se pro ně vrátit. Je to však jen teorie a vzhledem k druhu mincí se nezdá být moc věrohodná.
Podle vedoucího archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslava Nováka se jedná o unikátní nález:
Ukládat do země cenné předměty ve formě pokladů, tzv. depotů, bylo běžnou praxí už od pravěku. Zprvu běžnější byly náboženské pohnutky, později se jednalo častěji o majetek uschovaný v nejistých dobách s úmyslem se pro něj později vrátit. Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu.
Jisté tak je, že nešlo o zoufalý pokus malého obchodníka na cestách, jak schovat cennosti při podezření, že bude přepaden. Takové bohatství by někdo v mezidobí mezi válkami nebo se začátkem druhé světové války jen stěží ukrýval nepromyšleně. O tom, proč zůstal poklad ve skrýší, můžeme jen spekulovat. Nejpravděpodobnější je, že ten, co ho ukryl přišel o život, aniž by stačil někomu sdělit, kde má úkryt hledat. Takové množství cenností ale nebývá v rodině úplně tajemstvím a někdo další (třeba potomci) většinou něco o rodinné legendě o bohatství vědí. A vzhledem k tomu, že se o nálezu hodně psalo (People, NyPost, CNN a další), je trochu zvláštní, že se nikdo neozval, ať už někdo blízký majiteli (potomci), nebo třeba znalec a badatel, který někdy narazil na zmínku o takovém množství mincí z doby ne až tak vzdálené.
Mince pomohli se stářím pokladu, ostatní cennosti se ještě zkoumají
Úplně nejzvláštnější je, že v množství mincí nebyly české a německé mince! Numismatik Muzea východních Čech v Hradci Králové Vojtěch Brádle uvedl že poklad ležel schovaný v zemi maximálně lehce přes sto let. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915. V tomto konkrétním případě ale rok 1915 není rozhodující pro určení doby, kdy se poklad na místě ocitl. Důvodem je přítomnost několika kusů s miniaturními značkami (tzv. kontramarkami), kterými mohly být opatřeny až po první světové válce. Na mince totiž byly vyráženy na území někdejší Jugoslávie v průběhu dvacátých a třicátých let 20. století. Většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské mince.
U ostatních předmětů musí Puncovní úřad stanovit přesné složení kovu. Tato analýza je podstatná pro určení vhodného způsobu jejich následného konzervátorského ošetření, k určení výše nálezného a také pro následné vystavení.
O původu pokladu spekulují v místě nálezu i v zahraničí
Zahraniční People zmiňuje, že jen hodnota mincí přepočtená na cenu vzácných kovů, představuje částku 341 tisíc dolarů, CNN píše o váze mincí 3,7 kg a hodnotě 360 tisíc dolaru (což je přes 8 milionů korun).
Nález vyvolal v okolí velký zájem z řad místních lidí a teorie o možných majitelích na sebe nenechaly dlouho čekat.
Mezi teoriemi, které předložila veřejnost, je jedna, která připisuje vlastnictví mincí bohatým rodinám z okolí, jako byl rod Swéerts-Špork, majitelů panství Kuks, rozsáhlého barokního komplexu s výhledem na řeku Labe, jehož součástí je letní sídlo, lázně a klášter. Jenže mužská linie rodu vymřela v 18. století a majetek byl rozdělen a rozprodán. Mince tak s tímto rodem zřejmě nemají souvislost. Další teorie naznačuje, že by se mohlo jednat o válečnou kořist československých legionářů, kteří se pohybovali na balkánském území.
Numismatik Vojtěch Brádle uvedl:
České nálezy z 20. století obvykle obsahují především německé a československé mince. Není tu ani jedna. Většina kusů z tohoto pokladu neputovala přímo do Čech. Musely být někde na Balkánském poloostrově po první světové válce.
Skrýš tajemného cestovatele (uprchlíka, vojáka, zloděje) tak zřejmě nikdy nedostane skutečný příběh.
Pokud šlo o šťavnatý lup, něco muselo lapku vystrašit, že obě dózy odložil v kraji, který možná ani dobře neznal. Možná právě špatná znalost zeměpisu mu nedovolila nález vyzvednout. To by byl pěkný námět pro seriál.