Správně česky: Kdo je v rovném manželství vdaná a kdo ženatý?
Foto: Ground Picture / Shutterstock
Rovné, stejnopohlavní, manželství je uzákoněno v mnoha zemích Evropy. Zajímavé je pro nás, česky mluvící občany, zda lze v oficiálních překladech oddacích listů a osobních písemností neutrálně překládat rodinný stav do češtiny jako „ženatý“ a „vdaná“, přestože oba manželé mají stejné pohlaví.
Jak se vůbec slovo ženatý spojuje s tím, že je protějškem žena, a vdaná s tím, že je protějškem muž? Slovníkové definice říkají ‚žijící v manželství‘; lze to tedy používat pro všechny typy manželství, ptal se čtenář jazykové poradny časopisu Naše řeč Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (ročník 2018, číslo 1).
Čtenář dále upřesnil svůj dotaz, že ví o existenci slova „sezdaný“, a zda by se tato problematika dala řešit používáním tohoto českého přídavného jména. Dotaz pokračoval, zda lze definici slova manželství rozšířit na všechna manželství, nebo v sobě nese význam ‚spojení muže a ženy‘, jak uvádí Slovník spisovného jazyka českého. Dotazovatel se také chtěl dozvědět, zda existuje jazykovědná práce zabývající se touto tematikou.
Jazykovědci z Ústavu pro jazyk český se na stránkách časopisu Naše řeč snažili čtenáři odpovědět takto: „Nejprve je třeba zdůraznit, že se ve Vámi uvedených dotazech střetávají problematika jazyková a hlediska sociální a právní. Soužití dvou osob stejného pohlaví, u nás nazývané registrované partnerství, není v současnosti v České republice na stejné úrovni jako civilní sňatky; civilní sňatky osob stejného pohlaví náš právní řád neumožňuje. I z tohoto důvodu dosud nevznikla právní potřeba nalézt či vytvořit pro účely právní a administrativní dokumentace výraz, který by označoval stav osoby, která vstoupila s osobou stejného pohlaví do svazku rovnoprávného s manželstvím, jelikož takový svazek náš právní řád nepřipouští. Jen těžko tak můžeme odhadovat, jaké bude oficiální označení takového svazku a stavu osob, které do něj vstoupily.“
Možný výhled do budoucna
V roce 2018, kdy byl tento jazykový dotaz vznesen, ještě výraz významově myšlený jako „manželství pro všechny“ nebyl zcela na stole, proto jazykovědci vysvětlovali daný stav takto: „Vzhledem k tomu, že osoby stejného pohlaví mohou uzavřít registrované partnerství a tento výraz je již užíván, lze uvažovat, že jazykový vývoj může jít tímto směrem. Vedle manželství bude (rovnoprávné) partnerství a do budoucna nelze vyloučit vyjadřování tohoto stavu opisem: ‚(žijící) v partnerství´. Není ani vyloučena možnost, že se právě pro tyto účely bude využívat respondentem navrhované označení sezdaný, které svou formou neodkazuje ani k muži, ani k ženě a které se navíc v kontextu svazků osob stejného pohlaví již objevuje, což dokládají i výskyty z databáze Českého národního korpusu.
Malžen, malženka
Odborníci na naši mateřštinu dále uvádějí, že změříme-li se na výrazy ženatý, vdaná, popř. manželství z hlediska vývoje jazyka, zjistíme, že slova vdát se (tj. ‚dát za manželku, provdat‘, viz Slovník spisovného jazyka českého), vdaná, vdavky ap. se pojí se slovesem dát, žena se vlastně „vydává“, otec ji „věnuje muži“, zatímco muž se (o)žení (‚vstoupí do manželství, vezme si někoho za ženu‘; SSJČ), dostává ženu. Co se týká výrazů manžel, manželka, manželství (‚zákonem n. mravem upravené spojení muže a ženy, manželský stav‘; SSJČ), ty vznikly přesmykem ze staročeského malžen, malženka, které mají svůj původ v praslovanském *malъžena, což byl duálový tvar znamenající ‚muž a žena‘.
Slované odlišovali, cizinci ne
Pro naše předky Slovany bylo zřejmě důležité mít možnost tuto distinkci (odlišnost) ženatý – vdaná vyjádřit a odlišit vdanou ženu a ženatého muže, a proto se tento rozdíl zachoval ve slovanských jazycích dodnes.
Zatímco v angličtině můžeme vyjádřit všechny zákonné svazky neutrálním married a v němčině užijeme verheiratet, ve slovanských jazycích více či méně pociťujeme motivaci slovy muž a žena. Na otázku, proč se liší situace v (některých) germánských jazycích od slovanského jazykového regionu a proč v češtině existuje pojmenování pro „ženatého (muže)“ a „vdanou (ženu)“, se nedá odpovědět jinak, než že se takový stav v češtině prostě vyvinul, naši předkové potřebovali tuto distinkci vyjádřit.
Blízko k manželství pro všechny
Češtináři dále dodávají, že dnešní společenská situace je již značně odlišná, původní významové motivace se do značné míry setřely, takže není obtížné nalézt v databázi Českého národního korpusu velké množství dokladů, v nichž je slovo manželství užíváno v souvislosti se svazky stejnopohlavních párů.
Co je psáno? Ještě asi není
Čtenář poradny obdržel i odpověď na svou poslední otázku ohledně literatury na toto téma: „Lingvistická studie, která by hledala (a nalezla) vhodný výraz pro označení ,sezdaných´partnerů, pravděpodobně dosud nevznikla. Doporučujeme proto se v této věci obrátit i na organizace, které se danou problematikou zabývají ze společenského hlediska.