Vyhladily i celé civilizace a přitom nejsou vidět - přehled nejsmrtelnějších pandemií v dějinách lidstva

Viry a bakterie jsou odjakživa neviditelnými společníky člověka. Projev jejich existence však může být katastrofální. Například bakterie dýmějového moru ve 14. století během pár let vyvraždily více než polovinu světové populace. 

Pojďme společně nahlédnout do historie největších pandemií od starověku až po 20. léta 20. století. Vynechme posledních 100 let, přestože Covid-19 (od 2019), AIDS (od 1981), prasečí chřipka (2009–10), asijská chřipka (1957–58), ebola (2014-16) nebo zika (od 2015) si vyžádaly mnohem více obětí než mnohé nákazy ve starších dobách. V minulosti však často neexistovaly žádné účinné metody, jak se nemocem bránit, tudíž byly následky pandemie pro tehdy výrazně nižší populace katastrofální.

Přečtěte si také

Čtyři jezdci Apokalypsy: Válka, Hladomor, Mor a Smrt. Biblická symbolika neštěstí a možného zničení…

14. 4. 2023

Antoniánský (Galénův) mor 

• odhadovaný počet obětí: 5 milionů
• datace: 165–180
• lokalita: Římská říše
• původce: neznámý – asi pravé neštovice

Římští vojáci si přinesli z válečného tažení na Blízkém východě kromě vítězné kořisti také zhoubnou nákazu. Ačkoliv je dodnes původce antické pandemie neznámý, spekuluje se o pravých neštovicích. V Římě denně umíralo okolo 2 000 lidí. Celkový počet obětí se po celé Římské říši vyšplhal na 5 milionů. 

Justiniánský mor 

• odhadovaný počet obětí: 30–50 milionů
• datace: 540–542
• lokalita: Byzantská říše
• původce: dýmějový mor (bakterie Yersinia Pestis) přenášený blechami parazitující na hlodavcích

Zpustošení Byzantské říše dýmějovým morem v polovině 6. století předznamenal její konec. Morové epidemie se následně periodicky opakovaly a šířily do okolního světa. Podle některých odhadů mohlo v důsledku těchto morových ran vymřít téměř 20 % světové populace. V Byzanci denně umíralo až 10 000 lidí. Epidemie byla pojmenována po byzantském císaři Justiniánovi, který vládl v letech 527–565 a zasloužil se o největší slávu a rozsah říše. Justinián také nechal v hlavním městě Konstantinopoli (dnešní Istanbul) vystavět chrám Hagia Sophia („Svatá moudrost“). Sám vladař také onemocněl morem, ale přežil, jeho říše však v důsledku epidemie začala postupně upadat. 

Přečtěte si také

Co vědci předvídali, že by způsobila pandemie z roku 1918 v roce 2004: Prý by zahubila miliony lidí…

15. 8. 2021

„Morové rány“ v Novém světě 

• odhadovaný počet obětí: 56 milionů
• datace: od r. 1520
• lokalita: Amerika
• původce: virus neštovic a jiné původem evropské nákazy

Tyto „morové rány“ byly sérií nemocí (neštovice, chřipka), které do Ameriky přivlekli evropští kolonisté. Místní obyvatelstvo nebylo vůči novým patogenům imunní, což vedlo k úplnému kolapsu civilizace Inků a Aztéků. Vlny evropských nákaz se Amerikou prohnaly opakovaně. Kdo přežil neštovice, zemřel na chřipku. Podle některých odhadů vymřelo až 90 % původní americké populace. Pandemie umožnila Evropanům kolonizovat nový kontinent, jehož původní obyvatelstvo bylo následkem nemocí prakticky vyhlazeno a neschopno se cizincům bránit. Velké vymírání na americkém kontinentě mělo globální dopad. Vědci se domnívají, že „masivní opuštění zemědělské půdy v důsledku této velké vlny infekcí a smrti mohlo následně způsobit ochlazení globálního klimatu v 17. století.“ 

Španělská chřipka 

• odhadovaný počet obětí: 50–100 milionů
• datace: 1918–1919
• lokalita: prakticky celý svět
• původce: virus chřipky A (subtyp H1N1)

Podle některých odhadů španělská chřipka postihla až půl miliardy obětí po celém světě a každý pátý na její následky zemřel. Byla dokonce až 10krát vražednější než 1. světová válka. Některé komunity v zaostalejších nebo izolovanějších částech světa byly téměř vyhlazeny – přežilo zde pouze okolo 10 % obyvatel. 

Oproti Covid-19, který postihuje především starší věkové kategorie, španělská chřipka napadala nejvíce lidi mezi 20–30 lety. V mnoha státech USA klesla výroba až o 50 % a v Africe zapříčinil úbytek pracovní síly v zemědělství těžký hladomor. 

Rychlé šíření nákazy umocnily stísněné podmínky vojáků a celkově špatná výživa všech válkou postižených zemí. Španělská chřipka ale nevznikla ve Španělsku. Z válečně neutrálního Španělska, kde tisk nepodléhal cenzuře, se však jako první šířily zprávy o nemoci.

Přečtěte si také

Mnoho morových ran prošlo přes Evropu. Ale jedna z nich vás možná zaskočí – taneční morová rána

21. 2. 2023

Černá smrt 

• odhadovaný počet obětí: 75–200 milionů
• datace: 1334–1353
• lokalita: Asie, Evropa
• původce: dýmějový mor (bakterie Yersinia Pestis) přenášený blechami parazitující na hlodavcích

Historicky druhá a největší pandemie dýmějového moru vypukla nejdříve v Číně, kde zabila asi 5 milionů lidí. Následně se nákaza rychle šířila na západ. V roce 1347 se krysy, jejichž blechy jsou přenašeči morové bakterie, dostaly lodní dopravou z přístavu Kaffa u Černého moře až k sicilské Messině. Dvanáct obchodních lodí vezoucích černou smrt dorazilo do přístavu s téměř vyhlazenými posádkami. Než si toho místní všimli, bylo už pozdě. Mor celkově vyhubil 51 % světové populace. Trpící lidé si hledali obětní beránky – vinili většinou židy, na kterých byly následně spáchány zuřivé pogromy. 

Mrtvol bylo tolik, že jejich těla musely pohřbívat v masových hrobech. Pandemie však měla i své světlejší stránky, neboť zásadně ovlivnila evropské dějiny nevolnictví. Zdravé pracovní síly bylo tak málo, že si mohla diktovat lepší pracovní podmínky.