Co vědci předvídali, že by způsobila pandemie z roku 1918 v roce 2004: Prý by zahubila miliony lidí. A to ještě netušili nic o covidu…

Co vědci předvídali, že by způsobila pandemie z roku 1918 v roce 2004: Prý by zahubila miliony lidí. A to ještě netušili nic o covidu…

Foto: ImageFlow/ Shutterstock

Aktualizováno:
2 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Šedesát dva milionů mrtvých. Tak dramaticky odhadovali vědci následky epidemie, kterou by způsobil pandemický virus chřipky z roku 1918, kdyby se býval vyskytl v roce 2004.

Reklama
Obsah článku
  1. Srovnání historie se současností... (roku 2004)
  2. Předpověď závratné úmrtnosti
  3. Prý nejhorší průběh v zemích třetího světa
  4. Možné řešení pro ohrožené oblasti...

Devadesát šest procent úmrtí by přitom pravděpodobně nastalo v chudých zemích, ve kterých je financování zdravotnictví napjaté již za stávajících podmínek. To uvádí v prosincovém vydání časopisu Lancet doktor Christopher J. L. Murray a jeho spolupracovníci. Psal se rok 2006.

Srovnání historie se současností... (roku 2004)

Vědci při své úvaze využili data o úmrtí získaná ve 27 zemích v průběhu chřipkové pandemie v letech 1918 až 1920. Podle těchto údajů se pak pokusili odhadnout průběh podobné katastrofy v dnešních podmínkách.

Předpověď závratné úmrtnosti

Statistickým a matematickým zpracováním dostupných čísel z let 1918 až 1920 bylo zjištěno, že v roce 2004 by celosvětově zemřelo 51 až 81 milionů lidí. Pokud by byl takový počet úmrtí zaznamenán během jediného roku, celosvětově by stoupla úmrtnost o 114 procent.

Prý nejhorší průběh v zemích třetího světa

„Bez ohledu na agresivitu případného chřipkového viru by nejhůře dopadly rozvojové a chudé země," odhadují vědci.

Doktor Neil Ferguson z Londýna k závěrům studie tehdy doplnil, že rozdíly v úrovni lékařské péče mezi chudými a bohatými zeměmi dnes (rozuměj tehdy) rozhodně nejsou menší než v roce 1918. Navíc pokroky v medicíně za posledních 90 let by se v chudých zemích těžko uplatnily.

Možné řešení pro ohrožené oblasti...

Doktor Ferguson si kladl otázku: „Jak je tedy možné zmenšit propastný rozdíl v odhadovaných dopadech na chudé a bohaté země? Částí řešení je zajistit vakcíny, antivirotika a antibiotika pro nejohroženější část populace. Stejně tak je ale možné využít levnějších metod, které rovněž ztíží šíření nákazy. Příkladem může být přechodné uzavření škol, zavedení karantén, ochranných roušek. Tyto postupy lze uplatnit v oblastech, kde nejsou moderní protivirové léky dostupné."

Reklama
Zdroj článku:

Možná jste zmeškali

Havárie letadla Boeing 747 během letu 123 otřásla nejen Japonskem: Leteckou katastrofu přežili jen čtyři lidé

Havárie letadla Boeing 747 během letu 123 otřásla nejen Japonskem:…

Let 123, který pravidelně létal z Tokia do Ósaky, se zapsal do historie leteckých katastrof kvůli velkému množství lidí, kteří přišli o život. Kolik lidí zahynulo, co tvrdí přeživší a svědci a co se vlastně doopravdy stalo?

Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině Nazca v Peru

Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině…

Čtyři dosud neznámé geoglyfy kultury Nazca, připomínající člověka, ptáka, rybu a pár nohou, objevili japonští vědci v peruánské poušti. Při výzkumu byla použita umělá inteligence (AI).

Prvomájový průvod za Československa: Pracující se průvodu raději účastnili, protože kdo nešel, mohl přijít i o prémie

Prvomájový průvod za Československa: Pracující se průvodu raději…

„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.“ Kdo by neznal verše Karla Hynka Máchy, které odrážejí svátek lásky na prvního máje. Ovšem jak to bylo v Československu?

Čerstvá rajčata či pitná moč, aneb 5 úžasných experimentů které se osvědčily na Mezinárodní vesmírné stanici

Čerstvá rajčata či pitná moč, aneb 5 úžasných experimentů které se…

Mezinárodní vesmírná stanice se stává domovem pro astronauty klidně i na několik let, dbát na její technickou vybavenost je naprosto nezbytné. Některé experimenty se ale osvědčily také na Zemi.

Joseph von Sonnenfels: Díky němu u výslechu lidi nemučíme a trest má určovat zákon, nikoli soudce

Joseph von Sonnenfels: Díky němu u výslechu lidi nemučíme a trest má…

Naplněná životní dráha osvícence Josepha von Sonnenfelse začala v mikulovském ghettu v rodině židovského učence Lipmanna Perlina (či Berlina), který se roku 1735 dal i se třemi syny raději pokřtít, protože se právě „realizovala omezení počtu židovského obyvatelstva na Moravě“.

Velbloudí mléko bude brzy hojit lidské rány, dávají vědci naději nejen diabetikům

Velbloudí mléko bude brzy hojit lidské rány, dávají vědci naději…

Vědci z Polska a Kanady vyvíjejí hydrogelový obvaz na těžko se hojící rány, který obsahuje velbloudí a ovčí mléko. Tým vědců z různých univerzit pracuje na vývoji biomateriálů, které mají hojivý potenciál a mohou zlepšit léčbu pacientů s kožními problémy, zejména diabetiků.

Kvíz o lidském těle: Tohle si každý myslí, že ví. Ale 10 otázek vás rychle vyvede z omylu

Kvíz o lidském těle: Tohle si každý myslí, že ví. Ale 10 otázek vás…

Zaměříte-li se na poznatky o lidském těle, stanete se své tělesné schránce mnohem více prospěšnými. Vždyť o to, čemu rozumíme, dokážeme lépe pečovat a také to využívat ke svému prospěchu.

„Jejich jednota ve smrti naznačuje i jednotu v životě“: Pračlověk žil v nukleárních rodinách jako my dnes

„Jejich jednota ve smrti naznačuje i jednotu v životě“: Pračlověk žil…

Hrob z doby kamenné objevený ve střední části Německa představuje nejstarší důkaz o lidech žijících spolu jako rodina. Hrob starý 4600 let obsahoval ostatky muže, ženy a dvou dětí. Analýza vzorků DNA ukázala, že šlo o otce, matku a jejich potomky.

Opatství Mortemer: V děsuplných ruinách se dodnes zjevuje královská dcera a nepohodlní mniši

Opatství Mortemer: V děsuplných ruinách se dodnes zjevuje královská…

Panství, které je nazýváno podle okolních mokřin morte mare, moře mrtvých, nechal postavit Jindřich I. Anglický v roce 1134. Za mlžných zimních jiter se mezi holými stromy prohánějí havrani, zatímco v zahradách opatství se zvedají přízračné siluety.

Karel Veliký mohl podle studie měřit až 192 cm. Vědci z jeho stehenní kosti zjistili mnoho zajímavostí

Karel Veliký mohl podle studie měřit až 192 cm. Vědci z jeho stehenní…

Psal se rok 2014, když se vědci po téměř 30 letech shodli, že ostatky objevené v katedrále v německých Cáchách patří franskému králi Karlu Velikému. Jejich výzkum odhalil, jak panovník vypadal a co mu pomohlo získat u lidu takovou autoritu.

Doporučené články

Nákaza: Katastrofa se řítí na celý svět. Kate Winslet jako bezmocná zachránkyně

Nákaza: Katastrofa se řítí na celý svět. Kate Winslet jako bezmocná zachránkyně

Zítra v Ulici: V pátek se Kolda ztrapní, ale bude to stát za to, a Vladimír odmítá prémie

Zítra v Ulici: V pátek se Kolda ztrapní, ale bude to stát za to, a Vladimír odmítá prémie

Kvíz: Filmové a seriálové hlášky, které zlidověly

Kvíz: Filmové a seriálové hlášky, které zlidověly

Ulice: V nové sezóně to bude velké, slibuje Soňa. Na Otu hodná nebude

Ulice: V nové sezóně to bude velké, slibuje Soňa. Na Otu hodná nebude

Tradiční páteční večer, typicky letní film je tady

Tradiční páteční večer, typicky letní film je tady

Reklama