Od huskyho po border kolii: Plemena s vysokými nároky na aktivitu a vyžití

Pořízení psa patří k jednomu z nejvýznamnějších rozhodnutí v životě milovníků zvířat. Některá plemena totiž vyžadují zkušenosti, pevnou ruku a čas, který si každý nový majitel nemusí uvědomit. Podívejte se na aktuální české rady, jaké psy si vzít domů až po zralé úvaze.

Pes není jen roztomilý společník

Pes se stal neoddělitelnou součástí mnoha českých domácností, od malých bytů v Praze až po vesnické zahrady. Mnozí o jeho pořízení přemýšlejí srdcem a hledají mazlivého kamaráda, společníka na procházky, či hlídače, který bude chránit zahradu před vetřelcem. Určitě jste už před podobnou volbou stáli. Jak si z tolika plemen vybrat?

Realita je složitější, než by se mohlo zdát. Každé plemeno má své specifické vlastnosti a také potřeby. Veterináři i chovatelé přitom nedoporučují odmítat konkrétní plemena obecně, ale vybírat pečlivě podle životního stylu, dovedností a zkušeností.

Proč některá plemena nejsou „ideální volbou“ pro každého

Podle českých odborníků existují plemena, u kterých je nutné dobře promyslet jejich pořízení a pokud nejste zkušení majitelé nebo nemáte dostatek času na péči, socializaci a výcvik, tato plemena by pro vás měla být tabu. To rozhodně neznamená, že jsou to bezvýhradně „zlí“ psi nebo že si je nikdo nemá pořizovat, ale spíše to, že jejich potřeby mohou být náročné.

Plemena, která si zaslouží hlubší rozmysl

Nemusí jít nutně jen o tolik kritizovaná bojová plemena. Za zvážení stojí třeba i plemeno čau-čau, o kterém je známo, že je až extrémně tvrdohlavé a také úprava jeho srsti není snadná. Jak už jsme psali, na zvážení jsou i plemena, která jsou přešlechtěná a nosou s sebou velkou zátěž dědičných nemocí a znaků vyšlechtěných do extrému, což jim přináší zdravotní komplikace.

Rozhodně je potřeba si uvědomit že i plemena označovaná jako „primitivní“, mají specifické požadavky. Takový sibiřský husky nebo akita inu nejsou zvířata do městské zástavby a teplých panelákových bytů. Navíc rádi vyjí a štěkají, a to k sousedskému soužití zrovna nepřispívá. Podobně jsou na tom psi s vysokými nároky na pohyb a výcvik, bez kterého vás třeba border kolie nebo australský ovčák pěkně potrápí. Tito vysoce inteligentní psi musí mít jasně daný řád a nějaké vyžití, jinak je jejich chování spíš destruktivní. Jsou to také známí útěkáři. Nutno dodat, že za špatnou povahu psa je odpovědný majitel, který jeho výchovu nezvládl.

Co odborníci radí před pořízením psa

Zvažte svůj životní styl

Majitelé by si měli předem položit otázky: kolik času mohu psovi věnovat denně? Jak moc chci investovat do jeho výcviku a socializace? Psi s velkou energií, silnými loveckými pudy nebo nezávislou povahou potřebují více času a zkušeností.

Zkušenosti s výcvikem pomáhají

I u povahově milých plemen platí, že bez konzistentního výcviku se mohou projevit negativní projevy chování. Nováček proto může lehce podcenit, jak důležitá je socializace a důslednost od štěněte.

Náklady nejsou jen jednorázové

Nejde jen o nákup roztomilého štěněte. Něco stojí jeho zdravotní péče, strava, potřeby na výcvik a veterinární prohlídky. A není to málo. To platí zejména u plemen s vyšší náchylností k onemocněním.

Samostatnou kapitolu tvoří tzv. bojová plemena

Téma takzvaných „bojových plemen“ vyvolává emoce. Každý útok psa na člověka nebo jiné zvíře se okamžitě stává titulkem a často i důvodem k plošnému odsouzení celých plemen. Pes ale není zbraň sám o sobě. Zbraní se stává teprve v rukou nezodpovědného člověka.

Síla, kterou možná nezvládnete

Plemena jako americký pitbulteriér, stafordšírský bulteriér nebo jejich kříženci disponují enormní fyzickou silou, vytrvalostí a vysokou mírou odhodlání. Právě proto nejsou vhodná pro každého. Ne proto, že by byla „zlá“, ale proto, že vyžadují zkušeného, důsledného a psychicky vyrovnaného majitele. V žádném případě si taková zvířata neberte z útulku, pokud neznáte jejich minulost. Někdo se jich pravděpodobně zbavil proto, že je nezvládl vychovat, a to už těžko doženete, pokud nejste zkušení ve výcviku psů. Pokud se takový pes dostal k člověku, který výchovu podcenil nebo dokonce psa povzbuzoval k agresi, může dojít k tragédii. A ta se bohužel opakuje znovu a znovu. Určitě jste četli o dětech s urvaným masem z obličeje nebo o roztrhaném psovi, kterého napadl nesrovnatelně zdatnější pes. U toho být nechcete!

Přečtěte si také

Tragédie šlechtění: Jak vzhled ničí zdraví francouzských buldočků, mopsů a buldoků

12. 1. 2026

Útoky, po kterých následuje vždy stejný scénář

V českém prostředí se při napadení člověka nebo jiného psa často opakuje stejný postup:
– pes je označen za agresivního,
– následuje jeho utracení,
– majitel vyvázne s napomenutím, případně symbolickou pokutou.

Zvíře zaplatí životem. Člověk, který selhal ve výchově, si klidně koupí dalšího psa stejné rasy. Ještě tragičtější je, když si pořídí psů několik. Už dva psi jsou smečka a dva nezvladatelní psi pohroma pro své okolí.
 

Česká realita je zatím bez pravidel

Pořízení silného, dominantního psa nepodléhá žádnému speciálnímu povolení, testům ani povinnému výcviku. Rozhodující je jen dobrá vůle majitele, a ta bohužel není vždy samozřejmostí.