Lidé si čistí uši vším, co mají po ruce: Právě kvůli tomu ale často končí na ORL

Lidé si čistí uši vším, co mají po ruce: Právě kvůli tomu ale často končí na ORL

Foto: shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Miliony lidí si denně strkají do uší vatové tyčinky v domnění, že si je čistí. Opak je pravdou – většina si maz pouze zatlačí hlouběji a riskuje zánět nebo poškození bubínku.

Reklama
Obsah článku
  1. Co všechno si lidé do uší strkají
  2. Ucho se umí vyčistit samo
  3. Ušní svíce – nebezpečný nesmysl
  4. Kdy je čas navštívit lékaře
  5. Mokrý versus suchý maz
  6. Co tedy dělat?

Je to rituál, který zná snad každý. Ráno po sprše, vatová tyčinka, chvilka příjemného škrábání a pocit, že jsme udělali něco pro svou hygienu. Jenže právě tady začíná problém, na který ORL lékaři upozorňují už roky – a jejich ambulance jsou toho živým důkazem.

Co všechno si lidé do uší strkají

Vatové tyčinky jsou jen špička ledovce. Lékaři z pacientů vytahují kancelářské sponky, klíče, párátka, kadeřnické sponky a další předměty, které tam rozhodně nepatří. Výsledkem bývá poškozený zvukovod, zánět, nebo v horším případě proděravěný bubínek. A co je paradoxní – většina lidí si při snaze o vyčištění ucha maz pouze zatlačí hlouběji, kde ztvrdne a vytvoří zátku.

Mezi nejčastější diagnózy, které lékaři řeší, patří cerumen impaction – tedy ušní zátka způsobující zhoršení sluchu, bolest nebo závratě. Hned za ní následuje akutní zánět zevního zvukovodu, kdy poškozená kůže otevře cestu bakteriím a plísním. A pak jsou tu případy, kdy se kousek vatové tyčinky jednoduše ulomí a zůstane uvnitř.

Ucho se umí vyčistit samo

Tady je věc, kterou spousta lidí netuší: lidské ucho má dokonalý samočisticí mechanismus. Kožní buňky se neustále pohybují od bubínku směrem ven a vynášejí s sebou ušní maz i veškeré nečistoty. Je to jako neviditelný dopravní pás, který funguje sám od sebe – pokud mu v tom nezabráníme.

A ten ušní maz, který mnozí vnímají jako špínu? Ve skutečnosti je to ochranná vrstva obsahující látky, které brání bakteriím a plísním v rozmnožování. Když si ho odstraníme, kůže zvukovodu se vysušuje a stává se náchylnější k infekcím. Je to trochu jako kdybychom si denně smývali ochranný film z kůže a pak se divili, že máme problémy.

Ušní svíce – nebezpečný nesmysl

Pokud jsou vatové tyčinky problematické, ušní svíce jsou přímo nebezpečné. Tyto takzvané detoxikační pomůcky slibují zázračné odstranění mazu a toxinů, ale vědecké důkazy pro jejich účinnost neexistují. Co naopak existuje, jsou zdokumentované případy popálenin zvukovodu, ucpání ucha roztaveným voskem ze svíce a perforací bubínku.

Je zvláštní, že se tato metoda stále prodává jako přírodní alternativa, když ORL specialisté opakovaně varují před jejími riziky. Člověk by čekal, že v době, kdy máme přístup k tolika informacím, podobné praktiky vymizí. Zatím se tak nestalo.

Photo by Franco Antonio Giovanella
Photo by Franco Antonio Giovanella | Zdroj: Unsplash.com

Kdy je čas navštívit lékaře

Existují jasné signály, které by vás měly přimět přestat experimentovat a svěřit se do rukou odborníka: náhlé zhoršení sluchu, pocit zalehlého ucha, bolest, šumění nebo pískání, závratě. Pokud nosíte sluchadlo, pravidelné kontroly jsou ještě důležitější – ušní maz může přístroj ucpat nebo poškodit.

Profesionální odstranění mazu probíhá několika způsoby. Irigace neboli výplach teplou vodou je nejčastější a většinou nejšetrnější metoda. Mikroaspirace – odsávání pod mikroskopem – je přesnější a vhodná i tam, kde výplach není možný. A kyretáž, tedy mechanické odstranění speciálními nástroji, se hodí pro suché, tvrdé zátky.

Mokrý versus suchý maz

Zajímavé je, že typ ušního mazu je z velké části dán geneticky. Mokrý, lepkavý maz převládá u evropské a africké populace, zatímco suchý, šupinkovitý typ je častější u východoasijské populace. Pro lékaře to má praktický význam – podle typu mazu volí nejefektivnější metodu jeho odstranění. Doma takové rozlišení prostě neuděláte.

Co tedy dělat?

Odpověď je překvapivě jednoduchá: nestrkejte si do uší nic menšího než váš loket. Vatové tyčinky použijte maximálně na vnější část ucha nebo za uchem. Zvukovod čistěte pouze zvnějšku – mýdlovou vodou a prstem, který umyje vstup. A pokud se objeví jakýkoli problém, nechte to na odbornících.

Možná je to méně uspokojující než ranní rituál s vatovou tyčinkou. Ale vaše uši – a váš sluch – vám za to poděkují.

Reklama
Zdroj článku:

Možná jste zmeškali

Lochnesská příšera není jediným bájným zvířetem, podívejte se na další z nich

Lochnesská příšera není jediným bájným zvířetem, podívejte se na…

Ačkoli svět obýváme a studujeme pěknou řádku staletí, stále neznáme všechny živočišné druhy. O podmořském světě to platí dvojnásob. Proto vznikají legendy o neznámých zvířatech, o kterých lidé přísahají, že viděli na vlastní oči.

Kvíz: Zjistěte, kolik víte o slavných vědcích a jejich objevech oceněných Nobelovou cenou

Kvíz: Zjistěte, kolik víte o slavných vědcích a jejich objevech…

Již více než sto let je udělována Nobelova cena. A to konkrétně v oblasti fyziky, chemie, fyziologie, literatury, v oblasti míru a lékařství a ekonomie. Během této doby došlo ke spoustě objevů, které změnily lidstvo. Máte o nich přehled?

Životní příběh siamských dvojčat z Karolíny Millie a Christine McKoyových

Životní příběh siamských dvojčat z Karolíny Millie a Christine…

Siamská dvojčata Mille a Christine McKoyovy se v 19. století staly hvězdami cirkusových představení ve Spojených státech i v zámoří. Navzdory slavné kariéře však nakonec zemřely v zapomnění v neoznačeném hrobě.

Psí zachránci, kteří se ničeho nebáli: Roselle, ochránkyně slepých, Balto, vítěz závodu s časem nebo Zanjeer, bojovník proti bombám

Psí zachránci, kteří se ničeho nebáli: Roselle, ochránkyně slepých,…

Psi jsou nejenom věrnými společníky, ale v případě krize dokážou i zachraňovat životy. Hned třem psům se to podařilo v rozdílných časech a za odlišných okolností ve 20. a na začátku 21. století.

Lidé, pomozte: Peruánští policisté pracují při svíčkách. Obec neplatila za elektřinu

Lidé, pomozte: Peruánští policisté pracují při svíčkách. Obec…

Policie v peruánském městě Usquil je již měsíc bez elektrického proudu a obává se snížení bezpečnosti místních obyvatel. Velitel policejní stanice žádá občany, aby pomohli tento problém řešit. Ministerstvo vnitra zatím na apely velitele nezareagovalo, místní ombudsman vyzval k obnovení dodávky.

Čtvrtá spartakiáda v roce 1975 měla jednoduché heslo Za mír, za socialismus

Čtvrtá spartakiáda v roce 1975 měla jednoduché heslo Za mír, za…

Pokud by měly být zmíněny některé symboly komunistického režimu, spartakiády by se jistě umístily na jednom z předních míst. Tato masová cvičení se těšila ve své době mimořádné popularitě a zájmu veřejnosti. Výjimkou nebyla ani čtvrtá spartakiáda v roce 1975, kde poprvé vystupovala Husákova poupata.

„Jsem Maya, velmi, velmi hrdý“ aneb K předkolumbovskému původu se hlásí čím dál více Mexičanů

„Jsem Maya, velmi, velmi hrdý“ aneb K předkolumbovskému původu se…

„Mayové tu byli tisíce a tisíce let předtím, než se tu objevili Evropané," říká Carlos Rosado van der Gracht, průvodce, doktorand a redaktor časopisu Yucatán. Dodává, že Mayové „postavili mnoho velkolepých měst, vyvinuli velkou civilizaci, vlastní matematiku, medicínu, astronomii - podle všech měřítek skutečně jednu z největších světových civilizací".

Incident v Maracaibu: Rodina si myslela, že přišel konec světa. Místo toho je pálilo záření z neznámého vznášejícího se objektu

Incident v Maracaibu: Rodina si myslela, že přišel konec světa. Místo…

„Jedné bouřlivé noci v roce 1886 zažila rodina žijící na okraji Maracaiba něco strašného. Děsivý příběh obsahuje důkazy o otravě radiací téměř deset let předtím, než byla radioaktivita vůbec objevena. 24. října v noci probudilo devítičlennou rodinu ostré, intenzivní světlo,“ popisuje Sarah Bartlettová.

Pražané běžně vylévali splašky na ulici. U domů byla odkladiště pro „člověčí i dobytčí odpad“

Pražané běžně vylévali splašky na ulici. U domů byla odkladiště pro…

Historie kanalizace v Praze je opravdu fascinující a odráží vývoj městské infrastruktury v době středověku. Již ve 14. století začali Pražané přemýšlet o efektivnějších způsobech odvodnění a likvidace odpadů, což bylo zásadní pro zlepšení hygienických podmínek ve městě.

Ženy a samice kosatek a plejtváků mají něco společného, tvrdí evoluční biolog

Ženy a samice kosatek a plejtváků mají něco společného, tvrdí…

Ženy a samice kosatky a plejtváka jsou na první pohled rozdílní živočichové. Spojuje je maximálně to, že se jedná o savce, kteří dokážou přivést na svět své potomky. Ve skutečnosti toho ale mají mít společného ještě trochu víc.

Doporučené články

Simona Babčáková oznámila novinku. Víte jakou?

Simona Babčáková oznámila novinku. Víte jakou?

Kvíz: Divoký anděl. Otestujte své znalosti oblíbené telenovely

Kvíz: Divoký anděl. Otestujte své znalosti oblíbené telenovely

TV Nova odtajnila ukázku z poslední epizody Ulice. Čeká nás výlet do exteriérů

TV Nova odtajnila ukázku z poslední epizody Ulice. Čeká nás výlet do exteriérů

Pěkně drsný čtvrteční večer ve věznici v područí drsných pravidel

Pěkně drsný čtvrteční večer ve věznici v područí drsných pravidel

Fotokvíz: Vladimír Menšík. Komik s nezaměnitelným hlasem a srdcem na dlani

Fotokvíz: Vladimír Menšík. Komik s nezaměnitelným hlasem a srdcem na dlani

Reklama