Vyzkoušejte si své znalosti ze všeobecného přehledu. Pokud budete mít víc než 3 chyby, vraťte se do zpět do školy
Foto: Midnight29 / Depositphotos
Mnozí z vás již opustili školní lavice, prošli praxí a životní zkušeností, a přitom možná řadu informací, které škola i život přinesly, poněkud pozapomněli.
Jak je to tedy s vašimi všeobecnými znalostmi?
Nejvíc všeobecných znalostí člověk nejspíše posbírá na II. stupni základní školy a také na škole střední. Vyšší a vysoké školy bývají zaměřeny na konkrétní specializace, které bychom snad už do všeobecných znalostí počítat neměli. Všeobecné znalosti nemusí jít do hloubky, ale měly by být z různých oborů lidského tvoření a chování, a také z přírodních zákonitostí. Všeobecné znalosti se mohou týkat historie, literatury, mohou se týkat vědy a umění, kultury a sportu anebo třeba vesmíru. A to je jen zlomek toho, co se týká člověka, zvířat, rostlin a přírody vůbec, planety či vesmírných soustav.
Všeobecné znalosti jsou pro člověka velmi užitečné – přinášejí přehled a rozhled, komunikační dovednosti, možnost dobrého pracovního uplatnění, přispívají k rozvoji kritického myšlení i kulturního povědomí. Spousta lidí se v průběhu života snaží všeobecné znalosti si rozšiřovat, a to buď studiem encyklopedií, či odborné literatury, sledováním naučně-populárních televizních pořadů, ale i společenským životem, kde se mohou obohatit vědomostmi navzájem (kluby, kroužky, společenské a kulturní události, aj.).
Znalost je souhrn poznatků a zkušeností z různých oborů, jež lze získat studiem nebo praxí. Všeobecné znalosti mají větší informační a vypovídací hodnotu než jen pouhá data. Lidské poznání (jeho vznik, procesy a limity) zkoumá a zabývá se jím filosofická disciplína nazývaná gnozeologie neboli epistemologie či noetika. Ta zahrnuje dva hlavní směry: racionalismus, jehož základ je v matematice a logice, a empirismus, který je spojený s přírodními vědami, kde je důležitá zkušenost a smyslové poznání.