Bývalá obec Debrné zanikla po 2. světové válce: Lidem se nelíbilo, že v ní žili Němci
Foto: Hakupes / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Historie obce Debrné je více než zajímavá, ovšem nyní v ní zbyly pouze neobydlené domky, dvě kapličky a pozůstatky zdevastovaného hřbitova. Jak se vesnici dařilo v minulosti a jak vypadá nyní?
Reklama
Vesnice vznikla patrně ve 13. století
Právě ze 13. století pochází první písemná zmínka o Debrném. Přesněji byl popsán roku 1260. Tato obec byla věnována trutnovské křižovnické nemocnici. Později byl pronajat městu Trutnov. Toto české město se stalo jeho majitelem, když si vesnici roku 1580 zakoupilo. Od té doby patřila Trutnovu.
Druhá světová válka způsobila nenávist vůči usedlíkům
Obyvatelům se zde žilo nadmíru dobře. Vesnice obývaná většinou obyvateli německého původu, ale začala lidem z přilehlých měst vadit v průběhu druhé světové války. Tato nenávist je neopustila ani po válce, a to přesto, že spousta německých obyvatel nesouhlasila s nacistickým režimem. Vesnice v tu dobu měla kolem půl tisíce obyvatel.
Starousedlíci byli postupně vykázáni z obce bez možnosti návratu. Zbylo v ní pouze pár lidí. Domy byly, avšak čeští občané se sem nechtěli stěhovat, neboť Debrné se nacházel přímo u hranic, a navíc se jednalo o, jak bychom dnes řekli, zapadákov.
Postupně byly opuštěné domy rabovány a vesnice se stala ještě neatraktivnější než kdy dříve. Avšak lidé, kteří v ní stále žili, ji odmítali opustit.
Stavba nové elektrárny
V padesátých letech minulého století se lidé, kteří se v Debrném udrželi, dozvěděli, že dojde ke stavbě nové poříčské elektrárny. Bylo jim řečeno, že spodní část údolí Debrnského potoka bude zaplaveno.
Původní elektrárna vyvážela popel na haldu lanovkou. To se mělo změnit, popel měl být hnán do přehrady přes potrubí. Takto se rozhodlo proto, že stát nepočítal s budoucností vesnice, nicméně přímo pro občany nebezpečí vzniknout nemělo. Mělo je to vyhnat z důvodu větší koncentrace prachu ve vzduchu. A záměr se setkal s úspěchem. Zatopeno bylo několik domů, které se nacházely v blízkosti vesnice. Obyvatelé si tedy dali říci a odešli, z mnoha příbytků se stal domov dobytku z přilehlých pastvin.
Potopa zdevastovala vesnici
Potopa na sebe nenechala dlouho čekat, nastala téměř okamžitě po dokončení stavby oné přehrady. Nicméně až do 80. let minulého století byla druhá silnice vedoucí do vesnice z Voletin průjezdná. Po této době byla zatopena také, a to kvůli neustále se zvyšující hladině vodní nádrže. A to přesto, že byly vybudovány vedlejší cesty speciálně kvůli údržby hráze a možnému zvýšení hladiny nádrže.
Všechny původní cesty vedoucí do této vesnice jsou nyní zcela neprůjezdné i neprůchodné.
Jak vesnice vypadá dnes
Vesnice Debrné není sice zpřístupněna žádnou cestou, ale dostat se k ní není zcela nemožné. Lze tak učinit lesními cestami, je zapotřebí projít mnoha oklikami.
A jak Debrné vypadá dnes? Domy, či spíše jejich trosky, jsou silně zarostlé mechem. Lze tam také zahlédnout dvě trosky kaple, a sice kaple sv. Jana Křtitele a Moserovy kaple. Nutno podotknout, že se již jedná pouze o zbořeniště a chabý důkaz, že tam někdy nějaké kapličky stály.
Máte-li rádi mosty, dobrá zpráva pro vás – jeho trosky, které vedly na nyní zdevastovaný hřbitov, zde také najdete.
A co se týče hřbitova samotného, prošel rekonstrukcí. Ne však takovou, že by nebylo poznat, co se s ním stalo. Spíše se vyměnilo několik křížů, a to je celé.
V okolí vesnice, na kopcích, lze zahlédnout několik desítek objektů předválečného československého opevnění. Několik z nich ale bylo zničeno, když zde probíhala stavba přehrady. Odkaliště, kterému se dnes říká Mrtvé jezero, má mnohem menší rozlohu než v minulosti. Spodní část hrází je v současnosti vyschlá, ale předpokládá se, že dojde k rekultivaci vodní plochy. Hlavní hráz je nyní zarostlá mladými stromy, které tvoří malý lesík.
V okolí se nachází Janský vrch, podél kterého vede státní hranice s naším severním sousedem, Polskem. Nyní se uvažuje, že po svazích nacházejících se nad vesnicí dojde k výstavbě dálnice s tunelem s označením D11.
