Pražská věž, kde byly od 16. století vězněny tehdejší VIP osoby
Foto: Ruslan / Depositphotos
4 min
Severní opevnění Pražského hradu je tvořeno třemi hlavními věžemi: Prašná věž (Mihulka), Daliborka a Bílá věž. Obranné věže vznikly v rámci gotického jagellonského opevnění na konci 15. století.
Reklama
Architektem opevnění byl Benedikt Ried, který přestavěl a rozšířil královský palác a zároveň vybudoval i tyto mohutné obranné věže na severní straně hradu. Prašná věž (též Mihulka) je nejmohutnější ze severních věží, vysoká a obranná dělová věž, postavená koncem 15. století. Daliborka je gotická věž z konce 15. století, známá pověstí o vězni Daliborovi a využívaná jako vězení. Bílá věž byla postavena po roce 1486, má podkovovitý půdorys a sloužila také jako vězení s mučírnou a hladomornou. Severní opevnění tak vzniklo jako důležitá součást opevnění Hradu během přestavby a posilování jeho obrany v době jagellonské dynastie na konci 15. století.
Tři bašty
Severní opevnění Pražského hradu doplňují tři bašty-věže: Prašná, Daliborka a Bílá. Zatímco dvě prvně jmenované jsou přístupné a tedy dostatečně známé, o třetí, zatím uzavřené, toho lidé většinou mnoho nevědí.
Věž barvy nevinnosti rozhodně nebyla nevinná
Bílá věž původně sloužila jako opevňovací a obranná věž Pražského hradu, později byla adaptována na vězení. K tomuto účelu sloužila od roku 1584 – a to jako žalář pro osoby panského stavu. Vězněni zde byli významní šlechtici, rytíři, měšťané i jiné významné osobnosti spojené s politickými a finančními konflikty té doby.
Tvrdý trest za mučení
Ale již před tím, v roce 1534, našla ve zdejší klenuté kobce bez oken krutou smrt hladem a žízní paní Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka karlštejnského purkrabí. I když současnější zdroje uvádějí, že Bílá věž souvisí „pouze“ s rozsudkem o jejích činech a trestem, kdy měla být odsouzena k zazdění právě v této věži, i když nakonec zemřela v hladomorně v jiné věži Hradu (Mihulka neboli Prašná věž).
Sadistická „Kateřina byla odsouzená ke ztrátě života za to, že sadisticky umučila čtrnáct lidí ze své čeledi, především mladých dívek. Některým z nich dokonce zaživa stahovala kůži z těla…,“ uvádí publikace Není divu, že Kateřina Bechyňová je někdy přirovnávána k Alžbětě Báthoryové, známé krvavé sadistce, a je považována za jednu z nejbrutálnějších šlechtičen v českých dějinách.
„Prominentní umístěnky“
Bílá věž na Pražském hradě byla upravena na vězení v letech 1584(6)–1587 a sloužila především jako vězení s přísným režimem, včetně hladomorny a mučírny. Mezi významné zdejší vězně patřili:
- Šlechtici a přední měšťané uvěznění po stavovském povstání v roce 1621, například Vilém starší z Lobkovic, Václav Budovec, Pavel z Říčan, Kašpar Kaplíř, Prokop Dvořecký, Bohuslav z Michalovic, Felix Pětipeský a Diviš Černín.
- Tři nemocní rytíři odvlečení z jejich domů: Jindřich Otta z Losu, Hanuš Vostrovec a Volf Hausler.
- Albrecht Jestřibský a Václav starší Štampach, další účastníci odboje proti císaři.
- Eduard Kelley, alchymista.
- Dva nejvyšší komorníci Rudolfa II.
- Filip Lang, odsouzený k doživotnímu vězení a ztrátě majetku v roce 1608.
- Kašpar Rucký, zatčený 20. ledna 1612, který se později oběsil.
- Záviš z Falkenštejna, vězněný na příkaz krále Václava II. od roku 1289 téměř dva roky (v původní Bílé věži).
- Václav IV., vězněný dvakrát, poprvé v roce 1394 a podruhé 6. března 1402, odtud pak přesunut mimo Čechy.
- Konrád Hölzler, zemský pokladník Ladislava Pohrobka, uvězněný kvůli finančnímu skandálu.
Od února 1621 byla v Bílé věži vězněna podle knihy Skvosty hradů i část z odsouzených českých pánů, vůdců stavovského povstání z let 1618-1620, právě odtud pak byli odvezeni k popravčímu špalku kata Mydláře.
