Tady končili nepohodlní. Znáte pražské místo, kde „mizeli“ VIP lidé?

Severní opevnění Pražského hradu je tvořeno třemi hlavními věžemi: Prašná věž (Mihulka), Daliborka a Bílá věž. Obranné věže vznikly v rámci gotického jagellonského opevnění na konci 15. století.

Architektem opevnění byl Benedikt Ried, který přestavěl a rozšířil královský palác a zároveň vybudoval i tyto mohutné obranné věže na severní straně hradu. Prašná věž (též Mihulka) je nejmohutnější ze severních věží, vysoká a obranná dělová věž, postavená koncem 15. století. Daliborka je gotická věž z konce 15. století, známá pověstí o vězni Daliborovi a využívaná jako vězení. Bílá věž byla postavena po roce 1486, má podkovovitý půdorys a sloužila také jako vězení s mučírnou a hladomornou. Severní opevnění tak vzniklo jako důležitá součást opevnění Hradu během přestavby a posilování jeho obrany v době jagellonské dynastie na konci 15. století.

Tři bašty

Severní opevnění Pražského hradu doplňují tři bašty-věže: Prašná, Daliborka a Bílá. Zatímco dvě prvně jmenované jsou přístupné a tedy dostatečně známé, o třetí, zatím uzavřené, toho lidé většinou mnoho nevědí.

Věž barvy nevinnosti rozhodně nebyla nevinná

Bílá věž původně sloužila jako opevňovací a obranná věž Pražského hradu, později byla adaptována na vězení. K tomuto účelu sloužila od roku 1584 – a to jako žalář pro osoby panského stavu. Vězněni zde byli významní šlechtici, rytíři, měšťané i jiné významné osobnosti spojené s politickými a finančními konflikty té doby.

Přečtěte si také

Alchymista Kelley, který se snažil vytvořit kámen mudrců, spáchal sebevraždu po neúspěšném útěku z…

15. 8. 2023

Tvrdý trest za mučení

Ale již před tím, v roce 1534, našla ve zdejší klenuté kobce bez oken krutou smrt hladem a žízní paní Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka karlštejnského purkrabí. I když současnější zdroje uvádějí, že Bílá věž souvisí „pouze“ s rozsudkem o jejích činech a trestem, kdy měla být odsouzena k zazdění právě v této věži, i když nakonec zemřela v hladomorně v jiné věži Hradu (Mihulka neboli Prašná věž).

Přečtěte si také

Manželku i bratra nechal zavřít do vězení. Činy šlechtice byly vedeny žárlivostí a pomstou

19. 7. 2023

Sadistická „Kateřina byla odsouzená ke ztrátě života za to, že sadisticky umučila čtrnáct lidí ze své čeledi, především mladých dívek. Některým z nich dokonce zaživa stahovala kůži z těla…,“ uvádí publikace Není divu, že Kateřina Bechyňová je někdy přirovnávána k Alžbětě Báthoryové, známé krvavé sadistce, a je považována za jednu z nejbrutálnějších šlechtičen v českých dějinách.

Přečtěte si také

Praha není stověžatá! Opravdový počet byste nečekali

2. 4. 2025

„Prominentní umístěnky“

Bílá věž na Pražském hradě byla upravena na vězení v letech 1584(6)–1587 a sloužila především jako vězení s přísným režimem, včetně hladomorny a mučírny. Mezi významné zdejší vězně patřili:

• Šlechtici a přední měšťané uvěznění po stavovském povstání v roce 1621, například Vilém starší z Lobkovic, Václav Budovec, Pavel z Říčan, Kašpar Kaplíř, Prokop Dvořecký, Bohuslav z Michalovic, Felix Pětipeský a Diviš Černín.
• Tři nemocní rytíři odvlečení z jejich domů: Jindřich Otta z Losu, Hanuš Vostrovec a Volf Hausler.
• Albrecht Jestřibský a Václav starší Štampach, další účastníci odboje proti císaři.
• Eduard Kelley, alchymista.
• Dva nejvyšší komorníci Rudolfa II.
• Filip Lang, odsouzený k doživotnímu vězení a ztrátě majetku v roce 1608.
• Kašpar Rucký, zatčený 20. ledna 1612, který se později oběsil.
• Záviš z Falkenštejna, vězněný na příkaz krále Václava II. od roku 1289 téměř dva roky (v původní Bílé věži).
• Václav IV., vězněný dvakrát, poprvé v roce 1394 a podruhé 6. března 1402, odtud pak přesunut mimo Čechy.
• Konrád Hölzler, zemský pokladník Ladislava Pohrobka, uvězněný kvůli finančnímu skandálu.

Od února 1621 byla v Bílé věži vězněna podle knihy Skvosty hradů i část z odsouzených českých pánů, vůdců stavovského povstání z let 1618-1620, právě odtud pak byli odvezeni k popravčímu špalku kata Mydláře.