Kolik hodin by měl spát člověk, kterému je 40, 50 a 60 let. Je to důležité
Foto: Pexels
3 min
Mnoho lidí je přesvědčeno, že s přibývajícím věkem potřebujeme stále méně spánku. Ve čtyřiceti prý stačí sedm hodin, po padesátce šest a po šedesátce už člověk stejně většinu noci nespí. Odborníci ale upozorňují, že jde o rozšířený mýtus.
Reklama
Podle doporučení institucí National Sleep Foundation a Mayo Clinic zůstává potřeba spánku mezi 40. a 60. rokem života prakticky stejná. Většina zdravých dospělých by měla spát přibližně sedm až devět hodin každou noc. Mění se spíše kvalita spánku než jeho skutečná potřeba.
Ve čtyřiceti tělo stále potřebuje 7 až 9 hodin spánku
Lidé kolem čtyřicítky bývají pracovně nejvytíženější. K zaměstnání se často přidává péče o děti nebo stárnoucí rodiče a spánek bývá první věcí, kterou začneme omezovat.
Právě v tomto věku ale odborníci doporučují dopřát si sedm až devět hodin spánku. Pravidelný odpočinek pomáhá mozku ukládat informace, podporuje imunitní systém a snižuje riziko vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo srdečních onemocnění. Dlouhodobý spánek kratší než sedm hodin je naopak spojován s vyšším rizikem řady chronických zdravotních problémů.
Po padesátce se nemění potřeba spánku, ale jeho kvalita
Řada padesátníků má pocit, že už jednoduše nedokáže spát tak dlouho jako dříve. Častější probouzení, lehčí spánek nebo obtížnější usínání jsou v tomto věku běžnější. U žen se navíc přidávají hormonální změny spojené s menopauzou.
To ale neznamená, že by organismus potřeboval méně odpočinku. Potřeba kvalitního spánku zůstává stejná. Pokud se člověk během noci několikrát probudí, může mít ráno pocit, že spal dostatečně dlouho, přestože jeho spánek nebyl dostatečně hluboký a regenerující.
Ani po šedesátce není šest hodin ideál
Možná největším překvapením je doporučení pro lidi kolem šedesátky. Přestože mnoho seniorů vstává velmi brzy a během dne si občas zdřímne, odborníci stále doporučují přibližně sedm až devět hodin nočního spánku. Až od věku 65 let se doporučené rozmezí mírně mění na sedm až osm hodin.
S přibývajícím věkem se totiž mění biologické hodiny. Lidé bývají ospalí dříve večer a zároveň se budí dříve ráno. Častější jsou také krátká noční probuzení. Celková potřeba spánku ale zůstává velmi podobná jako v produktivním věku.
Není důležitá jen délka, ale i kvalita
Samotný počet hodin není jediným ukazatelem zdravého spánku. Pokud člověk spí osm hodin, ale několikrát za noc se probudí nebo ráno vstává unavený, nemusí být jeho spánek dostatečně kvalitní.
Lékaři proto doporučují chodit spát i vstávat přibližně ve stejnou dobu, omezit kofein ve večerních hodinách, vyhnout se těžkým jídlům před spaním a alespoň hodinu před usnutím odložit mobilní telefon nebo tablet. Tyto jednoduché návyky mohou mít na kvalitu spánku větší vliv než samotná délka pobytu v posteli.
Jak poznáte, že spíte dost?
Nejspolehlivějším ukazatelem není pohled na hodiny, ale to, jak se cítíte během dne. Pokud se pravidelně budíte odpočatí, zvládáte běžné činnosti bez výrazné únavy a neusínáte při čtení nebo sledování televize, je pravděpodobné, že spánku máte dost.
Naopak dlouhodobá únava, problémy se soustředěním nebo potřeba dospávat každý víkend mohou být signálem, že tělu odpočinek chybí. Odborníci se shodují, že kvalitní spánek patří vedle pohybu a vyvážené stravy k nejdůležitějším předpokladům zdravého stárnutí.
