Co skutečně znamenají v obchodech červené cenovky se slevami. Nenaleťte nechutným obchodním trikům
Foto: pexels
3 min
Zákon přesně stanovuje, jak mají obchody počítat slevy. Přesto řetězce často spoléhají na to, že zákazníci nekontrolují drobný tisk a slepě věří červeným cedulkám.
Reklama
Jak zákazníka chrání zákon
Novela zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) zavedla povinnost uvádět u zlevněného zboží nejnižší prodejní cenu z uplynulých 30 dnů. Ne z ceny, která platila včera. Ne z průměru. A už vůbec ne z nějaké uměle nafouknuté „původní“ částky. Cílem bylo zabránit tomu, aby řetězce před slevovou akcí uměle zdražily a pak se tvářily, že nabízejí velkorysou slevu.
Představte si klasickou situaci: máslo stojí 69,90 Kč, pak klesne na 49,90 Kč v akci, vrátí se zpět na 69,90 Kč – a za týden je opět „v akci“ za 59,90 Kč. Obchodník by měl počítat slevu z těch 49,90 Kč, nikoliv ze 69,90 Kč.
Podobně to funguje třeba u kávy: pokud byla během měsíce byť jen pár dní v akci za 199 korun, nemůže obchod při další slevě tvrdit, že původní cena byla 299 korun. Základ pro výpočet slevy musí být ta nejnižší částka za posledních 30 dní.
Tato ochrana spotřebitelů přitom nevznikla jen v Česku. Vychází z evropské směrnice Omnibus, která sjednotila boj proti falešným slevám v celé Evropské unii. Na dodržování pravidel u nás dohlíží Česká obchodní inspekce (ČOI), která za porušení pravidelně uděluje pokuty.
Kam se hrabe Karibik a Thajsko. Tohle Bohem zapomenuté místo je mnohem krásnější a je co by kamenem…
V čem je zádrhel
Povinnost se nicméně týká především situací, kdy obchodník zákazníkovi tvrdí, že něco zlevnil. A právě tady se otevírá zajímavý prostor pro jiné typy akcí.
Místo klasického „-30 %“ může obchod nabídnout například „2+1 zdarma“ nebo „20 % při nákupu tří kusů“. Podle České obchodní inspekce se na takové nabídky pravidlo nejnižší ceny za posledních 30 dnů nevztahuje. Stejně tak jinak fungují skutečně individuální slevy, například osobní kupon k narozeninám nebo odměna za předchozí nákupy.
Trik proto často není v tom, že by obchodník porušil pravidlo. Může spočívat v samotném způsobu, jakým nabídku zákazníkovi představí. Místo velkého procenta slevy přijde balíček, dárek, nabídka při nákupu více kusů nebo individuální kupon. Pro zákazníka přitom může být výsledek stejně lákavý – a někdy také vůbec nemusí znamenat, že nakupuje levněji než jinde.
Jak se nenechat napálit
Nejlepší obranou proti falešně výhodným nabídkám je nenechat se oslnit velkým procentem na červené cenovce. Dívejte se především na konečnou cenu a porovnejte ji s cenou stejného výrobku u konkurence. U akce typu „2+1 zdarma“ si spočítejte, kolik skutečně zaplatíte za jeden kus, a u většího balení zase cenu přepočítejte na kilogram nebo litr. Vyplatí se také sledovat cenu výrobku delší dobu – jedině tak poznáte, jestli je současná nabídka opravdu výjimečná, nebo se stejná „akce“ opakuje každý měsíc. A pokud vás obchod láká na obrovskou slevu, nejdříve se podívejte, z jaké ceny ji počítá. Právě tam se často ukáže, jestli skutečně šetříte, nebo jen dostáváte pocit, že šetříte.
