Vědci chtějí přivést na svět prvního mamuta moderní doby. Nepůjde ale o klon
Foto: pixabay
5 min
Americká biotechnologická firma chce do dvou let přivést na svět první mláďata připomínající mamuta srstnatého. Jde o geneticky upravené slony, kteří mají zachránit arktickou krajinu před klimatickou katastrofou.
Reklama
Když permafrost taje, planetu čeká katastrofa
V arktické tundře se skrývá časovaná bomba. Pod vrstvou věčně zmrzlé půdy leží obrovské zásoby metanu a oxidu uhličitého, které tam odpočívají tisíce let. Jakmile se permafrost začne kvůli globálnímu oteplování rozmrzat, skleníkové plyny uniknou do atmosféry a dramaticky zhorší klimatickou krizi.
Přitom kdysi dávno existoval přirozený mechanismus, který permafrost chránil. Stáda mamutů srstnatých v zimě rozdupávala sněhovou pokrývku, což umožňovalo mrazu pronikat hluboko do půdy. Ušlapaný sníh ztratil izolační schopnost a zem zůstávala promrzlá i v nejdrsnějších podmínkách pravěké zimy.
Co kdyby se tento přirozený systém dal obnovit? Právě na tom pracují vědci z americké společnosti Colossal Biosciences. Jejich plán zní jako science fiction, ale tvrdí, že první živá stvoření připomínající mamuty se mohou narodit už do dvou let.
DNA z ledu nestačí. Vědci museli najít jinou cestu
Po roce 1996, kdy se na svět dostala naklonovaná ovce Dolly, mnozí uvěřili, že genetici dokážou vrátit k životu jakékoliv vyhynulé zvíře. Stačí přece vzít zachovalou DNA, vložit ji do vajíčka a počkat na zázrak. Realita je ale mnohem komplikovanější.
U živých organismů funguje klasické klonování skvěle – vědci odeberou jádro z buňky, přenesou ho do vajíčka zbaveného vlastního jádra a vytvoří geneticky téměř identického jedince. Jenže u mamutů, kteří vymřeli před tisíci lety, neexistují žádné živé buňky.
Paleontologové sice dokázali získat genetický materiál z mrazem konzervovaných těl nalezených v sibiřském permafrostu. Švédští vědci z Univerzity v Uppsale dokonce v prestižním časopise Nature publikovali studii o DNA staré více než milion let. Problém je v tom, že takto staré genetické záznamy jsou natolik poškozené, že z nich nelze sestavit funkční embryo.
Tým z Colossal Biosciences proto zvolil revoluční přístup. Namísto oživování pravěkých ostatků upravují DNA slona indického, který je nejbližším žijícím příbuzným mamuta – jejich genomy se shodují téměř na sto procent.
Pomocí nejmodernějších metod genového inženýrství přepisují v aktivních sloních buňkách desítky až stovky úseků zodpovědných za srst, tukové zásoby, tvar uší nebo složení krve. Výsledkem má být zvíře s typickými mamutími rysy – hustou srstí, odolností vůči arktickému chladu, menšími uši a charakteristickými kly.
Chlupaté myši jsou teprve začátek
Nejnovější průlom přišel začátkem roku 2025. Výzkumníci představili laboratorní myši, kterým upravili sedm genů a vytvořili jim husté vlnité ochlupení připomínající mamutí kožich. Zároveň se u nich změnil metabolismus tuků, což zvýšilo jejich odolnost vůči mrazu.
Myši jsou přitom jen důležitým testem, nikoli důkazem, že se mamuta podaří skutečně přivést zpět k životu. Výzkumníci nyní chtějí ověřit, zda upravená zvířata skutečně lépe snášejí nízké teploty a zda změny metabolismu fungují tak, jak předpokládají.
Experiment s myšmi každopádně ukázal, že lze najednou upravit více genů a dosáhnout požadovaných vlastností. Colossal podle svých údajů postupně vytipovala přibližně 65 až 85 genů, které by mohly být pro vytvoření chladuodolného slona s mamutími vlastnostmi důležité. Nejde přitom jen o srst, ale také o metabolismus, ukládání tuku, cévní systém a další fyziologické mechanismy.
První mamuti by mohli přijít už v roce 2028
Pokud budou další experimenty úspěšné, přijde na řadu mnohem náročnější část projektu – úprava buněk slona indického a následné vytvoření embrya. Právě zde se ukáže, zda výsledky získané na myších skutečně fungují i u mnohem většího a biologicky výrazně složitějšího zvířete.
Colossal Biosciences v současnosti stále počítá s tím, že první mládě s mamutími vlastnostmi by se mohlo narodit v roce 2028.
Zachrání geneticky upravení sloni Arktidu?
Jak jsme naznačili na začátku, cílem projektu není pouze vytvořit zvíře, které bude vypadat jako mamut. Colossal chce jeho prostřednictvím obnovit část ekosystému, který po vyhynutí velkých býložravců zmizel.
Velká stáda by podle této hypotézy mohla spásat náletové dřeviny a trávu, rozrušovat půdu a v zimě ušlapávat sníh. Tím by se snížil jeho izolační účinek a půda by mohla zůstat déle promrzlá. Právě to by teoreticky mohlo pomoci zpomalit tání permafrostu a omezit uvolňování uhlíku do atmosféry.
Zda by ale geneticky upravení sloni dokázali takový efekt skutečně vyvolat, zatím nikdo neví. Stejně nejisté je, jak by se zvířata chovala v dnešní Arktidě a zda by jejich přítomnost neměla jiné, nežádoucí dopady na tamní ekosystém.
Na tyto otázky zatím neexistují odpovědi. Jisté je jen to, že vědecký experiment, který mohl ještě před několika lety působit jako čisté sci-fi, už opravdu probíhá.
