Bršlice kozí noha sloužila našim předkům jako léčivka. Dnes ji vytrháváme jako plevel
Foto: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0
5 min
Většina zahrádkářů ji nemilosrdně vytrhává a považuje za úporný plevel. Jen málokdo ale ví, že právě tato nenápadná rostlina byla po staletí ceněnou léčivkou i chutnou zeleninou. Roste téměř všude a její mladé listy patří k nejzdravějším jarním i letním bylinkám.
Reklama
Zatracovaný plevel, který naši předkové sbírali po koších
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) patří mezi rostliny, které budí rozporuplné emoce. Zahrádkáři ji často považují za jednoho z největších nepřátel svých záhonů. Jakmile se jednou usadí, dokáže se díky dlouhým podzemním oddenkům rychle rozšířit a vytlačit jiné rostliny. Přesto by byla škoda dívat se na ni jen jako na obtížný plevel.
Naši předkové ji totiž využívali po stovky let. Sbírali mladé listy do polévek, nádivek i salátů a v lidovém léčitelství byla ceněna zejména jako bylina, která měla pomáhat lidem trpícím revmatem a dnou. Odtud pochází i její latinský druhový název podagraria, který odkazuje právě na dnu (podagru). V bylinářství je také spojována s podporou vylučování vody z organismu a celkové látkové výměny.
Jak bršlici bezpečně poznat
Poznat bršlici není složité, pokud víte, na co se zaměřit. Dorůstá obvykle výšky mezi 30 až 100 centimetry. Má hladký, dutý a jemně rýhovaný stonek, který se v horní části větví. Nejvýraznějším poznávacím znakem jsou listy. Ty jsou sytě zelené, lesklé a trojčetné, tedy složené ze tří hlavních lístků. Každý z nich má pilovitý okraj a připomíná tvar kozího kopyta, odtud český název kozí noha.
Od června do srpna vykvétá drobnými bílými kvítky uspořádanými do okolíků podobně jako například kmín nebo kerblík. Právě zde je ale třeba být opatrný. Bršlice patří do čeledi miříkovitých, ve které se nacházejí i prudce jedovaté druhy, například bolehlav plamatý nebo rozpuk jízlivý. Pokud si nejste stoprocentně jistí určením rostliny, nikdy ji nesbírejte ke konzumaci. Různé aplikace k rozpoznání rostlin jsou pouze orientační!
Roste téměř v celé republice
Bršlice miluje vlhčí a humózní půdy. Nejčastěji ji najdete podél lesních cest, v lužních lesích, parcích, zahradách, kolem plotů nebo na okrajích luk. Výborně se jí daří ve stínu stromů i keřů, kde vytváří husté zelené porosty. Najít ji můžete od nížin až po podhorské oblasti prakticky po celém Česku.
Právě díky své odolnosti se stala postrachem zahrádkářů. I malý kousek oddenku ponechaný v půdě dokáže vytvořit novou rostlinu. Zároveň to ale znamená, že čerstvé mladé listy máte během sezony téměř neustále po ruce.
Proč byla tak ceněná
Mladé listy bršlice obsahují vitamin C, provitamin A (karotenoidy), některé vitaminy skupiny B, draslík, vápník, hořčík, železo a další minerální látky. Nechybějí ani flavonoidy a další rostlinné látky, které jsou běžnou součástí listové zeleniny.
V tradičním bylinářství se bršlice používala především při obtížích spojených s dnou, revmatem a zadržováním vody v organismu. Z rozdrcených listů se připravovaly obklady na oteklé klouby nebo drobné pohmožděniny, zatímco z čerstvé natě se vařil čaj. Dnes je vhodnější vnímat ji především jako výživnou planou zeleninu, která může zpestřit jídelníček.
V kuchyni překvapí jemnou chutí
Nejlepší jsou mladé jarní a letní listy, které mají příjemnou svěží chuť připomínající směs petrželky, celerové natě a špenátu. Starší listy bývají tužší a výraznější.
Bršlici lze připravit na mnoho způsobů. Výborně chutná syrová v salátech, pomazánkách nebo bylinkovém másle. Skvěle se hodí také do nádivek, polévek, omelet, slaných koláčů nebo jako náhrada špenátu. Velmi oblíbené je i pesto z mladých listů, které stačí rozmixovat s olivovým olejem, česnekem, ořechy a tvrdým sýrem.
Pokud chcete využít její léčivou sílu, můžete z čerstvé natě připravit také nálev. Přibližně jednu až dvě čajové lžičky nasekaných listů zalijte horkou vodou a nechte deset minut louhovat. Výsledný čaj má jemnou bylinnou chuť a tradičně se popíjel jako součást pitného režimu.
Kdy vyrážet na sběr
Nejkvalitnější bývají mladé světle zelené listy, které vyrůstají od jara až do začátku léta. Pokud rostlinu pravidelně seřezáváte, vytváří nové výhonky i během dalších měsíců. Ke sběru vybírejte pouze čistá místa daleko od silnic, průmyslových areálů a chemicky ošetřovaných polí.
Nasbíranou bršlici je nejlepší spotřebovat co nejdříve. V lednici vydrží zabalená ve vlhké utěrce dva až tři dny, část úrody lze také zamrazit nebo usušit na čaj.
Možná ji máte na zahradě a ani o tom nevíte
Bršlice je krásným příkladem toho, že ne všechno, co označujeme za plevel, je skutečně bezcenné. Naopak. Rostlina, kterou mnozí každoročně pracně likvidují, patřila po staletí mezi běžné léčivé i jedlé byliny. Přestože ji nelze považovat za zázračný lék, může být zajímavým zpestřením jídelníčku i připomínkou časů, kdy lidé dobře znali dary přírody a dokázali je naplno využít.
