V kolik hodin byste měli chodit spát, abyste se vyspali dostatečně a ochránili srdce
Foto: pexels
4 min
Většina lidí si hlídá, kolik hodin denně naspí. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že na spánku je důležitější něco úplně jiného: okamžik, kdy zhasnete světlo.
Reklama
Proč se ráno cítíte jako po nárazu parního válce?
Možná si pečlivě hlídáte, abyste v posteli strávili doporučených osm hodin. Přesto se ráno probouzíte rozlámaní, během dne vás trápí výpadky paměti a večer padáte únavou. Problém přitom nemusí spočívat v tom, jak dlouho spíte, ale v něčem mnohem záludnějším.
Vědci z Exeterské univerzity analyzovali spánkové návyky více než 88 000 dospělých a přišli na překvapivé zjištění. Účastníci studie týden nosili na zápěstí speciální přístroj měřící pohyb. Výsledky publikované v odborném časopise European Heart Journal – Digital Health ukázaly, že rozhodující není jen počet hodin v duchně, ale především moment, kdy do ní ulehnete.
Magické časové okno pro usínání
Lidský organismus má velmi úzké pásmo, ve kterém mu večerní uléhání maximálně prospívá. Pokud pravidelně usínáte mezi 22:00 a 22:59, vaše tělo získává ideální podmínky pro regeneraci. Tento časový interval funguje na organismus téměř jako živá voda.
Jakmile se ale posunete mimo tuto zónu – ať už na kteroukoli stranu – začínají komplikace. Lidé usínající mezi jedenáctou večerní a půlnocí vykazují o 12 procent vyšší riziko srdečních problémů. U těch, kdo pravidelně chodí spát až po půlnoci, se toto nebezpečí vyšplhá dokonce na celou čtvrtinu.
Překvapivě ale ani ranní ptáčata nemají vyhráno. Příliš brzké ulehání před desátou hodinou se podle dat také pojí se zvýšeným rizikem pro kardiovaskulární systém. Srdci prostě nejvíc vyhovuje ten úzký večerní prostor kolem desáté.
Jak dlouho vlastně potřebujete spát?
Finská studie zkoumající optimální délku nočního odpočinku přinesla zajímavá čísla. Pro muže vyšel nejlepší průměr 7 hodin a 48 minut, ženy si poradí s 7 hodinami a 36 minutami. Obecně platí, že dospělí by neměli klesnout pod hranici sedmi hodin.
Pokud pravidelně spíte méně, mozek vám to vrátí s úroky. V práci děláte více chyb, zapomínáte základní věci a jste podrážděnější. Tělo prostě ošálit nelze. Dohánění spánkového dluhu o víkendu navíc podle odborníků představuje jen optický klam.
Každé nedělní vyspávání do poledne totiž váš biologický rytmus pošle do chaosu, ze kterého se pak vzpamatováváte až do středy. Pravidelnost je zkrátka klíčová.
Vnitřní hodiny, které řídí vaše zdraví
Za celým mechanismem stojí cirkadiánní rytmus – složitý systém vnitřních hodin, který kontroluje kolísání krevního tlaku, tělesnou teplotu i tvorbu hormonů. Kolem deváté večer začne organismus přirozeně vyplavovat melatonin. Když si v tu chvíli lehnete, celý proces dokonale podpoříte.
Problém nastává, pokud uléhání odkládáte na pozdější hodiny. Vnitřní hodiny se totiž seřizují podle ranního světla při úsvitu. Když v tu dobu tvrdě spíte, tělo tento zásadní signál promešká. Výsledek? Celý den se cítíte jako po nárazu nákladního auta.
Narušený cirkadiánní rytmus má dalekosáhlé důsledky. Ovlivňuje nejen vaši denní energii, ale dlouhodobě ohrožuje i kardiovaskulární systém. Organismus prostě potřebuje pravidelnost a synchronizaci s přirozeným střídáním světla a tmy.
Co s mobilem před spaním?
Moderní doba nás naučila obviňovat ze všech problémů se spánkem displeje telefonů. Nejnovější poznatky ale ukazují překvapivý obrat. Samotné modré světlo z mobilů možná nehraje tak zásadní roli, jak se dosud tvrdilo.
Mnohem větší paseku v hlavě dělá obsah, který na obrazovce před usnutím konzumujete. Nekonečné scrollování sociálních sítí a příval nových informací mozku před spaním vůbec neprospívá. Mozek potřebuje klid, ne další podněty.
Pokud večer nemůžete bez telefonu vydržet, alespoň si nastavte rozumný jas a vyhněte se stresujícímu obsahu. Ještě lepší je ale displej vyměnit za ztlumené světlo a klidnou aktivitu. Vaše srdce i ranní energie vám to vrátí.
