Kolik dokáže ušetřit ročně průměrná česká rodina? Číslo je alarmující, překvapení byli i odborníci

Zatímco před inflační krizí si průměrná česká rodina dokázala měsíčně odložit přes 3700 korun na osobu, dnes je to o tisícovku méně. Nejhůře dopadají rodiny s dětmi a lidé v nájmech, kterým za bydlení a potraviny mizí téměř polovina výdělku. Každá třetí domácnost navíc končí měsíc prakticky na nule. Výzkum PAQ Research odhalil překvapivé rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel.

Průměrná domácnost přišla o třetinu úspor

Analýza PAQ Research přinesla alarmující zjištění o finanční situaci tuzemských domácností. V roce 2021 dokázala rodina s běžným příjmem měsíčně ušetřit přibližně 3700 korun na jednoho člena. O rok později se však číslo propadlo téměř o tisíc korun níže. A přestože se v roce 2025 nominální hodnota úspor vrátila na předkrizovou úroveň, inflace spolkla zhruba třetinu jejich reálné kupní síly.

Nejnovější data ukazují výrazný nárůst domácností, které si nedokážou odložit prakticky nic. Až 32 procent rodin měsíčně ušetří maximálně 250 korun na osobu nebo vůbec nic. Před třemi lety se v této kategorii nacházelo jen 23 procent domácností.

Skoro polovina příjmů jde na základní potřeby

Výdaje spojené s bydlením představují pro české rodiny stále větší zátěž. Aktuálně na ně domácnosti vydávají zhruba 28 procent svých příjmů. Připočteme-li potraviny, dostáváme se už na 45 procent celkového rozpočtu.

Michaela Röschová s Danielem Prokopem z PAQ Research k tomu uvádějí: „Růst cen víc zasáhl domácnosti s nízkými příjmy. A to i přes to, že se v posledních letech víc uskromňovaly. Naopak vysokopříjmových se zvýšení nákladů dotklo nejméně.“

Na podzim 2021 přitom situace vypadala podstatně lépe. Tehdy domácnosti utrácely za bydlení 25 procent příjmů a společně s potravinami to činilo 43 procent rozpočtu. Zvýšení o několik procentních bodů může znít nepatrně, v reálných číslech však jde o stovky až tisíce korun měsíčně.

Přečtěte si také

Hospodský kvíz, u kterého specializace nepomůže - musíte vědět od každého trochu

15. 6. 2026

Kdo na tom tratí nejvíc a kdo si polepšil

Dopad inflační krize nebyl rovnoměrný napříč populací. Zatímco některé skupiny si udržely nebo dokonce zlepšily svou pozici, jiné se propadly výrazně hlouběji.

Mezi relativní vítěze patří důchodci, lidé s vysokými příjmy a majitelé nemovitostí bez hypotéky. Tato zajištěná střední třída čelila zdražování s nejmenšími problémy. Naopak rodiny vychovávající děti, nájemníci a pracující s nižšími výdělky pocítili inflaci naplno.

Zajímavý je případ mladší generace střední třídy. Přestože tito lidé disponují nadprůměrnými příjmy, absence vlastního bydlení je staví do komplikované situace. Počet členů této skupiny, které výrazně zatěžují náklady na bydlení, vzrostl téměř trojnásobně.

Tuzemské domácnosti zůstávají mezi těmi, jejichž rozpočty výdaje na energie zatěžují v EU nejvíce, konstatuje Hana Vincourová z portálu Evropa v datech.

Rekordní výplaty státních dávek na bydlení

Dramatický nárůst nákladů na bydlení se promítl i do systému sociálních podpor. Pouze v červnu letošního roku stát vyplatil na příspěvcích na bydlení rekordní částku dvě miliardy korun.

Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi vysvětluje: „Rekordní výše příspěvku na bydlení vyplývá i z nezpochybnitelného růstu nákladů na bydlení, tedy nájemného a služeb spojených s bydlením, i přes postupný pokles nákladů na energie. Zatímco loni postačilo na pomoc domácnostem průměrně 6103 korun měsíčně, letos už to bylo 6535 korun.“

Nejchudší domácnosti dnes za bydlení vydávají dokonce více než 40 procent svých příjmů. Taková zátěž výrazně omezuje jejich možnosti v ostatních oblastech života a vytváří začarovaný kruh finanční nejistoty.

Přečtěte si také

Kolik bere v Česku čistič kanalizace. Obří suma překvapila i samotné odborníky

16. 6. 2026

Vliv na psychické zdraví obyvatel

Finanční nejistota se nepromítá pouze do bankovních účtů, ale také do duševního stavu populace. Výzkum odhalil znepokojivý nárůst psychických potíží souvisejících s ekonomickým tlakem.

Příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti letos trpí 15 až 16 procent dospělých. Před začátkem inflační krize a vypuknutím války na Ukrajině se toto číslo pohybovalo kolem 10 procent. Nejvýraznější propad zaznamenaly právě ty domácnosti, které inflace zasáhla nejcitelněji – nízkopříjmové rodiny a příslušníci nižších sociálních vrstev.

Konstantní stres z placení účtů, nemožnost odložit si finanční rezervu a vyvyšší náklady na základní potřeby vytvářejí prostředí chronického napětí. To se pak odráží nejen v psychickém, ale i fyzickém zdraví postižených jedinců.

Bydlení jako hlavní téma nadcházejících voleb

Dostupnost bydlení se stala jedním z klíčových témat letošních voleb. Politické strany předkládají různá řešení – od podpory výstavby nájemních bytů přes regulaci cen energií až po změny v dávkovém systému.

Otázkou zůstává, zda navrhovaná opatření dokážą skutečně pomoci těm nejpostiženějším skupinám. Zatímco některé rodiny mají stále prostor pro úspory a investice, jiné balancují na hranici chudoby a každé další zdražení pro ně znamená existenční ohrožení.