Jaký musíte mít příjem, abyste mohli žít jako běžný obyvatel západní Evropy? Pro Čecha smutné číslo
Když se řekne západní Evropa, mnoho Čechů si představí pohodlný život, delší dovolené, větší byty a méně starostí s placením účtů. Není proto divu, že se lidé často ptají, kolik by vlastně museli vydělávat, aby si mohli dovolit podobný životní standard jako běžná rodina v Německu, Rakousku nebo Nizozemsku.
Odpověď ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Nestačí porovnat výplatní pásky. Důležitější je, co si za svůj příjem skutečně můžete koupit.
Vyšší mzda automaticky neznamená bohatství
Průměrná mzda v řadě západoevropských zemí je stále výrazně vyšší než v České republice. Například v Německu nebo Nizozemsku dosahují průměrné hrubé mzdy v přepočtu přes 100 tisíc korun.
Jenže současně jsou tam vyšší i náklady na bydlení, služby nebo některé druhy pojištění. Proto ekonomové často používají ukazatel kupní síly, který lépe ukazuje, jakou životní úroveň si mohou lidé za své peníze skutečně dovolit.
Češi udělali velký kus cesty
Ještě v devadesátých letech byl rozdíl mezi Českou republikou a západní Evropou obrovský. Od té doby se však české mzdy postupně přibližovaly evropskému průměru a životní úroveň výrazně vzrostla.
Přesto zůstává rozdíl patrný. Podle dat Eurostatu dosahovala skutečná individuální spotřeba domácností v České republice v roce 2024 přibližně 82 % průměru Evropské unie. Pro srovnání, v Německu činila 118 % a v Nizozemsku 120 % evropského průměru. Tento ukazatel přitom ekonomové považují za jeden z nejlepších pro porovnávání skutečné životní úrovně mezi jednotlivými zeměmi.
Největší rozdíl najdeme v bydlení
Právě bydlení je jedním z důvodů, proč se mnoho Čechů necítí tak finančně komfortně, jak by odpovídalo samotným mzdovým statistikám.
Ceny bytů a domů v posledních letech rostly rychleji než platy. Zatímco v některých západoevropských zemích je nájemní bydlení běžnou součástí života a trh funguje dlouhodobě stabilněji, v Česku představuje pořízení vlastního bydlení pro mnoho domácností mimořádně velkou finanční zátěž.
Právě vysoké náklady na bydlení ukrajují značnou část rodinných rozpočtů a vytvářejí pocit, že peněz nikdy není dost.
Kolik by tedy musel Čech vydělávat?
Pokud bychom chtěli dosáhnout podobné kupní síly, jakou má běžná domácnost v bohatších zemích západní Evropy, nestačilo by jen mírné zvýšení příjmu. Rozdíl by u mnoha profesí představoval desítky procent.
Přesné číslo neexistuje, protože záleží na tom, zda porovnáváme život v Praze, Brně nebo menším městě a zda se díváme na Německo, Rakousko či Lucembursko. Ekonomové se ale shodují, že samotná výše mzdy je jen část příběhu. Stejně důležité jsou ceny bydlení, energií, dopravy a dalších běžných výdajů.
Pocit bohatství nevytváří výplata, ale to, co po zaplacení účtů zůstane
Možná právě proto mají lidé při cestách do západní Evropy pocit, že tamní obyvatelé žijí pohodlněji. Nejde jen o výši výplat, ale o to, kolik prostředků jim zbývá po uhrazení základních životních nákladů.
A právě tady se rozdíly mezi jednotlivými zeměmi stále projevují. Česká republika se za posledních třicet let výrazně přiblížila západní Evropě, ale v otázce finančního komfortu běžných domácností ještě úplně na cílové čáře není.