Ani Chorvatsko, ani Egypt. V roce 2026 se zvýšil zájem o zemi, kam se za socialismu jezdilo spíš za trest
Cestovní preference Čechů se pro rok 2026 výrazně proměňují. Zatímco zájem o Bulharsko, Maltu či Chorvatsko klesá, nečekaně rostou rezervace do Polska, Belgie a Norska. Co za tím stojí?
Když se podíváte na data z rezervačních systémů a cestovních kanceláří, jeden trend je nepřehlédnutelný – Češi začínají hledat alternativy k zavedeným letním destinacím. Není to žádná náhlá revoluce, spíš pozvolný posun, který se ale v datech pro rok 2026 projevuje už docela výrazně.
Za těmito čísly stojí komplexní sběr informací. Nejde jen o finální rezervace – analytici sledují celou cestu od prvního vyhledávání na Googlu, přes prokliknutí konkrétních nabídek až po dotazy na infolinkách.
„Loni jsme jeli do Chorvatska a bylo to super, ale letos jsme si řekli, že zkusíme něco jiného. Polsko nás překvapilo – Krakov byl nádherný a vyšlo nás to na polovinu,“ líčí na Facebooku uživatelka Magda.
Proč roste zájem o nové destinace?
Polsko těží z kombinace několika faktorů. Je blízko, cenově dostupné a nabízí překvapivě bohatou nabídku – od městské turistiky v Krakově či Gdaňsku přes wellness pobyty až po horskou turistiku. Pro rodiny s dětmi je důležitá i snadná dostupnost autem.
Belgie zase oslovuje ty, kdo hledají krátké, ale intenzivní výlety do měst. Brusel, Bruggy nebo Gent nabízejí jedinečnou architekturu, vyhlášenou gastronomii a skvělou infrastrukturu. Je to ideální destinace na prodloužený víkend, což je formát, který Češi stále více vyhledávají.
A pak je tu Norsko – dražší, ale pro mnohé splněný sen. Fjordy, polární záře, netknutá příroda. Po pandemii vzrostla touha po klidu a útěku od davů a právě to Norsko nabízí. Je to destinace, kterou si lidé chtějí dopřát jako výjimečný zážitek.
Co stojí za poklesem tradičních favoritů?
Bulharsko se dlouhodobě potýká s vnímáním kvality služeb. I když zůstává cenově dostupné, konkurence z Turecka nebo Řecka nabízí vyšší standard za podobné peníze. K tomu se přidává pocit přeplněnosti oblíbených letovisek.
Malta naráží na své limity – malý ostrov s omezenou kapacitou znamená rostoucí ceny. Pro některé cestovatele ztratila původní kouzlo a stala se příliš komerční.
A Chorvatsko? To je možná nejbolestivější případ. Destinace, kterou Češi milovali desetiletí, doplácí na vlastní úspěch. Přeplněnost, prudký nárůst cen a pocit, že „už to není to, co bývalo“.
„V Chorvatsku jsme byli patnáct let po sobě. Ale poslední dobou je to tam jak v úle a ceny šly nahoru. Letos jedeme do Polska k moři – uvidíme, jestli nás to chytne.“
Širší kontext změn
Tyto posuny nejsou jen českým fenoménem. Podobné trendy se projevují napříč Evropou – odklon od masového turismu, důraz na autentické zážitky, rostoucí zájem o udržitelnost. Češi, kteří byli dlouho spíš konzervativní ve výběru dovolené, se teď s menšími obavami pouštějí do objevování.
Roli hraje i ekonomická situace. Když rostou ceny všude, lidé víc zvažují poměr cena a výkon. A právě tady destinace jako Polsko nebo méně známé kouty Evropy nabízejí zajímavou alternativu.
Samozřejmě, predikce pro rok 2026 nejsou stoprocentní. Neočekávané události – ať už ekonomické, politické nebo zdravotní – mohou karty zamíchat. Ale trendy, které vidíme v datech už několik let, naznačují, že mapa českých dovolených se skutečně překresluje. A možná je to dobře – pro cestovatele i pro destinace, které dosud zůstávaly ve stínu těch nejznámějších.