KVÍZ: Zvířata a rostliny z Česka, které pozná jen 6 z 10 lidí
Foto: [email protected] / Depositphotos
více než 5 min
Vyznáte se ve zvířatech a rostlinách, které denně míjíte? Máme různorodou faunu i flóru, některé druhy však jistě překvapí i vás. A to nejen invazivní, ale také domácí druhy.
Bobři jsou chytří – a pomáhají nám více, než jsme si mysleli
Bobři patří k těm známějším živočichům u nás. A není divu – budují hráze a starají se o rovnováhu ve svém ekosystému. Co jste ale možná nevěděli, je to, že v Brdech vyřešili problém s hrází, kde chybělo stavební povolení. Osm bobrů přes noc hráz postavilo. National Geographic o tomto případu publikoval článek s tím, že díky bobří spolupráci náš stát ušetřil v přepočtu 1,2 miliony amerických dolarů.
Navzdory zajištění financování nové přehrady v hodnotě více než jednoho milionu dolarů, která by řešila problémy s vodou, se projekt po sedmi letech plánování zastavil (stopl), protože se nepodařilo získat potřebná stavební povolení pro takovou stavbu. Ale pak se všichni jednoho lednového rána probudili a zjistili, že práce byla dokončena – osmi bobry. Zdarma.
Takto vtipně, ale i výstižně, zní začátek článku.
Zvířecí druhy, o kterých jste nejspíše ani nevěděli, že u nás žijí
Podobné bobrům, avšak nikoli tak prospěšné, jsou nutrie říční, které můžeme spatřit i u nás, zejména v Praze na Smetanově nábřeží. Tito vodní hlodavci na rozdíl od bobrů způsobují erozi břehů a přenášejí množství nemocí, zejména leptospirózu. Proto, i když jsou velmi roztomilé, neměli byste je hladit, a jelikož nemají přirozené predátory (byly sem kdysi zavlečeny), je vhodné je ani nekrmit, jak vyzývá i samo vedení města.
A ve křovinách Prahy byla nalezena i černorudá tarantule, latinsky eresus kollari, s českým názvem stepník rudý. Jde o silně ohrožený druh, o který se ochránci zvířat intenzivně zajímají. A když jsme u ohrožených druhů, mimo jiných je považována za kriticky ohroženou i užovka stromová, zcela neškodný, plachý a nejedovatý had. Její populace, která obývá hlavně určité části Moravy a zdržuje se v okolí vinic, mírně narůstá.
A chvilku jsme tu měli i raka letního, který byl označen za živoucí fosilii, tedy prehistorický druh, který byl nedávno spatřen v okrese Mladá Boleslav. Bohužel, poslední zmínka o tomto druhu, který připomínal trilobity a dorůstal až 10 cm a jehož vajíčka mají předpoklad přežít období sucha i dvacet let, je 15 let stará. Nicméně se předpokládá, že obývají bývalá a zapomenutá vojenská cvičiště.
Rostliny je také potřeba chránit
Pokud se vás zeptáme, kolik znáte ohrožených druhů zvířat, vyjmenovali byste alespoň deset z nich? Dříve či později by to dokázal každý z nás. O zvířatech se mluví často. Ale dokázali byste vyjmenovat i tři naše druhy rostlin, které jsou na pokraji vyhynutí? Pojďme se podívat na některé z nich.
Kosatec sibiřský je jedním z našich nejhezčích ohrožených druhů – jeho modrofialové květy působí téměř královsky. Několik chráněných populací najdeme dokonce přímo v Praze, na březích Vltavy. Kvůli jeho citlivosti na rušení je zde omezen turistický ruch, aby tato elegantní rostlina měla šanci dál kvést.
A pokud máte slabost pro orchideje, možná vás překvapí, že i ty patří mezi ohrožené druhy. Na Mladoboleslavsku, třeba u Vrbové lokality, roste vzácná včelí orchidej (Ophrys). Tyto krásky jsou velmi vybíravé – potřebují rašeliniště, mokré louky nebo oplocené stepi, bez kterých nepřežijí.
Za zmínku stojí i rozchodník huňatý – nenápadná, chlupatá bylinka, která je ale kriticky ohrožená. Najdete ji na rašelinných loukách a prameništích, hlavně na Moravě. Je symbolem toho, jak moc jsou naše mokřadní ekosystémy křehké. Podobně vzácný je i hořeček český – endemit, který dává jméno celé naší přírodě. Jeho populace za poslední desetiletí dramaticky poklesla – z 650 známých lokalit jich mezi roky 2000 a 2007 zůstalo jen 65. Dnes ho najdete hlavně na odlehlých horských loukách, kam mnoho lidí nezavítá.
A nakonec padne i zmínka o rostlinách, které většina z nás přehlédne – o meších. Druhy rodu Calliergon a Drepanocladus patří k těm nejohroženějším. Například Calliergon megalophyllum byl u nás naposledy nalezen u Štěchovic v roce 1896. Tyto mechy jsou důležité součásti mokřadní vegetace, ale mizí, protože podobné lokality z našeho prostředí rychle mizí také.
Šelmy se k nám vracejí – a to je dobrá zpráva
Naše příroda se ale umí i sama obnovovat. No dobře, částečně s naší pomocí. Dokazuje to návrat velkých šelem. Rys ostrovid se opět potuluje v lesích Šumavy a Beskyd, medvědi se občas zatoulají na slovensko-české pomezí a vlci už mají stabilní smečky v Jeseníkách, Krušných horách i na Kokořínsku. Přestože někdy budí respekt, jejich návrat je jasným znamením, že se ekosystémy uzdravují – a že naše příroda má stále sílu překvapit nás něčím krásným.
A pokud máte tři čtvrtě hodiny čas, rozhodně se nezapomeňte podívat na toto video, které se zajímá o českou přírodu. Určitě vás to i uklidní po stresu po práci.
Je krásné, jak se o sebe příroda někdy dokáže sama postarat. Pochopitelně, někdy to jako lidstvo zkazíme a musíme to sami napravit, aby příroda nebyla jednotvárná. To se naštěstí v současné době neděje. A jak jste na tom vy? Troufnete si tvrdit, že znáte velké množství zvířat i rostlin v našich krajinách? Tak to dokažte. Připravili jsme si pro vás kvíz, kde budete hádat zvířata i rostliny podle popisu a způsobu chování. Dáte plný počet bodů?
Kvíz
Zvířata, obzvláště podobné druhy, dokážou pořádně potrápit naši paměť, jak jste mohli vidět v našem kvízu. A pokud vám náš kvíz přišel lehký, znamená to jediné – že se v přírodě skutečně orientujete a zajímáte se o ni. Příroda je obdivuhodná, avšak ne všichni víme skutečně všechno. A pokud se vám tento kvíz nepovedl? Zkuste si naše další kvízy a přesvědčte se, co je vaše skutečná silná stránka.