Hydratační krémy žádnou vlhkost nedodávají. Kosmetické firmy vás balamutí, tvrdí chemik
Foto: Syda_Productions / Depositphotos
2 min
Reklamy kosmetických firem, zvlášť ty na zvlhčující krémy a mléka, slovo "hydratovat" čili „zvlhčiť“ používají s velkou oblibou, i když mají na mysli vlastně vodu. Vlhkost není nic jiného než voda, ale zřejmě je to pro tak elegantní výrobky příliš obyčejné slovo. Jak to tedy je s tou „hydratační“ kosmetikou?
Reklama
Kéž by lidé nepoužívali slovo vlhkost ve smyslu vodní pára. Vlhký znamená mírně mokrý; vlhkost je tedy voda, v tekuté podobě, která činí předmět vlhkým. Lidé ale používají výraz vlhkost ve smyslu vodní pára, což je voda v plynné podobě. Vzduch vlhkost neudrží, tedy ve smyslu tekuté podoby vody. Udrží pouze vodní páru, ale ani to není úplně přesné, vysvětluje ve své knize Co Eistein vyprávěl svému holiči její autor Robert L. Wolke.
Sklenice vlhkosti
Ve stylu použití slova zvlhčování z úvodu článku můžete udělat následující „pokus“: Až příště půjdete do lepší restaurace, nezapomeňte požádat o sklenici vlhkosti, převádí fyziku do legrace Robert L. Wolke (1928-2021), americký chemik a profesor, který ve svých knihách vysvětloval každodenní jevy světa netechnickým jazykem srozumitelným všem.
„A mimochodem, co vlastně ty zvlhčovací a hydratační krémy způsobí? Přidávají pleti vlhkost nebo vodu, nebo jak tomu chcete říkat? Ne. Pokud by to tak bylo, stačilo by si snad opláchnout suchou pleť vodou,“ zní nám logicky vysvětlení profesora Wolkeho.
Olej dělá vodu
Ve výsledku je tedy zdůvodnění, chcete-li odtajnění záhady „zázračný“ zvlhčovacích krémů, mlék a jiných kosmetických přípravků zcel jednoduché: „Všechny zmíněné přípravky pokryjí vaši pleť tenkou vrstvou oleje a dalších látek, které zabraňují odpařování vody z pleti, takže přirozená zásoba vody ve vaší kůži zůstane na místě. Zní to paradoxně, ale v kosmetice olej dokáže vytvářet vodu,“ uvádí na pravou míru profesor Wolke.
