Hurikán Melissa by Česko pohodlně smetl z mapy. Podívejte se, jak je obří
Kdyby hurikán Melissa, který právě devastuje Jamajku, přišel nad Česko, asi bychom se divili. Ani by naši zemi nezaznamenal. Jde o jeden největší, ne-li vůbec největší hurikán v historii lidstva. Jeho následky budou ničivé.
Hurikán Melissa v současných chvílích pustoší Jamajku. Meteorologové předpovídají, že bouře kategorie tři nejvíce zdevastuje hlavní město Santiago de Cuba a okolní oblasti.
Statisíce evakuovaných lidí, nesmírně škody, které se teprve budou sčítat. Jak by to dopadlo, kdyby takový hurikán udeřil na Českou republiku?
Samozřejmě to je čistá spekulace, ale co může překvapit až šokovat, je velikost takového hurikánu v poměru k naší zemi.
Proč jsou hurikány tak rozsáhlé?
Aby hurikán mohl vzniknout, potřebuje k tomu teplé moře, vodu s povrchovou teplotou alespoň 27 °C. Nad mořem se pak formují nízkotlaké systému, ohromné motory vírů, které se začínají točit kolem centra, které nazýváme oko hurikánu. Čím teplejší je moře, tím více vody a páry bouře nasává, může tak být ničivější.
Protože jde o velkou oblast nad mořem, vznikají ohromné masy hurikánů, které od obou okrajů mohou měřit od 400 km (menší) po 1500 km (extrémní, například Sandy v roce 2015)
Hurikány jsou pořádní obři.
Melissa je přirovnávána k tomu největšímu
Jak již víme, čím nižší tlak v oku hurikánu, tím větší víření a síla.
Hurikán Melissa s tlakem vzduchu v oku hurikánu 892 mg má stejné hodnoty jako hurikán Labor Day v roce 1935. Ten zasáhl Floridu a trval 10 dní, ničil ji od 1. do 10. září 1935 s větrem dosahujícím rychlosti 296 km za hodinu a asi šestimetrovou přílivovou vlnou. Zemřelo více než 400 lidí. Byl to první známý hurikán 5. kategorie, který zasáhl břehy Spojených států.
Melissa patří do kategorie extrémních hurikánů
Patří tak do kategorie extrémních hurikánů. Čím nižší tlak v oku hurikánu, tím rychlejší a ničivější je víření kolem něj.
Katrina v roce 2005 je až na 13. místě, Andrew v roce 1992 na 15. to jen pro představu.
Dosud se píše, že Melissa má rychlost větru v nějsilnějších částech kolem 300 km/hodinu.
Kdyby hurikán zasáhl Českou republiku, naprosto nás pohltí
Víte, jak by vypadalo, kdyby Melissa zasáhla Českou republiku? Jen by námi lehce prošel, tak maličtí jsme.
Evropa je proti hurikánům chráněná
Jak už vyplynulo z předchozího, nejohroženější země jsou uprostřed teplých moří. Evropa je tedy už z tohoto principu chráněna. Navíc každý hurikán při styku s pevninou začne postupně slábnout, i kdyby k nám takový hurikán došel, na své trase by část své síly ztratil a rozpadal se.
Hurikány ovlivňují počasí i v Evropě
Protože hurikány se velmi často po svém rozpadu stáčí k východu, ovlivňují tak jejich rozpadající se zbytky i počasí zejména v severní a západní Evropě. Většinou přináší chladnější, větrnější a deštivější počasí. Jindy k nám naopak natlačí masu teplejšího vzduchu ze západní části Evropy.