Hospodský kvíz: zapomeňte na štěstí, tady rozhoduje paměť. Zvládnete kvíz, který zamotal hlavy i učitelům?
Zeměpis, dějepis, přírodopis: to jsou některé z předmětů, kterými musí školáci projít. Někomu po nich zůstane v hlavě hodně, jinému méně. Útěchou může být školákům fakt, že ani učitelé neví vše.
Nikdo neví všechno
Být vševědem není účel žádného studia. Této metě se můžeme maximálně vzdáleně přiblížit. I to však stojí za to. Čím víc toho víme, tím lépe jsme schopni svět chápat. Nejdůležitější znalostí vůbec je vědomí, že existuje mnohem více věcí, které o světě nevíme než těch, které o něm víme. Ještě více fascinující je na tom potom to, že tento fakt neplatí jen pro jednotlivce, ale pro lidstvo jako celek. A u něj je to snad ještě podstatnější.
Vezměme si třeba fakt, že naprostá většina mořského dna je člověkem stále neprozkoumaná. Lidský mozek je pro nás také stále záhadou a o tom, jak přesně na Zemi vznikl život, můžeme jenom spekulovat. Jedná se jen o velmi malou ochutnávku toho, co o světě i nás samých zjistíme v lepším případě v budoucnu, v horším případě nikdy. Mohlo by se tedy zdát, že snaha o sebevzdělávání je vlastně předem odsouzena k neúspěchu. Jak jsme ale uvedli, úspěch neznamená to, že budete znát všechno na světě.
Proč chtít věci znát?
Stejně tak nejde jen o schopnost vyjmenovávat fakta. To za nás hravě udělá počítač. My se snažíme nacházet mezi fakty souvislosti a chápat je v celkovém kontextu. Jen díky tomu dokážeme světu kolem nás alespoň trochu rozumět.
Rozšiřování znalostí může být navíc celkem zábava. Ať již sledujete dokument, cestuje do cizí země nebo čtete knihu, rozšiřujete své znalosti, ať už si to uvědomujete nebo ne. Jedním z nejzábavnějších způsobů sebevzdělávání je potom soutěžení v nejrůznějších kvízech. Třeba v těch hospodských. Jeden takový kvíz zaměřený na znalosti z nejrůznějších oborů lidské činnosti si můžete vyzkoušet právě teď. Tak s chutí do toho a mějte na paměti, že nejde o výsledek, ale o to, dozvědět se něco nového.
Kvíz