Brusel chystá nejzbytečnější zákaz v historii EU: Příšerně naštvou především mladé

Evropská komise představila návrh na zákaz používání sociálních médií pro děti do 16 let. Inspirovala se přitom Austrálií a Francií, které podobná opatření už zavedly. Experti ale bijí na poplach - restrikce podle nich problém nejen nevyřeší, ale ještě ho prohloubí. Mladí lidé budou méně informovaní a po dosažení povoleného věku zcela bezbranní vůči manipulaci a dezinformacím.

Evropská unie se rozhodla jít cestou zákazů. Po vzoru Austrálie, která od prosince 2025 blokuje přístup k sociálním sítím lidem mladším šestnácti let, a Francie, která v lednu 2026 zakázala TikTok, Instagram či Snapchat pro mladší patnácti let, přichází Brusel s vlastním návrhem. V dubnu letošního roku představila Evropská komise plán na omezení přístupu k sociálním médiím pro nezletilé.

O podobném kroku uvažoval i slovenský ministr informatizace Samuel Migaľ. Politici argumentují ochranou dětí před nevhodným obsahem. Jenže odborníci na digitální vzdělávání a práci s mládeží varují – takový zákaz je v praxi neproveditelný a navíc přinese řadu nečekaných problémů.

Ověřovací aplikace jako řešení? Spíš jako past

Brusel přišel s technickým řešením v podobě ověřovací aplikace. Každý uživatel by měl před vstupem na sociální síť naskenovat občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. Systém by pak ověřil skutečný věk a buď povolil, nebo zamítl přístup.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje, že aplikace splňuje nejvyšší světové standardy ochrany soukromí, funguje na jakémkoli zařízení a je jednoduchá na používání. „Online platformy se mohou bez obav spolehnout na naši aplikaci, takže už neexistují žádné výmluvy,“ prohlásila von der Leyenová.

Realita je ale mnohem prozaičtější. Stačí, aby si dítě půjčilo telefon od rodičů, nebo se na počítači zaregistroval starší sourozenec, a celý systém ověřování se stává bezcenným. Experti už dlouho upozorňují na tuto zásadní slabinu jakéhokoli technického řešení založeného na věkové kontrole.

Přečtěte si také

Tímto nenápadným trikem u bankomatů obírají cizince o peníze. V Praze zachytili podvodníka přímo…

3. 6. 2026

Vzdělávaní? To ne, raději zakážeme

Nejzávažnější problém ale zákaz vůbec neřeší. Lidé nedokážou rozlišovat lži a záměrné zavádění šířené na sociálních sítích – a právě tohle by mělo být prioritou. Místo toho stát volí cestu nejmenšího odporu.

„Největším problémem je, že stát chce zakazovat, ale v podstatě rezignoval na vzdělávání,“ říká Ema Brunovská, výzkumnice Rady mládeže Slovenska. Její organizace provedla na podzim 2025 ve spolupráci s agenturou Focus průzkum mezi Slováky ve věku 15 až 30 let. Výsledky jsou alarmující – více než 75 procent mladých se během výuky nesetkalo s upozorněním, že sociální sítě přispívají k radikalizaci společnosti.

Žáci a studenti se učí zlomky, větnou skladbu i rozdělení semen rostlin. Školský systém ale zcela ignoruje to, s čím se mladí lidé setkávají denně a co bude klíčové pro jejich budoucnost – práci s internetovým obsahem a schopnost kriticky vyhodnocovat informace.

Podobná situace panuje i v Česku, kde je osvěta v rukou neziskových organizací, ale do školních osnov zavedena nebyla.

Přečtěte si také

Ani hovězí, ani kuřecí. Nejzdravější maso se Čechům většinou hnusí

3. 6. 2026

Po zákazu budou ještě zranitelnější

Paradoxně právě zákaz sociálních sítí může situaci ještě zhoršit. Ta malá část dětí a mládeže, která se po zpřísnění pravidel k sociálním médiím skutečně nedostane, bude po překročení věkového limitu na hoaxy, propagandu a manipulace připravena ještě hůř než dnes.

Podle Brunovské by se školství mělo zaměřit na rozvoj kritického myšlení. Bezpečně se pohybovat v digitálním prostoru neznamená sítě zakázat, ale naučit mladé rozpoznat například konspiračné teorie nebo politický extremismus, s nimiž se podle průzkumu setkávají nejčastěji.

Odepření přístupu k informacím

Skepticky se k plošnému zákazu sociálních sítí pro děti do 15 let staví také čeští odborníci. Připomínají, že internet není jen zdrojem rizik, ale také místem, kde mladí lidé získávají informace, rozvíjejí své zájmy a hledají odpovědi na otázky, které by jinde pokládali jen obtížně. Úplné odříznutí od digitálního světa by je tak mohlo připravit i o řadu příležitostí.

„Dospívající na internetu i sociálních sítích vyhledávají obsahy, které souvisí s jejich potřebami. To ale může být pozitivní i negativní,“ upozorňuje David Šmahel z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle odborníků je proto důležitější učit děti bezpečnému a kritickému používání technologií než jim přístup k nim jednoduše zakázat.