Kultovní komedie, která nezestárla: Adéla ještě nevečeřela baví diváky i po desítkách let

Jde o brilantní parodii na brakové detektivky, které byly populární na začátku 20. století, zejména na příběhy o neohroženém americkém detektivovi Nicku Carterovi. Film se však neomezuje jen na výsměch žánru, ale vytváří svůj vlastní, vizuálně podmanivý svět secesní Prahy, který je plný humoru, absurdity a geniálních technických nápadů.

Úspěch filmu tkví především v jeho nadčasovosti. Ačkoliv vznikl v období tuhé normalizace, tvůrcům se podařilo vytvořit dílo, které je zcela prosté jakékoliv politické ideologie a soustředí se čistě na zábavu, vizuální styl a hravost. I po desítkách let od své premiéry dokáže Adéla oslovit nové generace diváků, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí, kde je oceňována pro svou originalitu a specifický středoevropský humor.

Příjezd slavného detektiva

Příběh nás zavádí do Prahy na přelomu 19. a 20. století. Do města přijíždí legendární americký detektiv Nick Carter, který je známý tím, že vyřeší i ty nejsložitější případy díky svému logickému úsudku, neuvěřitelné fyzické kondici a moderním technickým vynálezům. Carter je do Čech povolán, aby pomohl pražské policii s objasněním záhadného zmizení psa komtesy Thunové. Místní komisař Ledina, který miluje pivo a klid, se stává Carterovým průvodcem a poněkud svérázným partnerem v pátrání.

Brzy se ukáže, že za zmizením psa a dalšími podivnými událostmi stojí tajemný a zlomyslný hrabě von Kratzmar. Tento zloduch má nevyřízené účty z minulosti – kdysi jako student Matěj Kráčmera propadl u zkoušky z botaniky a nyní se chce pomstít svému profesorovi. K tomuto účelu si vypěstoval obří masožravou rostlinu jménem Adéla, kterou krmí masem a která reaguje na melodii hranou na gramofon (slavnou skladbu „Schlafe, mein Prinzchen“).

Zápletka graduje, když se von Kratzmar pokusí Adélu využít k likvidaci svých nepřátel, včetně samotného Nicka Cartera. Detektiv se však nenechá jen tak polapit. S pomocí svých vychytaných vynálezů, jako jsou miniaturní fotoaparáty nebo skládací vrtulník, a díky své neochvějné víře v pokrok bojuje proti Kratzmarovým rafinovaným pastem. Celý film je protkán komickými situacemi, které pramení ze střetu amerického pragmatismu a české bodrosti, a vrcholí v napínavém finále v Kratzmarově tajném sídle.

Hvězdné obsazení a herecké výkony

Jedním z hlavních pilířů filmu je naprosto přesné obsazení. Do role Nicka Cartera byl vybrán slovenský herec Michal Dočolomanský. Jeho volba byla trefou do černého – Dočolomanský se svým sportovním zjevem, ostře řezanými rysy a schopností hrát postavu s kamennou tváří dokonale ztělesnil ideál tehdejšího „supermana“. Zajímavostí je, že jej v češtině skvěle nadaboval František Němec, čímž postava získala ten správný detektivní šmrnc.

Protiváhu k akčnímu Carterovi tvoří komisař Ledina v podání Rudolfa Hrušínského. Jeho postava je symbolem českého klidu, pivařské kultury a zdravého selského rozumu. Hrušínský zde předvedl své mistrovství v minimalistickém herectví, kdy i pouhé zvednutí obočí nebo pomalé upití z půllitru vyvolává u diváků salvy smíchu.

Role hlavního padoucha, hraběte von Kratzmara, připadla Miloši Kopeckému. Kopecký do postavy vtiskl neodolatelné charisma, inteligenci a zároveň patřičnou dávku šílenství. Jeho záporák není jen plochou figurkou, ale komplexním nepřítelem, který si své zločiny vysloveně užívá. V dalších rolích se objevili například Naďa Konvalinková jako nevinná Květuška, Ladislav Pešek jako její dědeček profesor Boček nebo Václav Lohniský v roli Kratzmarova věrného sluhy.

Výtvarná stránka a zajímavosti z natáčení

Kromě skvělých herců je film unikátní svou výtvarnou koncepcí. Významný podíl na tom má světoznámý výtvarník a režisér Jan Švankmajer, který vytvořil animované sekvence a samotnou maketu masožravé rostliny. Adéla nebyla digitálním trikem, ale složitým mechanickým modelem, který na place ovládalo několik lidí. Její pohyby jsou díky Švankmajerovu rukopisu mírně znepokojivé a surrealistické, což filmu dodává nezaměnitelnou atmosféru.

Zde je několik zajímavých faktů, které se k filmu vážou:

• Parodie na Nicka Cartera: Postava Nicka Cartera skutečně existovala v americké brakové literatuře od konce 19. století. Autoři scénáře si z něj vypůjčili jméno a základní charakteristiku, ale vše ostatní dovedli k humornému extrému.
• Vizuální triky: Ve filmu je použito mnoho nápaditých triků, které byly na svou dobu velmi pokrokové. Například scény s Carterovými vynálezy nebo úvodní titulky jsou zpracovány s velkým citem pro dobovou estetiku.
• Lokalitami natáčení: Film se natáčel v krásných pražských kulisách. Diváci mohou poznat Pražský hrad, okolí Karlova mostu nebo interiéry historických paláců, které skvěle podtrhují atmosféru secesní doby.
• Původně pro Hollywood? Existují zmínky o tom, že o námět měli zájem i zahraniční producenti, ale Lipský s Brdečkou si svůj projekt uhájili a vytvořili čistě české dílo, které však kvalitou produkce sneslo srovnání se světovou špičkou.
• Úspěch v zahraničí: Snímek získal ocenění na několika mezinárodních festivalech (např. v Sitges) a byl vysoce hodnocen pro svou originalitu v žánru sci-fi komedie.

Film Adéla ještě nevečeřela je dokonalou ukázkou toho, že kvalitní humor nestárne. Kombinace vtipných dialogů, geniálních hereckých výkonů a unikátní výtvarné stránky z něj dělá dílo, ke kterému se lidé rádi vracejí i po padesáti letech.

Film Adéla ještě nevečeřela (1978) můžete vidět ve čtvrtek 9. dubna ve 20:10 na TV Seznam.