Základní potraviny jako vejce, máslo nebo mléko se stávají luxusním zbožím
Foto: Shutterstock
3 min
Zatímco ceny potravin letí vzhůru, supermarkety rafinovaně mění taktiku. Místo otevřeného zdražování používají skryté triky, které manipulují se zákazníkem. Ten pak platí víc, i když má pocit, že šetří.
Reklama
Zdražování základních potravin
Ačkoli inflace zpomaluje, ceny potravin dál citelně zdražují. Zákazníci si stěžují, že i základní potraviny jako vejce, máslo nebo mléko se stávají luxusním zbožím. Na regálech sice visí štítky, které vykřikují slogany jako „výhodná cena“, o žádné reálné úspory se však nejedná. Jsou to důmyslné marketingové triky, které mají přesvědčit zákazníka, že kupuje výhodně, i když platí víc než dřív.
Supermarkety dnes totiž nezdražují otevřeně. V rukávu mají celou řadu promyšlených cenových taktik - falešné slevy, nenápadné zmenšování balení nebo nepřehledné a matoucí porovnání „původních“ a „nových“ cen. Vše se děje tak nenápadně, že si nějaké změny mnohdy vůbec nevšimneme.
Příklady zdražení
Zdražování se týká zejména základních potravin, které nakupují téměř všechny domácnosti. Například běžné balení deseti vajec se ještě před rokem prodávalo přibližně za 40 korun. Dnes se cena pohybuje okolo 60 korun, někdy i více. Vejce tak o více než polovinu.
Máslo zdražilo z původních cca 45 korun na 60–65 korun za klasické 250g balení. Cena tak vzrostla o více než 30 %. Zdražuje i mléko, jehož cena roste nenápadně, ale stabilně. Litr plnotučného mléka stál ještě nedávno kolem 18 korun. Dnes se běžně prodává 24 korun, někdy i více. Mléko tedy zdražilo zhruba o čtvrtinu. Na první pohled to není příliš dramatické, ale v dlouhodobém horizontu jde o znatelné navýšení.
Triky supermarketů
Aby zdražení potravin nebylo pro zákazníka tak očividné, supermarkety používají různé psychologické triky. Jedním z nich jsou falešné slevy. Obchod jednoduše uměle navýší „původní cenu“, aby následná sleva vypadala lákavější. Například cena másla se zvýší ze 45 korun na 60 korun, aby následná sleva 15 % přivedla zákazníka zpět na původní úroveň. Zákazník má díky tomu pocit výhodného nákupu, ale reálně platí stejně nebo i víc než dříve.
Dalším trikem jsou „trvale nízké slevy“. Takto označené produkty ale neobsahují žádné srovnání s předchozím stavem. Zákazník tedy nemá možnost zjistit, jestli došlo ke zdražení, protože „trvalá cena“ může být vyšší než nedávná sleva. Slovo „trvale“ vyvolává pocit stability i důvěryhodnosti, ale může se jednat o nově zdražený produkt.
Oblíbeným trikem supermarketů, kterým reagují na inflaci, je tzv. smrskflace. V tomto případě kupujete za stejnou cenu méně. Obal produktu zůstává vizuálně stejný, ale obsah se zmenší. Například jogurt místo 150 g najednou obsahuje jen 130 g, ale cena zůstává. Obchod tak vyžívá toho, že většina zákazníků sleduje pouze finální cenu, nikoliv měrnou hmotnost.
