Zříceniny bez bitev: Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou
Foto: Jik jik - Own work / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Věděli jste, že některé romantické zříceniny hradů, které dnes obdivujeme v české krajině, nejsou vůbec pozůstatky středověkých bitev a požárů, ale vznikly jako zcela nové stavby? V minulosti si lidé – zejména šlechtici a bohatí měšťané – nechávali stavět napodobeniny starých hradů a zřícenin zcela záměrně, a to nejen v Česku, ale po celé Evropě a dokonce i jinde ve světě.
Reklama
Proč vznikaly umělé zříceniny? Nešlo o obranu ani o praktické využití. Hlavním důvodem byla touha po romantice, nostalgii a atmosféře dávných časů. Na přelomu 18. a 19. století přišel do módy romantismus – umělecký směr, který obdivoval středověk, tajemství a přírodu. Majitelé panství chtěli své zahrady a parky ozvláštnit stavbami, které by připomínaly staré časy, vzbuzovaly emoce a působily tajemně. Umělé zříceniny se tak staly okrasou parků, vyhlídkami nebo dokonce loveckými zámečky.
Kde je najdete?
V České republice je těchto staveb překvapivě dost. Jedním z nejznámějších příkladů je Janův hrad u Lednice, postavený v letech 1801–1808 pro knížete z Lichtenštejna. Stavba byla navržena tak, aby vypadala jako středověká ruina. Další příklady najdeme například v zámeckých parcích v Hradci nad Moravicí nebo v parkově upraveném lese Prašivice u Nalžovských Hor v okrese Klatovy, kde můžeme vidět romantickou repliku irského hradu Ballymotte. Na Moravě u Hranic, v lese u obce Hrabůvka, stojí romantický hrádek Kunzov z roku 1908.
Také hlavní město má své „fejknuté“ rozbořené hrady - v pražské čtvrti Baba v Dejvicích, kde stojí zřícenina postavená čistě pro efekt, či v anglickém parku na pražské Cibulce zřícenina z let 1818-1824, jejíž vysoká hranolová věž slouží jako rozhledna.
Janův „hrad“
Je to hrad, není to hrad? „Zvenčí tak každopádně vyhlíží, působí dojmem, jako by ho sem přesadili rovnou z hrdého Albionu, případně z některého románu sira Waltera Scotta,“ popisuje zvláštní stavbu publikace Skvosty hradů, kam by zřejmě neměl patřit. Přesto jej tam autoři zařadili - jako zajímavost a kuriozitu, jakých je u nás opravdu málo.
Jeho podoba nás mate v čase a funkci - „za jeho zdmi nikdy neřinčely meče, po ochozech nikdy nechodily stráže, o jeho dobytí se nikdy nepokoušela nepřátelská vojska“.
Janův hrad neboli Janohrad dostal jméno po svém zakladateli, kterým byl Jan I. Josef z Lichtenštejna, uvádí publikace. Stojí na okraji rozsáhlého lednického zámku na břehu Staré Dyje. Je typickou ukázkou probouzejícího se zájmu o romantiku a romantismus, který na počátku 19. století zasáhl šlechtické prostředí prakticky v celé Evropě. Janův hrad je vskutně mimořádně romantická stavba, která napodobuje zříceninu gotického hradu. Pochází z roku 1807 a její projekt vytvořil víděňský architekt Josef Hardtmuth, působící ve službách knížecí rodiny Lichtenštejnů. Nejde však o pouhou bezúčelnou kulisu, ale ve skutečnosti sloužila jako pohodlný lovecký zámeček.
Fenomén napříč Evropou a světem
Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou. Velmi oblíbená byla tato kratochvíle například v Anglii, kde se v rozlehlých krajinářských parcích objevovaly „follies“ – zdánlivě staré věže, brány nebo celé hradby. Podobné stavby najdeme i v Německu (například Ruinenberg v Sanssouci), Rakousku, Francii a dokonce i ve Skotsku nebo Irsku. V některých případech šlo o kopie skutečných hradů, jindy o zcela fantazijní stavby.
Kdy a proč to skončilo?
Největší rozmach výstavby umělých zřícenin se odehrával právě v době romantismu, tedy na konci 18. a v první polovině 19. století. Později, s příchodem nových architektonických stylů a změnou vkusu, tento trend postupně odezněl.
Mladší než mladé
Ať už jsou tyto zříceniny pravé, nebo umělé, staly se neodmyslitelnou součástí naší krajiny. Dnes je navštěvujeme pro jejich malebnost a atmosféru, často aniž bychom tušili, že některé z nich jsou ve skutečnosti „mladší“ než mnohé městské domy. Umělé zříceniny tak zůstávají krásným dokladem lidské fantazie a touhy po romantice, která ovlivnila tvář krajiny nejen v Česku, ale i v celé Evropě.
