Zříceniny bez bitev: Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou

Proč vznikaly umělé zříceniny? Nešlo o obranu ani o praktické využití. Hlavním důvodem byla touha po romantice, nostalgii a atmosféře dávných časů. Na přelomu 18. a 19. století přišel do módy romantismus – umělecký směr, který obdivoval středověk, tajemství a přírodu. Majitelé panství chtěli své zahrady a parky ozvláštnit stavbami, které by připomínaly staré časy, vzbuzovaly emoce a působily tajemně. Umělé zříceniny se tak staly okrasou parků, vyhlídkami nebo dokonce loveckými zámečky.

Kde je najdete?

V České republice je těchto staveb překvapivě dost. Jedním z nejznámějších příkladů je Janův hrad u Lednice, postavený v letech 1801–1808 pro knížete z Lichtenštejna. Stavba byla navržena tak, aby vypadala jako středověká ruina. Další příklady najdeme například v zámeckých parcích v Hradci nad Moravicí nebo v parkově upraveném lese Prašivice u Nalžovských Hor v okrese Klatovy, kde můžeme vidět romantickou repliku irského hradu Ballymotte. Na Moravě u Hranic, v lese u obce Hrabůvka, stojí romantický hrádek Kunzov z roku 1908.

Přečtěte si také

Pes-maratonec dokázal, že láska je silnější než vzdálenost, a zařídil svatbu pána hradu Buchlova

23. 3. 2025

Také hlavní město má své „fejknuté“ rozbořené hrady - v pražské čtvrti Baba v Dejvicích, kde stojí zřícenina postavená čistě pro efekt, či v anglickém parku na pražské Cibulce zřícenina z let 1818-1824, jejíž vysoká hranolová věž slouží jako rozhledna. 

Janův „hrad“

Je to hrad, není to hrad? „Zvenčí tak každopádně vyhlíží, působí dojmem, jako by ho sem přesadili rovnou z hrdého Albionu, případně z některého románu sira Waltera Scotta,“ popisuje zvláštní stavbu publikace Skvosty hradů, kam by zřejmě neměl patřit. Přesto jej tam autoři zařadili - jako zajímavost a kuriozitu, jakých je u nás opravdu málo. 

Jeho podoba nás mate v čase a funkci - „za jeho zdmi nikdy neřinčely meče, po ochozech nikdy nechodily stráže, o jeho dobytí se nikdy nepokoušela nepřátelská vojska“.

Janův hrad neboli Janohrad dostal jméno po svém zakladateli, kterým byl Jan I. Josef z Lichtenštejna, uvádí publikace. Stojí na okraji rozsáhlého lednického zámku na břehu Staré Dyje. Je typickou ukázkou probouzejícího se zájmu o romantiku a romantismus, který na počátku 19. století zasáhl šlechtické prostředí prakticky v celé Evropě. Janův hrad je vskutně mimořádně romantická stavba, která napodobuje zříceninu gotického hradu. Pochází z roku 1807 a její projekt vytvořil víděňský architekt Josef Hardtmuth, působící ve službách knížecí rodiny Lichtenštejnů. Nejde však o pouhou bezúčelnou kulisu, ale ve skutečnosti sloužila jako pohodlný lovecký zámeček.

Fenomén napříč Evropou a světem

Výstavba umělých zřícenin nebyla pouze českou specialitou. Velmi oblíbená byla tato kratochvíle například v Anglii, kde se v rozlehlých krajinářských parcích objevovaly „follies“ – zdánlivě staré věže, brány nebo celé hradby. Podobné stavby najdeme i v Německu (například Ruinenberg v Sanssouci), Rakousku, Francii a dokonce i ve Skotsku nebo Irsku. V některých případech šlo o kopie skutečných hradů, jindy o zcela fantazijní stavby.

Přečtěte si také

Trasy plné přírodních divů: Kokořínsko je rájem pro milovníky skalních měst, Zlatá stezka je…

7. 4. 2025

Kdy a proč to skončilo?

Největší rozmach výstavby umělých zřícenin se odehrával právě v době romantismu, tedy na konci 18. a v první polovině 19. století. Později, s příchodem nových architektonických stylů a změnou vkusu, tento trend postupně odezněl.

Mladší než mladé

Ať už jsou tyto zříceniny pravé, nebo umělé, staly se neodmyslitelnou součástí naší krajiny. Dnes je navštěvujeme pro jejich malebnost a atmosféru, často aniž bychom tušili, že některé z nich jsou ve skutečnosti „mladší“ než mnohé městské domy. Umělé zříceniny tak zůstávají krásným dokladem lidské fantazie a touhy po romantice, která ovlivnila tvář krajiny nejen v Česku, ale i v celé Evropě.